Vznik rady vlády pro paměťovou agendu schválil kabinet Petra Fialy (ODS). Premiér po zasedání kabinetu řekl, že se k jejímu zřízení nechal přesvědčit.

Orgán bude mít poradní roli při snaze o systematický a koncepční přístup k zachovávání historické paměti a má vytvářet prostor pro spolupráci jednotlivých institucí. Pracovat má například na možnostech využití dotačních titulů pro překonávání nejen sociálních dopadů totalitních režimů, zabývat se bude i podporou muzejních, osvětových, přednáškových a spolkových projektů paměťové povahy.

Výdaje spojené s novým dotačním titulem si podle úřadu vlády vyžádají 30 milionů korun od roku 2025 a zřízení šesti míst na přípravu a správu dotačního titulu. „Veškeré výdaje vyvolané zřízením rady budou pokryty v rámci schválených rozpočtových limitů kapitoly Úřadu vlády,“ stojí v materiálu, který schválila vláda.

Fiala na dotaz ČTK uvedl, že zřízení rady považoval za dilema. „Máme jich hodně a musíme vždy být přesvědčeni, že další je potřeba,“ uvedl. V tomto případě se nechal přesvědčit kvůli slibu disidentům, kteří protestovali proti nízkým důchodům, ale také kvůli tomu, že rada je nutná ke zřízení dotačních titulů. Bez změny zákona by dotace nemohl poskytovat Ústav pro studium totalitních režimů, Úřad vlády ale může. „Potřebujeme k tomu tuto instituci, proto radu zřizujeme, a já myslím, že je to správné rozhodnutí,“ dodal

Rada bude mít maximálně 20 členů z řad zástupců státní i veřejné správy, představitelů občanské a odborné veřejnosti a akademické obce. Předsedou rady vlády má být člen vlády, v jehož působnosti jsou lidská práva. Tím je v nynějším kabinetu Fiala. Prvním místopředsedou je pak zmocněnec pro lidská práva. „Jsme rádi, že se podařilo vznik rady prosadit a splatit dluh, který vůči paměťové agendě máme. Samotná funkce v radě bude neplacená,“ sdělila ČTK mluvčí kabinetu Lucie Ješátková.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který vystudoval historii, označil uchování paměťové stopy za velmi důležité. „Kdo není poučen z vlastní historie, je náchylnější chyby opakovat. Jako učitel dějepisu vím, jak je důležitá orientace v nejnovější historii 20. století,“ řekl novinářům. Koordinace agendy je podle něj namístě.

Vznik rady vlády pro paměťovou agendu schválil kabinet Petra Fialy (ODS). Premiér po zasedání kabinetu řekl, že se k jejímu zřízení nechal přesvědčit.

Orgán bude mít poradní roli při snaze o systematický a koncepční přístup k zachovávání historické paměti a má vytvářet prostor pro spolupráci jednotlivých institucí. Pracovat má například na možnostech využití dotačních titulů pro překonávání nejen sociálních dopadů totalitních režimů, zabývat se bude i podporou muzejních, osvětových, přednáškových a spolkových projektů paměťové povahy.

Výdaje spojené s novým dotačním titulem si podle úřadu vlády vyžádají 30 milionů korun od roku 2025 a zřízení šesti míst na přípravu a správu dotačního titulu. „Veškeré výdaje vyvolané zřízením rady budou pokryty v rámci schválených rozpočtových limitů kapitoly Úřadu vlády,“ stojí v materiálu, který schválila vláda.

Fiala na dotaz ČTK uvedl, že zřízení rady považoval za dilema. „Máme jich hodně a musíme vždy být přesvědčeni, že další je potřeba,“ uvedl. V tomto případě se nechal přesvědčit kvůli slibu disidentům, kteří protestovali proti nízkým důchodům, ale také kvůli tomu, že rada je nutná ke zřízení dotačních titulů. Bez změny zákona by dotace nemohl poskytovat Ústav pro studium totalitních režimů, Úřad vlády ale může. „Potřebujeme k tomu tuto instituci, proto radu zřizujeme, a já myslím, že je to správné rozhodnutí,“ dodal

Rada bude mít maximálně 20 členů z řad zástupců státní i veřejné správy, představitelů občanské a odborné veřejnosti a akademické obce. Předsedou rady vlády má být člen vlády, v jehož působnosti jsou lidská práva. Tím je v nynějším kabinetu Fiala. Prvním místopředsedou je pak zmocněnec pro lidská práva. „Jsme rádi, že se podařilo vznik rady prosadit a splatit dluh, který vůči paměťové agendě máme. Samotná funkce v radě bude neplacená,“ sdělila ČTK mluvčí kabinetu Lucie Ješátková.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který vystudoval historii, označil uchování paměťové stopy za velmi důležité. „Kdo není poučen z vlastní historie, je náchylnější chyby opakovat. Jako učitel dějepisu vím, jak je důležitá orientace v nejnovější historii 20. století,“ řekl novinářům. Koordinace agendy je podle něj namístě.