Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vládou v minulém týdnu prošel zákon o podpoře bydlení. Návrh, který má vyřešit problém bydlení pro zhruba 1,6 milionu osob ohrožených bytovou nouzí, vejde ale do kolečka schvalování v Poslanecké sněmovně v kompromisní podobě.

Aby totiž ke schválení mezi ministry, kteří už jednou jednání kvůli neshodám odložili, nakonec vůbec došlo, muselo Ministerstvo pro místní rozvoj přistoupit na změny.

Ta nejzásadnější se týká sítě kontaktních center v obcích, které mají obyvatelům poskytovat poradenství v otázce bydlení a v případě potřeby ho zprostředkovat. Úředníci povedou také evidenci lidí v bytové nouzi či kterým reálně hrozí, že o bydlení přijdou.

Původním plánem resortu bylo vybudovat po celém Česku zhruba 200 poradenských míst. Podle koaličních partnerů by to ale stálo moc peněz. A proto vláda přistoupila k jejich redukci.

„Celková úspora bude 135 milionů korun ročně. Po těchto škrtech poklesne realistický počet zaměstnanců nově přijatých na obcích s rozšířenou působností po celé ČR v souvislosti se schválením zákona na 125 nových pracovníků,“ uvedl pro SZ Byznys Petr Waleczko, mluvčí MMR s tím, že poradenská centra nevzniknou v lokalitách, „kde už nyní určité kapacity mají a redukce neohrozí funkčnost podpůrné sítě“.

Menší počet nových úředníků, než se kterým návrh zákona původně počítal, podle mluvčího souvisí také s tím, že se vláda během jednání shodla na zrušení povinného specializovaného poradenství, které mělo domácnostem v nesnázích poskytovat i právní nebo psychologickou pomoc.

„Tato část agendy kontaktních míst se stává zcela dobrovolnou. Místa budou i nadále poskytovat poradenství v oblasti bydlení včetně dávkového systému, rovněž budou osobám pomáhat s hledáním bydlení na běžném trhu. Osoby, které budou mít komplikovanější problém, pak mohou odkazovat na stávající síť dluhových či občanských poraden,“ vysvětlil mluvčí Waleczko.

Už dříve vyjádřila Hospodářská komora ČR obavy, zda zákon, který stojí primárně na vybudování nových úřadů, bude efektivní.

Podle Hany Landové, předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje HK ČR není přesvědčivě doložen přínos tohoto rozšíření kompetencí státní správy.

A ačkoliv komora podporuje šetření státních peněz, ke kterému při snížení počtu úředníků na kontaktních místech v minulém týdnu došlo, podle Hany Landové to může snížit šanci na úspěch celého plánu, který je už tak nejistý.

„Analýza RIA uvádí, že ročně budou poskytovat asistenci 120 000 domácností, vést rozsáhlou evidenci, vydávat závazná stanoviska – znamenalo by to vyřídit požadavky více než 320 domácností denně, a to včetně svátků, víkendů. Pokud se nezmění rozsah předpokládané agendy, bude to pro menší počet úředníků zřejmě dost náročné,“ uvedla předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje HK ČR pro SZ Byznys.

Na druhé straně podle jejích slov naopak vyvstává otázka, jaký bude o bytové poradenství reálný zájem.

„Dnes dle odhadů využívá možnosti požádat o podporu v bydlení jen zhruba deset procent osob, které by takový nárok měly oprávněný. Otázkou tedy je, jak je efektivní vynakládat takové prostředky na zcela novou agendu, když ze strany občanů nejsou využívány ani současné nástroje,“ dodává Landová.

A obavy se ozývají také ze Svazu měst a obcí ČR.

„Vnímáme, že zákon může vydat dobrý signál pro rozhýbání trhu s nemovitostmi, výše finančních prostředků alokovaných pro řešení bytové problematiky v jeho rámci není ovšem dostačující,“ uvedla mluvčí svazu Alexandra Kocková.

A v rámci kompromisu se zákon musel upravit ještě více. V rámci systému garantovaného nájemného se zpřísnily některé technické požadavky na poskytovatele. Došlo také k redukci těch nejpotřebnějších skupin, které mají nárok na garantované nájemné a zpřísnily se kontroly technického stavu bytů.

Se započítáním změn, na kterých se koalice dohodla, budou roční výdaje zákona ve čtvrtém roce dosahovat necelé 1,5 miliardy korun. Oproti původním očekávaným výdajům stát ušetří více než 100 milionů korun ročně.

Chystaný zákon, za jehož provoz stát ročně zaplatí přes miliardu korun, ale kvituje Martin Lux, ekonom a sociolog bydlení ze Sociologického ústavu Akademie věd. Přínosy, a to i ty pro státní rozpočet, totiž podle jeho slov dalece převýší náklady spojené s jeho zavedením do praxe.

