V červenci 2014 se dvojice Čechů dostala do podvědomí kryptoměnového světa. Marek Palatinus a Pavol Rusnák totiž s firmou Trezor, která spadá pod jimi založenou skupinu SatoshiLabs, představili první model hardwarového zařízení, které umožňovalo bezpečně uchovat přístupový klíč k manipulaci s vlastními kryptoměnami.

Široké veřejnosti tak umožnili bezpečně držet kryptoměny bez technických znalostí. „Trezorů“ se dodnes prodaly téměř dva miliony kusů a poptávka stoupá. Za uplynulou dekádu kolem kryptopeněženek vyrostl trh, jehož hodnota je odhadována na stovky milionů dolarů a v příštích letech má dle mnoha průzkumů i nadále růst.

Trezor však nestojí jen za první hardwarovou peněženkou. Spolu s revolučním hardwarem totiž světu společnost představila i související bezpečnostní standardy, které používají téměř všechny kryptoměnové peněženky na světě a spolu s nimi také přes 100 milionů lidí.

Trezoru se velmi daří také finančně. Podle posledních veřejně dostupných údajů společnost v roce 2021 utržila přes 1,2 miliardy korun a čistý zisk překonal 583 milionů korun, když se svezla na prudce rostoucí ceně bitcoinu. Tržby od založení v roce 2013 činí celkem 3,5 miliardy korun, sdělila firma redakci SZ Byznys.

„Za uplynulých deset let prošel celý segment výrazným posunem a naše firma spolu s ním. Jsem rád, že jsme stáli u zrodu revolučního zařízení, i když jsme to tehdy netušili. Záhy po představení prvního prototypu se ale ukázalo, že o kryptopeněženku nemá zájem jen pár kamarádů, ale tisíce lidí, a nakonec i miliony,“ říká Marek Palatinus, spoluzakladatel SatoshiLabs a Trezoru.

Palatinus, v komunitě známý spíše pod pseudonymem „Slush“, přiznává, že poptávka samotná nebyla pro firmu nikdy směrodatná. Spíše věřili bitcoinu jako takovému, a to i v momentech, kdy nad ním ostatní lámali hůl.

„A i díky tomu jsme byli schopni překonat výkyvy trhu. Navíc v číslech pozorujeme, že o absolutní kontrolu vlastněných kryptoměn je v poslední době čím dál větší zájem. Tahle jízda tedy rozhodně není u konce,“ říká Palatinus.

Prvotní motivací pro oba tvůrce hardwarové peněženky bylo primárně mít možnost uschovat bitcoin někde v bezpečí, mimo počítače, které jsou stále online a určené ke sdílení informací. Než však první Trezor spatřil světlo světa, museli oba zakladatelé překonat řadu nepříjemností.

Nejprve Kickstarter, což je internetová platforma pro crowdfundingové financování projektů, zarazil jejich veřejnou sbírku a posléze narazili na to, že tisícovka zamýšlených kusů hardwaru je pro jakéhokoli výrobce málo a potřebují poptat alespoň třicetkrát víc.

Podařilo se jim však dohodnout, že v prvním kole bude vyrobeno pouze deset tisíc kusů. Ty se však velmi rychle prodaly a poptávka se rychle nabalovala.

„Zanedlouho jsme tak byli schopní prodat i požadovaných třicet tisíc vyrobených peněženek, což nám zajistilo dostatek financí na rozjetí nezávislé společnosti, kterou je Trezor a celé SatoshiLabs dodnes,“ dodává Pavol „Stick“ Rusnák, druhý ze zakladatelů SatoshiLabs a Trezoru.

Na své konto však SatoshiLabs nasbírala za uplynulou dekádu desítky prvenství. Mimo jiné uvedla bezpečnostní standardy BIP39 a BIP44, které využívají téměř všichni výrobci kryptopeněženek na světě. Bez těchto standardů by nebylo možné, aby různé peněženky spolupracovaly a byly kompatibilní.

SatoshiLabs ale stojí také za dalšími inovacemi třeba v podobě prvního open-source bezpečnostního čipu, jehož vývoj probíhá v dceřiné společnosti Tropic Square. Open-source bezpečnostní čip znamená, že jeho návrh a kód jsou veřejně dostupné a transparentní.

Rusnák neskrývá nadšení, že si jejich firma nadále drží významnou pozici na trhu. Kromě toho ale jejich společnost dle jeho slov cítí velkou odpovědnost nejen za vysokou kvalitu a standard jejich peněženek, ale i za vývoj segmentu jako takového.

„Nicméně ať už se inovace v kryptu budou ubírat jakýmkoli směrem, vždy zůstaneme věrni původním zásadám, na kterých byl Trezor založen – maximální důraz na finanční svobodu jednotlivce. To je totiž to, co nás odlišuje od konkurence,“ uvádí Rusnák.

