Pondělí, 22 července, 2024
Google search engine
DomůZpravodajstvíVzniklo by perpetuum mobile na exekuce, říká expert. Senátem změny neprošly

Vzniklo by perpetuum mobile na exekuce, říká expert. Senátem změny neprošly

Novela insolvenčního zákona, která má především zkrátit dobu oddlužení na tři roky, prošla ve středu Poslaneckou sněmovnou. Senát projednával dodatečnou změnu zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, a to ve výši pěti procent z minimální mzdy, tedy 945 korun. V případě důchodů by to byla polovina. Novela ale prošla Senátem beze změn. Fixní srážky se tedy nekonají.

Nevládní neziskové organizace žádaly senátory a senátorky, aby změnu nepodpořili. V prohlášení organizací Člověk v tísni, Charita ČR, Rada seniorů ČR a třech dalších argumentovali především tím, že fixní srážky by penalizovaly především nízkopříjmové dlužníky. Nehledělo by se totiž na výši příjmu a exekutoři by tak prolamovali i hranici nezabavitelného minima.

I tisícovka je hodně

„Velmi často se setkáváme s lidmi, kteří žijí od výplaty k výplatě a nezbývá jim ani koruna. To znamená, že každá stokoruna hraje roli, natož tisícikoruna. Kdybychom například z příjmu rodiny odečetli základní výdaje jako je nájem, energie a podobně, tak jim zbyde třeba dva tisíce korun. Dva tisíce na pokrytí jídla, drogerie, výchovu dětí. Tady už je o tisícovku méně rozhodující,“ vysvětluje Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

Srážky ze mzdy jsou běžným exekučním nástrojem. Odvíjejí se však od výše příjmu a nezabavitelná částka musí zůstat netknutá. To by se senátními návrhy měnilo. „Pokud má dlužník příjem patnáct tisíc korun a nezabavitelná částka by byla šestnáct tisíc, nic se mu nemůže srážet. Fixní minimální srážka by šla za tuto hranici,“ uvádí Hábl příklad.

Jedním z impulzů, proč exekutoři nový nástroj navrhli, byly právě snižující se srážky nad nezabavitelnou částkou, která se naopak zvyšovala. Podle slov exekutora z Hradce Králové Martina Štiky sráželi často úplné minimum a museli volit invazivnější způsoby, jako soupis věcí, prodej nemovitostí a podobně.

,,V žádné exekuci nefiguruje ‚ideální‘ dlužník. Každý případ je jiný. Systém srážek ze mzdy je třeba změnit od základu, neboť pokud nebudou srážky ze mzdy efektivní, budou všechny exekuční orgány nuceny přistupovat k exekucím razantněji a prodávat movitý a nemovitý majetek dlužníků,“ myslí si prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík.

Motivovat lidi k oddlužení

„Návrh na minimální srážky ze mzdy reaguje na nezákonnost nesplácení dluhů. Když je člověk v exekuci a má na sobě pět šest dluhů, má minimální mzdu, ze které se mu nic nesráží, tak pro něj exekuce nemá žádný závěr, exekutor na něj nemůže a v podstatě se jen nabalují a nabalují dluhy. Naopak když se mu začne něco srážet, tak ho to donutí s tím něco dělat, nastoupit do insolvence a začít se oddlužovat,“ uvedl Štika ještě před zamítnutím senátních pozměňovacích návrhů.

O co se přou exekutoři a politici

Doba oddlužení se pravděpodobně zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změnu přinese vládní novela insolvenčního zákona, kterou ve středu schválil Senát. Nevyhověl doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. Proti srážce ze mzdy se postavily také organizace na pomoc potřebným. Novelu ještě posoudí prezident.

Základní minimální srážka měla podle senátních výborů hospodářského a ústavně-právního představovat pět procent z minimální mzdy. Letos by činila 945 korun s ohledem na to, že minimální mzda byla zvýšena na 18 900 korun měsíčně. Pokud by dlužník pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod nepřesahující minimální mzdu, srážka měla být poloviční.

Záměrem Exekutorské komory ČR tedy podle něj bylo motivovat dlužníky k tomu, aby vstoupili do insolvenčního řízení a začali se oddlužovat.

Na čemž se shodne i s nevládními organizacemi. „Potřebujeme motivovat lidi, aby vstoupili do oddlužení, to ano. Lidé, kteří jsou v exekucích a nemají na exekuční srážky, nemají v exekuci co dělat. Měli by být v oddlužení,“ potvrzuje Hábl.

Začarovaný kruh

Problémem v oddlužení je ale minimální splátka dva tisíce dvě stě korun. Podle Hábla na ni ti nejchudší nedosáhnou, a tak i ti, kteří by do insolvence vstoupit chtěli, nemohou.