„Veřejné náklady spojené s bytovou nouzí skrze příspěvky, dávky a sociální intervence jsou velmi vysoké, poradce, který bytovou nouzi dokáže efektivně vyřešit nebo jí zabránit, na sebe hravě „vydělá“ už velmi brzy z toho, co státu a obcím ušetřil. A garantované bydlení je nesrovnatelně levnější než výstavba nových sociálních bytů,“ uvedl pro SZ Byznys Martin Lux.

Zároveň ale dodává, že chystaná legislativa je spíše zacílena na vážnou bytovou nouzi než na dostupnost bydlení obecně, tedy míří hlavně na řešení bezdomovectví. Ke zlepšení celkové dostupnosti bydlení v Česku by podle jeho slov bylo potřeba udělat mnohem více.

„Pro zvýšení dostupnosti bydlení obecně je potřeba určitě více nástrojů, jako jsou výstavba dostupných bytů nebo opatření, která by efektivně snížila cenovou volatilitu na trhu bydlení. Výstavba dostupných bytů se již připravuje, ale o opatření na snížení cenové volatility se mluví mnohem méně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ už proto, že jen málokdo si uvědomuje, že ceny bytů se vyvíjejí v cyklech, a to stále delších a hlubších. Bylo by dobré otevřít debatu i v této trochu opomíjené oblasti.“

Navzdory škrtům v poradenské síti věří zákonu o podpoře bydlení také Iniciativa Za bydlení. Podle jejich mluvčího Mikoláše Opletala jde o komplexní opatření, které má ambici pomoci desetitisícům lidí v bytové nouzi ročně. Zároveň ale podle jeho slov rostou obavy z dalšího vyjednávání, kde by se mohly objevit nápady na další úpravy zákona.

„Máme obavu z dalšího oslabování. Do této chvíle fungoval proces jeho vyjednávání tak, že se v každém kroku jednání kus jeho funkčnosti ukrojil. Pokud by stejná praxe pokračovala i v Poslanecké sněmovně, riskujeme, že ze zákona mnoho nezbyde. Zákon je komplexním souhrnem opatření, schválení jen některých částí ho znefunkční,“ uvedl pro SZ Byznys Mikoláš Opletal z Iniciativy Za bydlení.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vládou v minulém týdnu prošel zákon o podpoře bydlení. Návrh, který má vyřešit problém bydlení pro zhruba 1,6 milionu osob ohrožených bytovou nouzí, vejde ale do kolečka schvalování v Poslanecké sněmovně v kompromisní podobě.

Aby totiž ke schválení mezi ministry, kteří už jednou jednání kvůli neshodám odložili, nakonec vůbec došlo, muselo Ministerstvo pro místní rozvoj přistoupit na změny.

Ta nejzásadnější se týká sítě kontaktních center v obcích, které mají obyvatelům poskytovat poradenství v otázce bydlení a v případě potřeby ho zprostředkovat. Úředníci povedou také evidenci lidí v bytové nouzi či kterým reálně hrozí, že o bydlení přijdou.

Původním plánem resortu bylo vybudovat po celém Česku zhruba 200 poradenských míst. Podle koaličních partnerů by to ale stálo moc peněz. A proto vláda přistoupila k jejich redukci.

„Celková úspora bude 135 milionů korun ročně. Po těchto škrtech poklesne realistický počet zaměstnanců nově přijatých na obcích s rozšířenou působností po celé ČR v souvislosti se schválením zákona na 125 nových pracovníků,“ uvedl pro SZ Byznys Petr Waleczko, mluvčí MMR s tím, že poradenská centra nevzniknou v lokalitách, „kde už nyní určité kapacity mají a redukce neohrozí funkčnost podpůrné sítě“.

Menší počet nových úředníků, než se kterým návrh zákona původně počítal, podle mluvčího souvisí také s tím, že se vláda během jednání shodla na zrušení povinného specializovaného poradenství, které mělo domácnostem v nesnázích poskytovat i právní nebo psychologickou pomoc.

„Tato část agendy kontaktních míst se stává zcela dobrovolnou. Místa budou i nadále poskytovat poradenství v oblasti bydlení včetně dávkového systému, rovněž budou osobám pomáhat s hledáním bydlení na běžném trhu. Osoby, které budou mít komplikovanější problém, pak mohou odkazovat na stávající síť dluhových či občanských poraden,“ vysvětlil mluvčí Waleczko.

Už dříve vyjádřila Hospodářská komora ČR obavy, zda zákon, který stojí primárně na vybudování nových úřadů, bude efektivní.

