Úterý, 16 července, 2024
Google search engine
DomůZpravodajstvíPolsko končí coby oáza levných nákupů

Polsko končí coby oáza levných nákupů

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Redakce Seznam Zpráv se po roce a půl vydala do prodejen Lidl v České republice, Polsku a Německu. Polsko opět vyšlo jako nejlevnější.

Země, kterou kvůli nízkým cenám v inflačně turbulentní době Češi brali útokem, však ztrácí na atraktivitě. U běžného nákupu už může být rozdíl v ceně poměrně malý. A při zohlednění nákladů na dopravu se už návštěva nemusí vyplatit vůbec.

V červenci 2022 bylo možné nákupem 27 položek základních potravin a drogerie v polském Lidlu ušetřit 343 Kč, v březnu 2023 úspora dosáhla 309 Kč. Misky vah se ovšem letos srovnávají. Na začátku července stejný modelový nákup v Polsku vyšel už jen o 100 Kč levněji. Navíc v Polsku podražily také pohonné hmoty, které si Češi rovněž oblíbili. Litr stojí okolo 40 Kč.

V rámci srovnání jsme nakupovali identické zboží v prodejnách Lidl v českém Frýdlantu, polském městě Bogatynia a německé Žitavě. V košíku nechyběly základní potraviny, jako je pečivo, maso a uzeniny, mléčné výrobky, ovoce a zelenina, trvanlivé potraviny a drogerie.

Nákup v tuzemsku vyšel na 1303 Kč, v Polsku na 1203 Kč. Zároveň se opět ukázalo, že také v Německu je levněji, minimálně v případě námi zvoleného koše a diskontního řetězce. Na účtence saského obchodu bylo v přepočtu 1242 Kč.

Navzdory etudě s nutellou v režii premiéra Petra Fialy je pro našince mnohem zajímavější posun v Polsku, kde nakupují tisíce Čechů. Náš severní soused je sice stále cenovým lídrem (13 položek, tedy polovina seznamu, tam vyšlo nejlevněji), ale už to neplatí tak jednoznačně.

Pár příkladů: Chléb zdražil z 22 Kč na 29 Kč, bílý jogurt ze 4 Kč na 6,09 Kč, mléko z 18,7 Kč na 20,45 Kč, kilogram kuřecích prsou ze 126 Kč na 146 Kč, 450g balení rybích prstů ze 63 Kč na 73 Kč. Nahoru šla i cena kávy, rýže nebo Coca-Coly. V českém Lidlu většina zboží zlevnila, případně zdražila pomalejším tempem než v Polsku.

Konec výjimky z DPH

Důvodů, proč Polsko přestává být nákupním rájem českých turistů, je víc. V Polsku letos v dubnu skončil „protiinflační štít“ v podobě nulové DPH na potraviny, kterým vláda pomáhala lidem s nižší kupní silou zvládnout dopady inflace vyvolané pandemií a později válkou na Ukrajině.

Ze supermarketů v Polsku zmizely poutače „Nyní DPH 0 %“ a daň se vrátila na pět procent. Tamní ministerstvo financí krok zdůvodnilo pokračujícím trendem poklesu inflace, který by měl v následujících měsících snižovat ceny potravin.

„Průměrná rodina utratí za jídlo asi 2000 zlotých měsíčně. Zrušení našeho štítu na potraviny, který přes dva roky chrání obyvatele Polska, znamená, že každá polská rodina vydá navíc přibližně 120 zlotých,“ uvedl bývalý předseda polské vlády Mateusz Morawiecki.

To znamená teoretické navýšení nákladů na jídlo o více než 700 Kč měsíčně. Dopadne to však i na část Čechů. Některé české domácnosti v pohraničí si v posledních letech zvykly pravidelně dojíždět do Polska za velkými nákupy potravin. Řada z nich se netajila tím, že už v Česku prakticky nenakupuje.

Češi si zvykli za levnými nákupy dojíždět do Biedronky, Lidlu, Kauflandu, Aldi a dalších řetězců. Najdou se mezi nimi i takoví, kteří cestovali, případně nadále cestují, více než sto kilometrů.