„Ono se může zdát, že se tím (vstupem do insolvence) rychleji umoří dluh, jak říká exekutorská komora. Ale ty peníze se nevyčarují někde navíc, ony budou někde chybět. Takže lidé jinde nezaplatí účet za telefon, za energie, za něco jiného a tím si vytvoří jenom další sekundární dluhy, takové perpetuum mobile na exekuce. My bychom správně potřebovali, aby tady byla možnost oddlužit se i pro ty nejchudší. Ale to bylo mimo síly kohokoli to teď prosadit,“ upozorňuje na stále trvající problém Hábl.

Na zatím neexistující řešení si postěžoval i exekutor Štika. „Odborníci nemají žádné jiné řešení (než minimální srážku ze mzdy, kterou navrhují, pozn. redakce), jak dlužníky motivovat k oddlužování.“

Nejde tu jen o dlužníky, věřitelé čekají

,,Dlužníkům mnohdy kvůli populistickým zákonům stačí posečkat dostatečně dlouho, aby jim někdo dluhy odpustil. Je však třeba mít na paměti i věřitele, kteří se kvůli tomu nedostanou ke svým právoplatným nárokům. Drobné podnikatele, kterým neplatí klienti, rodiče samoživitele, běžné lidi, kteří se dostanou do problémů kvůli tomu, že jim jejich dlužníci nevrátili peníze. Tito věřitelé se pak dostávají sami do potíží a stávají se z nich další dlužníci,“ dodává Mlynarčík.

Mlynarčík ostře zkritizoval nevládní organizace, které podle něj přehlížejí potřeby věřitelů. „Výkřiky některých ,odborníků’ z řad neziskových organizací jsou pouze jednostranně zahleděné, nepřemýšlí komplexně a nepamatují na ostatní, kteří jejich ryze prodlužnickým přístupem mohou trpět.“

Minimální srážky měly stabilizovat systém

Nevládní organizace argumentovaly proti fixním srážkám i tím, že od doby, kdy Exekutorská komora s návrhy přišla, se hodně změnilo. Od letošního ledna se totiž zvýšila minimální mzda, valorizovaly se důchody, čímž příjem některých lidí také stoupl, a naopak nezabavitelná částka se snižovala.

To všechno ve výsledku znamená, že přirozené srážky se zvýšily, stejně jako počet lidí, jichž se srážky týkají, a exekutoři již nemají důvod do systému dál zasahovat.

„Vládní nařízení do insolvenčního a exekučního řízení vnáší obrovskou nestabilitu tím, že s měnícími se příjmy se neustále mění i výše srážek a nelze se podle toho orientovat. Zavedením fixní minimální srážky by se to stabilizovalo. Byla by to pojistka naplnění zásady, že dluhy se musí platit,“ reagoval Štika.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Vzniklo by perpetuum mobile na exekuce, říká expert. Senátem změny neprošly

Novela insolvenčního zákona, která má především zkrátit dobu oddlužení na tři roky, prošla ve středu Poslaneckou sněmovnou. Senát projednával dodatečnou změnu zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, a to ve výši pěti procent z minimální mzdy, tedy 945 korun. V případě důchodů by to byla polovina. Novela ale prošla Senátem beze změn. Fixní srážky se tedy nekonají.

Nevládní neziskové organizace žádaly senátory a senátorky, aby změnu nepodpořili. V prohlášení organizací Člověk v tísni, Charita ČR, Rada seniorů ČR a třech dalších argumentovali především tím, že fixní srážky by penalizovaly především nízkopříjmové dlužníky. Nehledělo by se totiž na výši příjmu a exekutoři by tak prolamovali i hranici nezabavitelného minima.

I tisícovka je hodně

„Velmi často se setkáváme s lidmi, kteří žijí od výplaty k výplatě a nezbývá jim ani koruna. To znamená, že každá stokoruna hraje roli, natož tisícikoruna. Kdybychom například z příjmu rodiny odečetli základní výdaje jako je nájem, energie a podobně, tak jim zbyde třeba dva tisíce korun. Dva tisíce na pokrytí jídla, drogerie, výchovu dětí. Tady už je o tisícovku méně rozhodující,“ vysvětluje Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

Srážky ze mzdy jsou běžným exekučním nástrojem. Odvíjejí se však od výše příjmu a nezabavitelná částka musí zůstat netknutá. To by se senátními návrhy měnilo. „Pokud má dlužník příjem patnáct tisíc korun a nezabavitelná částka by byla šestnáct tisíc, nic se mu nemůže srážet. Fixní minimální srážka by šla za tuto hranici,“ uvádí Hábl příklad.

Jedním z impulzů, proč exekutoři nový nástroj navrhli, byly právě snižující se srážky nad nezabavitelnou částkou, která se naopak zvyšovala. Podle slov exekutora z Hradce Králové Martina Štiky sráželi často úplné minimum a museli volit invazivnější způsoby, jako soupis věcí, prodej nemovitostí a podobně.

,,V žádné exekuci nefiguruje ‚ideální‘ dlužník. Každý případ je jiný. Systém srážek ze mzdy je třeba změnit od základu, neboť pokud nebudou srážky ze mzdy efektivní, budou všechny exekuční orgány nuceny přistupovat k exekucím razantněji a prodávat movitý a nemovitý majetek dlužníků,“ myslí si prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík.

