Pokud Ministerstvo zdravotnictví nezačne plnit sliby, které dalo zdravotníkům, budou se loňské protesty lékařů pravděpodobně opakovat. Sekce mladých lékařů České lékařské komory (SMLK ČLK) například už provádí mezi lékaři do 35 let dotazníkové šetření ohledně dalších protestů. Zjišťuje tak, jakou by měly případné stávky podporu.

„Milí kolegové, prosíme o vyplnění následujícího dotazníku, abychom získali představu, kolik z vás by šlo do případného letošního protestu formou výpovědi z přesčasů či podáním výpovědi celkové,“ stojí v e-mailu, který SMLK ČLK zaslalo svým kolegům.

Současná nespokojenost lékařů vychází především z toho, že Ministerstvo zdravotnictví nesplnilo závazky, na kterých se s lékaři, odbory a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou dohodlo koncem minulého roku.

„Nebýt toho závazku sjednocení odměňování a nastavení příjmových hladin pro lékaře a další zdravotníky, tak by protesty na podzim asi neskončily. My bychom totiž jen těžko přesvědčovali lékaře, že mají pracovat za podmínek, které v nemocnicích jsou,“ popisuje pro Seznam Zprávy Milan Kubek, prezident České lékařské komory (ČLK).

Dohoda se týkala úpravy systému vzdělávání, přístupu k přesčasům a sjednocení odměn. „V případě vzdělávání došlo k nastavení systému kontroly a tam musím říct, že se skutečně něco událo, minimálně v přímo řízených organizacích,“ říká Jan Přáda, předseda Sekce mladých lékařů ČLK, která stála za loňskými protesty.

Co se ale sjednocení odměn a případných přesčasů týče, nejsou zdravotníci spokojení. Na základě dohody, která se odkazuje k tzv. Hegerovu memorandu, se měly příjmy lékařů pohybovat mezi 1,5násobkem až 3násobkem průměrné hrubé mzdy.

Po několikaměsíční odmlce přišlo ministerstvo na konci května s návrhem zákona, který ale podle Kubka dohodnuté podmínky nesplňuje. Návrh totiž nesjednocuje odměňování zdravotnických pracovníků a úprava platů neodpovídá slibovanému navýšení.

To ostatně potvrzuje i Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky.

„Odstranění obrovských rozdílů především u sester v akciových společnost a u sester v příspěvkových organizacích, které jsou měsíčně vyčíslené částkou až deset tisíc korun v neprospěch akciových společností se zadrhlo,“ konstatuje s tím, že Ministerstvo navrhovalo pro zdravotnické pracovníky tarify, které v podstatě odpovídaly současným platům.

Žitníková s Kubkem se shodují i v tom, že někteří zaměstnanci by si mohli dokonce pohoršit. „U některých odborností a kvalifikací zdravotníků by skutečně mohlo dojít i k poklesu příjmů oproti současnému stavu, což je pro nás samozřejmě nepřijatelné,“ prohlásil prezident ČLK.

Zároveň dodává, že ze strany Ministerstva a vlády nepociťuje dostatečnou vůli závazek splnit. „Mrzí mě to, protože pokud někdo podepíše smlouvu, tak ji přece nemůže podepisovat s tím, že ji nemůže nebo nechce plnit. Tak se chovají jenom podvodníci.“

Hlavním důvodem, proč lékaři minulý rok protestovali, byla změna zákoníku práce, v rámci které se měl navýšit maximální počet přesčasových hodin během jednoho roku. Z plánů sice sešlo, podle Kubka, Přády i Žitníkové ale není diskuze ohledně „prolomení“ současného 416 hodinového stropu – který platí už od roku 2013 – u konce.

To mimochodem dokazuje i dopis ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) určený lékařům. „Zatímco ČLK a LOK tvrdí, že naprostá většina lékařů razantně odmítá přesčasovou práci nad 416 hodin ročně, zaměstnavatelé dle svých slov zájem pracovat nad tento rámec registrují od řady lékařů,“ píše ministr a žádá lékaře o jejich názor.