Podle Hany Landové, předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje HK ČR není přesvědčivě doložen přínos tohoto rozšíření kompetencí státní správy.

A ačkoliv komora podporuje šetření státních peněz, ke kterému při snížení počtu úředníků na kontaktních místech v minulém týdnu došlo, podle Hany Landové to může snížit šanci na úspěch celého plánu, který je už tak nejistý.

„Analýza RIA uvádí, že ročně budou poskytovat asistenci 120 000 domácností, vést rozsáhlou evidenci, vydávat závazná stanoviska – znamenalo by to vyřídit požadavky více než 320 domácností denně, a to včetně svátků, víkendů. Pokud se nezmění rozsah předpokládané agendy, bude to pro menší počet úředníků zřejmě dost náročné,“ uvedla předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje HK ČR pro SZ Byznys.

Na druhé straně podle jejích slov naopak vyvstává otázka, jaký bude o bytové poradenství reálný zájem.

„Dnes dle odhadů využívá možnosti požádat o podporu v bydlení jen zhruba deset procent osob, které by takový nárok měly oprávněný. Otázkou tedy je, jak je efektivní vynakládat takové prostředky na zcela novou agendu, když ze strany občanů nejsou využívány ani současné nástroje,“ dodává Landová.

A obavy se ozývají také ze Svazu měst a obcí ČR.

„Vnímáme, že zákon může vydat dobrý signál pro rozhýbání trhu s nemovitostmi, výše finančních prostředků alokovaných pro řešení bytové problematiky v jeho rámci není ovšem dostačující,“ uvedla mluvčí svazu Alexandra Kocková.

A v rámci kompromisu se zákon musel upravit ještě více. V rámci systému garantovaného nájemného se zpřísnily některé technické požadavky na poskytovatele. Došlo také k redukci těch nejpotřebnějších skupin, které mají nárok na garantované nájemné a zpřísnily se kontroly technického stavu bytů.

Se započítáním změn, na kterých se koalice dohodla, budou roční výdaje zákona ve čtvrtém roce dosahovat necelé 1,5 miliardy korun. Oproti původním očekávaným výdajům stát ušetří více než 100 milionů korun ročně.

Chystaný zákon, za jehož provoz stát ročně zaplatí přes miliardu korun, ale kvituje Martin Lux, ekonom a sociolog bydlení ze Sociologického ústavu Akademie věd. Přínosy, a to i ty pro státní rozpočet, totiž podle jeho slov dalece převýší náklady spojené s jeho zavedením do praxe.

„Veřejné náklady spojené s bytovou nouzí skrze příspěvky, dávky a sociální intervence jsou velmi vysoké, poradce, který bytovou nouzi dokáže efektivně vyřešit nebo jí zabránit, na sebe hravě „vydělá“ už velmi brzy z toho, co státu a obcím ušetřil. A garantované bydlení je nesrovnatelně levnější než výstavba nových sociálních bytů,“ uvedl pro SZ Byznys Martin Lux.

Zároveň ale dodává, že chystaná legislativa je spíše zacílena na vážnou bytovou nouzi než na dostupnost bydlení obecně, tedy míří hlavně na řešení bezdomovectví. Ke zlepšení celkové dostupnosti bydlení v Česku by podle jeho slov bylo potřeba udělat mnohem více.

„Pro zvýšení dostupnosti bydlení obecně je potřeba určitě více nástrojů, jako jsou výstavba dostupných bytů nebo opatření, která by efektivně snížila cenovou volatilitu na trhu bydlení. Výstavba dostupných bytů se již připravuje, ale o opatření na snížení cenové volatility se mluví mnohem méně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ už proto, že jen málokdo si uvědomuje, že ceny bytů se vyvíjejí v cyklech, a to stále delších a hlubších. Bylo by dobré otevřít debatu i v této trochu opomíjené oblasti.“

Navzdory škrtům v poradenské síti věří zákonu o podpoře bydlení také Iniciativa Za bydlení. Podle jejich mluvčího Mikoláše Opletala jde o komplexní opatření, které má ambici pomoci desetitisícům lidí v bytové nouzi ročně. Zároveň ale podle jeho slov rostou obavy z dalšího vyjednávání, kde by se mohly objevit nápady na další úpravy zákona.

„Máme obavu z dalšího oslabování. Do této chvíle fungoval proces jeho vyjednávání tak, že se v každém kroku jednání kus jeho funkčnosti ukrojil. Pokud by stejná praxe pokračovala i v Poslanecké sněmovně, riskujeme, že ze zákona mnoho nezbyde. Zákon je komplexním souhrnem opatření, schválení jen některých částí ho znefunkční,“ uvedl pro SZ Byznys Mikoláš Opletal z Iniciativy Za bydlení.