Motivovat lidi k oddlužení

„Návrh na minimální srážky ze mzdy reaguje na nezákonnost nesplácení dluhů. Když je člověk v exekuci a má na sobě pět šest dluhů, má minimální mzdu, ze které se mu nic nesráží, tak pro něj exekuce nemá žádný závěr, exekutor na něj nemůže a v podstatě se jen nabalují a nabalují dluhy. Naopak když se mu začne něco srážet, tak ho to donutí s tím něco dělat, nastoupit do insolvence a začít se oddlužovat,“ uvedl Štika ještě před zamítnutím senátních pozměňovacích návrhů.

O co se přou exekutoři a politici

Doba oddlužení se pravděpodobně zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změnu přinese vládní novela insolvenčního zákona, kterou ve středu schválil Senát. Nevyhověl doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. Proti srážce ze mzdy se postavily také organizace na pomoc potřebným. Novelu ještě posoudí prezident.

Základní minimální srážka měla podle senátních výborů hospodářského a ústavně-právního představovat pět procent z minimální mzdy. Letos by činila 945 korun s ohledem na to, že minimální mzda byla zvýšena na 18 900 korun měsíčně. Pokud by dlužník pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod nepřesahující minimální mzdu, srážka měla být poloviční.

Záměrem Exekutorské komory ČR tedy podle něj bylo motivovat dlužníky k tomu, aby vstoupili do insolvenčního řízení a začali se oddlužovat.

Na čemž se shodne i s nevládními organizacemi. „Potřebujeme motivovat lidi, aby vstoupili do oddlužení, to ano. Lidé, kteří jsou v exekucích a nemají na exekuční srážky, nemají v exekuci co dělat. Měli by být v oddlužení,“ potvrzuje Hábl.

Začarovaný kruh

Problémem v oddlužení je ale minimální splátka dva tisíce dvě stě korun. Podle Hábla na ni ti nejchudší nedosáhnou, a tak i ti, kteří by do insolvence vstoupit chtěli, nemohou.

„Ono se může zdát, že se tím (vstupem do insolvence) rychleji umoří dluh, jak říká exekutorská komora. Ale ty peníze se nevyčarují někde navíc, ony budou někde chybět. Takže lidé jinde nezaplatí účet za telefon, za energie, za něco jiného a tím si vytvoří jenom další sekundární dluhy, takové perpetuum mobile na exekuce. My bychom správně potřebovali, aby tady byla možnost oddlužit se i pro ty nejchudší. Ale to bylo mimo síly kohokoli to teď prosadit,“ upozorňuje na stále trvající problém Hábl.

Na zatím neexistující řešení si postěžoval i exekutor Štika. „Odborníci nemají žádné jiné řešení (než minimální srážku ze mzdy, kterou navrhují, pozn. redakce), jak dlužníky motivovat k oddlužování.“

Nejde tu jen o dlužníky, věřitelé čekají

,,Dlužníkům mnohdy kvůli populistickým zákonům stačí posečkat dostatečně dlouho, aby jim někdo dluhy odpustil. Je však třeba mít na paměti i věřitele, kteří se kvůli tomu nedostanou ke svým právoplatným nárokům. Drobné podnikatele, kterým neplatí klienti, rodiče samoživitele, běžné lidi, kteří se dostanou do problémů kvůli tomu, že jim jejich dlužníci nevrátili peníze. Tito věřitelé se pak dostávají sami do potíží a stávají se z nich další dlužníci,“ dodává Mlynarčík.

Mlynarčík ostře zkritizoval nevládní organizace, které podle něj přehlížejí potřeby věřitelů. „Výkřiky některých ,odborníků’ z řad neziskových organizací jsou pouze jednostranně zahleděné, nepřemýšlí komplexně a nepamatují na ostatní, kteří jejich ryze prodlužnickým přístupem mohou trpět.“

Minimální srážky měly stabilizovat systém

Nevládní organizace argumentovaly proti fixním srážkám i tím, že od doby, kdy Exekutorská komora s návrhy přišla, se hodně změnilo. Od letošního ledna se totiž zvýšila minimální mzda, valorizovaly se důchody, čímž příjem některých lidí také stoupl, a naopak nezabavitelná částka se snižovala.

To všechno ve výsledku znamená, že přirozené srážky se zvýšily, stejně jako počet lidí, jichž se srážky týkají, a exekutoři již nemají důvod do systému dál zasahovat.

„Vládní nařízení do insolvenčního a exekučního řízení vnáší obrovskou nestabilitu tím, že s měnícími se příjmy se neustále mění i výše srážek a nelze se podle toho orientovat. Zavedením fixní minimální srážky by se to stabilizovalo. Byla by to pojistka naplnění zásady, že dluhy se musí platit,“ reagoval Štika.

RELATED ARTICLES