„Odmítáme vrátit zdravotnictví o dvanáct let zpět. Víme, že ten limit byl v různé míře porušován, což je i důvod, proč tlačíme na zvyšování příjmů lékařů za základní pracovní dobu. Nechceme, aby lékaři byli existenčně závislí na přesčasové práci,“ vysvětluje Kubek. Pokud se nic nezmění, očekává další vlnu protestů.

Podobně situaci vidí i Žitníková, podle které jsou mladí lékaři i ostatní zdravotníci nervózní a atmosféra je „výbušná“.

„My jsme si dělali už vloni průzkum, kam až by byli zdravotničtí zaměstnanci ochotni zajít a ukázalo se, že zhruba deset tisíc lidí podepsalo deklaraci, že pokud nedojde k naplnění požadavků, podpoří všechny kroky odborů, včetně případných výpovědí,“ popisuje Žitníková. Průzkum ohledně případných protestů nedělá pouze SMLK ČLK ale i Lékařský odborový klub.

Ministerstvo zdravotnictví se podle Přády vyhne protestům jen tehdy, opustí-li myšlenku o prolomení hranice přesčasů. „Což podle mě bude na podzim velké témat. Zároveň je potřeba, aby se posunula diskuze o platech tak, aby ke změně mohlo dojít už začátkem příštího roku,“ uvádí.

S tím souhlasí i Kubek a Žitníková. Všichni tři tak apelují na vládu, aby místo samotného zákona – jehož schvalování by mohlo trvat poměrně dlouhou dobu – situaci řešila skrze pozměňovací návrh projednávané novele zákoníku práce, která by měla nabýt účinnosti od 1. ledna příštího roku. Podle Kubka se zdá, že Ministerstvo tuto připomínku pochopilo a mohlo by ji i akceptovat.

Pokud Ministerstvo zdravotnictví nezačne plnit sliby, které dalo zdravotníkům, budou se loňské protesty lékařů pravděpodobně opakovat. Sekce mladých lékařů České lékařské komory (SMLK ČLK) například už provádí mezi lékaři do 35 let dotazníkové šetření ohledně dalších protestů. Zjišťuje tak, jakou by měly případné stávky podporu.

„Milí kolegové, prosíme o vyplnění následujícího dotazníku, abychom získali představu, kolik z vás by šlo do případného letošního protestu formou výpovědi z přesčasů či podáním výpovědi celkové,“ stojí v e-mailu, který SMLK ČLK zaslalo svým kolegům.

Současná nespokojenost lékařů vychází především z toho, že Ministerstvo zdravotnictví nesplnilo závazky, na kterých se s lékaři, odbory a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou dohodlo koncem minulého roku.

„Nebýt toho závazku sjednocení odměňování a nastavení příjmových hladin pro lékaře a další zdravotníky, tak by protesty na podzim asi neskončily. My bychom totiž jen těžko přesvědčovali lékaře, že mají pracovat za podmínek, které v nemocnicích jsou,“ popisuje pro Seznam Zprávy Milan Kubek, prezident České lékařské komory (ČLK).

Dohoda se týkala úpravy systému vzdělávání, přístupu k přesčasům a sjednocení odměn. „V případě vzdělávání došlo k nastavení systému kontroly a tam musím říct, že se skutečně něco událo, minimálně v přímo řízených organizacích,“ říká Jan Přáda, předseda Sekce mladých lékařů ČLK, která stála za loňskými protesty.

Co se ale sjednocení odměn a případných přesčasů týče, nejsou zdravotníci spokojení. Na základě dohody, která se odkazuje k tzv. Hegerovu memorandu, se měly příjmy lékařů pohybovat mezi 1,5násobkem až 3násobkem průměrné hrubé mzdy.