Jak dopadlo Česko v březnu 2023

Z redakčního srovnání je zjevné, že od loňského března, kdy už v Polsku měsíc platil „protiinflační štít“, zdražil nákup o devět procent z 1104 Kč na 1203 Kč. Stejný nákup v České republice v tomto období přitom zlevnil ze 1413 Kč na 1303 Kč, tedy o osm procent.

V Česku se do výsledné ceny propsalo snížení DPH o tři procentní body od ledna a zároveň se promítl a zřejmě ještě dál bude promítat pokračující pokles cen zemědělské výroby. V obchodech pokračuje pozvolné zlevňování některých potravin, zejména těch základních, jimiž řetězce přetahují zákazníky od konkurence.

Statistický úřad zaznamenal letos zlevnění pečiva, těstovin, některých uzenin a masa nebo mléčných výrobků. Zdražuje naopak káva a některé sladkosti. Ceny ve statistikách jsou ovšem deformovány slevovými akcemi, které v Česku tvoří dvě třetiny tržeb.

Pokles cen v delším časovém horizontu ukazuje srovnávací nákup. Chléb Šumava 1200 g v tuzemském Lidlu zlevnil ze 45 Kč na 42,50 Kč, Mozzarella Lovilio 125 g z 23,90 Kč na 20,90 Kč, rybí prsty z 84,90 Kč na 79,90 Kč apod.

Když nepočítáme ovoce a zeleninu, jejichž ceny během roku často kolísají, a drogerii, zlevnilo v Lidlu ve Frýdlantu za rok a půl 13 položek z 19. V polském Lidlu zlevnily pouze čtyři: stoprocentní jablečný džus Solevita (22 %), vejce (15 %), hladká mouka (12 %) a špagety Combino 500 g (1 %). Patnáct položek potravin z 19 ze seznamu zdražilo. Ve většině případů dvouciferně.

Vliv slabé koruny

Kromě ukončení výjimky na nulovou DPH dnes nákupy v Polsku prodražuje také výrazné oslabení české koruny vůči polskému zlotému. Srovnávací nákup z března 2022 se přepočítával kurzem 5,074 Kč za jeden zlotý. Dnes stojí zlotý bezmála o korunu víc – 5,859 Kč. V jednotlivých položkách to jsou až desítky korun, které dnes Češi platí navíc. Třeba u tablet do myčky W5 je rozdíl v pořizovací ceně 14 korun. Tablety kvůli pohybu kurzu zdražily z 91,3 Kč na 105 Kč.

Kurzové rozdíly dnes celý nákup oproti loňskému březnu prodražují o 161 Kč. Pokud by teoreticky vzato zůstala hodnota koruny vůči zlotému na úrovni z března 2023, zaplatil by zákazník místo 1203 Kč jen 1042 Kč.

V redakčním nákupu jsme srovnávali ceny potravin bez slev, v nichž Češi drtí zbytek Evropy. Nicméně i po jejich zohlednění se na pořadí zemí nic nezměnilo a Česko je stále nejdražší. V českém Lidlu bylo v akci pět položek a výsledná sleva byla pouze 18 korun: chléb, pšeničná bagetka, šunka, vejce a mouka. Polský obchod měl z nákupního seznamu ve slevě pouze kuřecí prsa. Německý pak rybí prsty a Coca-Colu.

Přestože je Polsko méně výhodné než dřív, některé zákazníky – převážně z pohraničí – bude stále lákat. Atraktivitu si země udrží díky větší konkurenci diskontů, zemědělským dotacím a také stále nižší sazbě DPH než v České republice.

Česko má nejvyšší sníženou sazbu DPH, která se vztahuje na základní potraviny ze sousedních zemí. Polsko naopak nejnižší. V Česku je sazba daně z přidané hodnoty 12 procent, v Rakousku a na Slovensku deset procent, v Německu sedm procent a v Polsku pět procent. A jak je vidět, na atraktivitě může Polsku přidat posílení tuzemské měny.