V červenci 2014 se dvojice Čechů dostala do podvědomí kryptoměnového světa. Marek Palatinus a Pavol Rusnák totiž s firmou Trezor, která spadá pod jimi založenou skupinu SatoshiLabs, představili první model hardwarového zařízení, které umožňovalo bezpečně uchovat přístupový klíč k manipulaci s vlastními kryptoměnami.

Široké veřejnosti tak umožnili bezpečně držet kryptoměny bez technických znalostí. „Trezorů“ se dodnes prodaly téměř dva miliony kusů a poptávka stoupá. Za uplynulou dekádu kolem kryptopeněženek vyrostl trh, jehož hodnota je odhadována na stovky milionů dolarů a v příštích letech má dle mnoha průzkumů i nadále růst.

Trezor však nestojí jen za první hardwarovou peněženkou. Spolu s revolučním hardwarem totiž světu společnost představila i související bezpečnostní standardy, které používají téměř všechny kryptoměnové peněženky na světě a spolu s nimi také přes 100 milionů lidí.

Trezoru se velmi daří také finančně. Podle posledních veřejně dostupných údajů společnost v roce 2021 utržila přes 1,2 miliardy korun a čistý zisk překonal 583 milionů korun, když se svezla na prudce rostoucí ceně bitcoinu. Tržby od založení v roce 2013 činí celkem 3,5 miliardy korun, sdělila firma redakci SZ Byznys.

„Za uplynulých deset let prošel celý segment výrazným posunem a naše firma spolu s ním. Jsem rád, že jsme stáli u zrodu revolučního zařízení, i když jsme to tehdy netušili. Záhy po představení prvního prototypu se ale ukázalo, že o kryptopeněženku nemá zájem jen pár kamarádů, ale tisíce lidí, a nakonec i miliony,“ říká Marek Palatinus, spoluzakladatel SatoshiLabs a Trezoru.

Palatinus, v komunitě známý spíše pod pseudonymem „Slush“, přiznává, že poptávka samotná nebyla pro firmu nikdy směrodatná. Spíše věřili bitcoinu jako takovému, a to i v momentech, kdy nad ním ostatní lámali hůl.

„A i díky tomu jsme byli schopni překonat výkyvy trhu. Navíc v číslech pozorujeme, že o absolutní kontrolu vlastněných kryptoměn je v poslední době čím dál větší zájem. Tahle jízda tedy rozhodně není u konce,“ říká Palatinus.

Prvotní motivací pro oba tvůrce hardwarové peněženky bylo primárně mít možnost uschovat bitcoin někde v bezpečí, mimo počítače, které jsou stále online a určené ke sdílení informací. Než však první Trezor spatřil světlo světa, museli oba zakladatelé překonat řadu nepříjemností.

Nejprve Kickstarter, což je internetová platforma pro crowdfundingové financování projektů, zarazil jejich veřejnou sbírku a posléze narazili na to, že tisícovka zamýšlených kusů hardwaru je pro jakéhokoli výrobce málo a potřebují poptat alespoň třicetkrát víc.

Podařilo se jim však dohodnout, že v prvním kole bude vyrobeno pouze deset tisíc kusů. Ty se však velmi rychle prodaly a poptávka se rychle nabalovala.

„Zanedlouho jsme tak byli schopní prodat i požadovaných třicet tisíc vyrobených peněženek, což nám zajistilo dostatek financí na rozjetí nezávislé společnosti, kterou je Trezor a celé SatoshiLabs dodnes,“ dodává Pavol „Stick“ Rusnák, druhý ze zakladatelů SatoshiLabs a Trezoru.

Na své konto však SatoshiLabs nasbírala za uplynulou dekádu desítky prvenství. Mimo jiné uvedla bezpečnostní standardy BIP39 a BIP44, které využívají téměř všichni výrobci kryptopeněženek na světě. Bez těchto standardů by nebylo možné, aby různé peněženky spolupracovaly a byly kompatibilní.

SatoshiLabs ale stojí také za dalšími inovacemi třeba v podobě prvního open-source bezpečnostního čipu, jehož vývoj probíhá v dceřiné společnosti Tropic Square. Open-source bezpečnostní čip znamená, že jeho návrh a kód jsou veřejně dostupné a transparentní.

Rusnák neskrývá nadšení, že si jejich firma nadále drží významnou pozici na trhu. Kromě toho ale jejich společnost dle jeho slov cítí velkou odpovědnost nejen za vysokou kvalitu a standard jejich peněženek, ale i za vývoj segmentu jako takového.

„Nicméně ať už se inovace v kryptu budou ubírat jakýmkoli směrem, vždy zůstaneme věrni původním zásadám, na kterých byl Trezor založen – maximální důraz na finanční svobodu jednotlivce. To je totiž to, co nás odlišuje od konkurence,“ uvádí Rusnák.