Po několikaměsíční odmlce přišlo ministerstvo na konci května s návrhem zákona, který ale podle Kubka dohodnuté podmínky nesplňuje. Návrh totiž nesjednocuje odměňování zdravotnických pracovníků a úprava platů neodpovídá slibovanému navýšení.

To ostatně potvrzuje i Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky.

„Odstranění obrovských rozdílů především u sester v akciových společnost a u sester v příspěvkových organizacích, které jsou měsíčně vyčíslené částkou až deset tisíc korun v neprospěch akciových společností se zadrhlo,“ konstatuje s tím, že Ministerstvo navrhovalo pro zdravotnické pracovníky tarify, které v podstatě odpovídaly současným platům.

Žitníková s Kubkem se shodují i v tom, že někteří zaměstnanci by si mohli dokonce pohoršit. „U některých odborností a kvalifikací zdravotníků by skutečně mohlo dojít i k poklesu příjmů oproti současnému stavu, což je pro nás samozřejmě nepřijatelné,“ prohlásil prezident ČLK.

Zároveň dodává, že ze strany Ministerstva a vlády nepociťuje dostatečnou vůli závazek splnit. „Mrzí mě to, protože pokud někdo podepíše smlouvu, tak ji přece nemůže podepisovat s tím, že ji nemůže nebo nechce plnit. Tak se chovají jenom podvodníci.“

Hlavním důvodem, proč lékaři minulý rok protestovali, byla změna zákoníku práce, v rámci které se měl navýšit maximální počet přesčasových hodin během jednoho roku. Z plánů sice sešlo, podle Kubka, Přády i Žitníkové ale není diskuze ohledně „prolomení“ současného 416 hodinového stropu – který platí už od roku 2013 – u konce.

To mimochodem dokazuje i dopis ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) určený lékařům. „Zatímco ČLK a LOK tvrdí, že naprostá většina lékařů razantně odmítá přesčasovou práci nad 416 hodin ročně, zaměstnavatelé dle svých slov zájem pracovat nad tento rámec registrují od řady lékařů,“ píše ministr a žádá lékaře o jejich názor.

„Odmítáme vrátit zdravotnictví o dvanáct let zpět. Víme, že ten limit byl v různé míře porušován, což je i důvod, proč tlačíme na zvyšování příjmů lékařů za základní pracovní dobu. Nechceme, aby lékaři byli existenčně závislí na přesčasové práci,“ vysvětluje Kubek. Pokud se nic nezmění, očekává další vlnu protestů.

Podobně situaci vidí i Žitníková, podle které jsou mladí lékaři i ostatní zdravotníci nervózní a atmosféra je „výbušná“.

„My jsme si dělali už vloni průzkum, kam až by byli zdravotničtí zaměstnanci ochotni zajít a ukázalo se, že zhruba deset tisíc lidí podepsalo deklaraci, že pokud nedojde k naplnění požadavků, podpoří všechny kroky odborů, včetně případných výpovědí,“ popisuje Žitníková. Průzkum ohledně případných protestů nedělá pouze SMLK ČLK ale i Lékařský odborový klub.

Ministerstvo zdravotnictví se podle Přády vyhne protestům jen tehdy, opustí-li myšlenku o prolomení hranice přesčasů. „Což podle mě bude na podzim velké témat. Zároveň je potřeba, aby se posunula diskuze o platech tak, aby ke změně mohlo dojít už začátkem příštího roku,“ uvádí.

S tím souhlasí i Kubek a Žitníková. Všichni tři tak apelují na vládu, aby místo samotného zákona – jehož schvalování by mohlo trvat poměrně dlouhou dobu – situaci řešila skrze pozměňovací návrh projednávané novele zákoníku práce, která by měla nabýt účinnosti od 1. ledna příštího roku. Podle Kubka se zdá, že Ministerstvo tuto připomínku pochopilo a mohlo by ji i akceptovat.