Čtěte analýzy Seznam Zpráv

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Polsko končí coby oáza levných nákupů

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Redakce Seznam Zpráv se po roce a půl vydala do prodejen Lidl v České republice, Polsku a Německu. Polsko opět vyšlo jako nejlevnější.

Země, kterou kvůli nízkým cenám v inflačně turbulentní době Češi brali útokem, však ztrácí na atraktivitě. U běžného nákupu už může být rozdíl v ceně poměrně malý. A při zohlednění nákladů na dopravu se už návštěva nemusí vyplatit vůbec.

V červenci 2022 bylo možné nákupem 27 položek základních potravin a drogerie v polském Lidlu ušetřit 343 Kč, v březnu 2023 úspora dosáhla 309 Kč. Misky vah se ovšem letos srovnávají. Na začátku července stejný modelový nákup v Polsku vyšel už jen o 100 Kč levněji. Navíc v Polsku podražily také pohonné hmoty, které si Češi rovněž oblíbili. Litr stojí okolo 40 Kč.

V rámci srovnání jsme nakupovali identické zboží v prodejnách Lidl v českém Frýdlantu, polském městě Bogatynia a německé Žitavě. V košíku nechyběly základní potraviny, jako je pečivo, maso a uzeniny, mléčné výrobky, ovoce a zelenina, trvanlivé potraviny a drogerie.

Nákup v tuzemsku vyšel na 1303 Kč, v Polsku na 1203 Kč. Zároveň se opět ukázalo, že také v Německu je levněji, minimálně v případě námi zvoleného koše a diskontního řetězce. Na účtence saského obchodu bylo v přepočtu 1242 Kč.

Navzdory etudě s nutellou v režii premiéra Petra Fialy je pro našince mnohem zajímavější posun v Polsku, kde nakupují tisíce Čechů. Náš severní soused je sice stále cenovým lídrem (13 položek, tedy polovina seznamu, tam vyšlo nejlevněji), ale už to neplatí tak jednoznačně.

Pár příkladů: Chléb zdražil z 22 Kč na 29 Kč, bílý jogurt ze 4 Kč na 6,09 Kč, mléko z 18,7 Kč na 20,45 Kč, kilogram kuřecích prsou ze 126 Kč na 146 Kč, 450g balení rybích prstů ze 63 Kč na 73 Kč. Nahoru šla i cena kávy, rýže nebo Coca-Coly. V českém Lidlu většina zboží zlevnila, případně zdražila pomalejším tempem než v Polsku.

Konec výjimky z DPH

Důvodů, proč Polsko přestává být nákupním rájem českých turistů, je víc. V Polsku letos v dubnu skončil „protiinflační štít“ v podobě nulové DPH na potraviny, kterým vláda pomáhala lidem s nižší kupní silou zvládnout dopady inflace vyvolané pandemií a později válkou na Ukrajině.

Ze supermarketů v Polsku zmizely poutače „Nyní DPH 0 %“ a daň se vrátila na pět procent. Tamní ministerstvo financí krok zdůvodnilo pokračujícím trendem poklesu inflace, který by měl v následujících měsících snižovat ceny potravin.

„Průměrná rodina utratí za jídlo asi 2000 zlotých měsíčně. Zrušení našeho štítu na potraviny, který přes dva roky chrání obyvatele Polska, znamená, že každá polská rodina vydá navíc přibližně 120 zlotých,“ uvedl bývalý předseda polské vlády Mateusz Morawiecki.

To znamená teoretické navýšení nákladů na jídlo o více než 700 Kč měsíčně. Dopadne to však i na část Čechů. Některé české domácnosti v pohraničí si v posledních letech zvykly pravidelně dojíždět do Polska za velkými nákupy potravin. Řada z nich se netajila tím, že už v Česku prakticky nenakupuje.

Češi si zvykli za levnými nákupy dojíždět do Biedronky, Lidlu, Kauflandu, Aldi a dalších řetězců. Najdou se mezi nimi i takoví, kteří cestovali, případně nadále cestují, více než sto kilometrů.

Jak dopadlo Česko v březnu 2023

Z redakčního srovnání je zjevné, že od loňského března, kdy už v Polsku měsíc platil „protiinflační štít“, zdražil nákup o devět procent z 1104 Kč na 1203 Kč. Stejný nákup v České republice v tomto období přitom zlevnil ze 1413 Kč na 1303 Kč, tedy o osm procent.

V Česku se do výsledné ceny propsalo snížení DPH o tři procentní body od ledna a zároveň se promítl a zřejmě ještě dál bude promítat pokračující pokles cen zemědělské výroby. V obchodech pokračuje pozvolné zlevňování některých potravin, zejména těch základních, jimiž řetězce přetahují zákazníky od konkurence.

Statistický úřad zaznamenal letos zlevnění pečiva, těstovin, některých uzenin a masa nebo mléčných výrobků. Zdražuje naopak káva a některé sladkosti. Ceny ve statistikách jsou ovšem deformovány slevovými akcemi, které v Česku tvoří dvě třetiny tržeb.

Pokles cen v delším časovém horizontu ukazuje srovnávací nákup. Chléb Šumava 1200 g v tuzemském Lidlu zlevnil ze 45 Kč na 42,50 Kč, Mozzarella Lovilio 125 g z 23,90 Kč na 20,90 Kč, rybí prsty z 84,90 Kč na 79,90 Kč apod.

Když nepočítáme ovoce a zeleninu, jejichž ceny během roku často kolísají, a drogerii, zlevnilo v Lidlu ve Frýdlantu za rok a půl 13 položek z 19. V polském Lidlu zlevnily pouze čtyři: stoprocentní jablečný džus Solevita (22 %), vejce (15 %), hladká mouka (12 %) a špagety Combino 500 g (1 %). Patnáct položek potravin z 19 ze seznamu zdražilo. Ve většině případů dvouciferně.

Vliv slabé koruny

Kromě ukončení výjimky na nulovou DPH dnes nákupy v Polsku prodražuje také výrazné oslabení české koruny vůči polskému zlotému. Srovnávací nákup z března 2022 se přepočítával kurzem 5,074 Kč za jeden zlotý. Dnes stojí zlotý bezmála o korunu víc – 5,859 Kč. V jednotlivých položkách to jsou až desítky korun, které dnes Češi platí navíc. Třeba u tablet do myčky W5 je rozdíl v pořizovací ceně 14 korun. Tablety kvůli pohybu kurzu zdražily z 91,3 Kč na 105 Kč.

Kurzové rozdíly dnes celý nákup oproti loňskému březnu prodražují o 161 Kč. Pokud by teoreticky vzato zůstala hodnota koruny vůči zlotému na úrovni z března 2023, zaplatil by zákazník místo 1203 Kč jen 1042 Kč.

V redakčním nákupu jsme srovnávali ceny potravin bez slev, v nichž Češi drtí zbytek Evropy. Nicméně i po jejich zohlednění se na pořadí zemí nic nezměnilo a Česko je stále nejdražší. V českém Lidlu bylo v akci pět položek a výsledná sleva byla pouze 18 korun: chléb, pšeničná bagetka, šunka, vejce a mouka. Polský obchod měl z nákupního seznamu ve slevě pouze kuřecí prsa. Německý pak rybí prsty a Coca-Colu.

Přestože je Polsko méně výhodné než dřív, některé zákazníky – převážně z pohraničí – bude stále lákat. Atraktivitu si země udrží díky větší konkurenci diskontů, zemědělským dotacím a také stále nižší sazbě DPH než v České republice.

Česko má nejvyšší sníženou sazbu DPH, která se vztahuje na základní potraviny ze sousedních zemí. Polsko naopak nejnižší. V Česku je sazba daně z přidané hodnoty 12 procent, v Rakousku a na Slovensku deset procent, v Německu sedm procent a v Polsku pět procent. A jak je vidět, na atraktivitě může Polsku přidat posílení tuzemské měny.

Čtěte analýzy Seznam Zpráv

RELATED ARTICLES