Ani takové tragédie, jako jsou sebevraždy žáků, se českým školám nevyhýbají. Ministerstvo školství proto připravilo několik kroků, které by měly pomoci. A to i celkově s podporou duševního zdraví dětí.

Jedním z nich je lepší monitorování šikany na školách. Ministerstvo školství totiž zatím nemá pravomoc žádné takové informace od škol sbírat.

„Dnes jsme schopni z důvodu legislativního nastavení monitorovat jen šikanu, která vede k úrazu dítěte,“ vysvětluje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS), že úřadu chybí informace o šikaně, která k úrazu nevedla. Takového jednání je přitom většina.

S tím se pojí i sledování dalších dat o nejhorších důsledcích, ke kterým potíže děti vedou – o sebevraždách. Ministerstvo školství plánuje navázat spolupráci s Policejním prezidiem, které by předávalo anonymizovaná data o výskytu sebevražedného jednání žáků.

„Policie ČR disponuje nejdůkladnějším systémem zaznamenávání výskytu sebevražd a v současnosti jednáme s několika státními institucemi, mezi nimiž je i Ministerstvo školství, o jejich sdílení,“ říká mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Konkrétní forma spolupráce se ale bude podle Policejního prezidia teprve ladit.

„Naším společným cílem však je zlepšit povědomí o výskytu dětského sebevražedného jednání a vytvořit systém podpory, který bude využívat právě naše unikátní data,“ dodává Moravčík.

Z těch mimo jiné vyplývá, že loni spáchalo v Česku sebevraždu 24 dětí do 18 let. Nejmladšímu chlapci bylo 12 let. Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí. Celkově se loni uchýlilo k sebevraždě 1534 lidí.

„Je to bohužel rostoucí fenomén jak u nás, tak v zahraničí. Bylo to v loňském roce ostatně tématem španělského předsednictví Evropské unie v oblasti vzdělávání,“ doplňuje Nantl.

Na téma děti a rodičovství se Seznam Zprávy zaměřují během června v rámci dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku. Z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy například vyplynulo, že rodiče by nejradši trávili s dětmi více času, pokud by si mohli vybrat, co jim dopřát navíc.

Stejně jako v případě monitorování šikany zůstává i u sebevražd jedno zásadní bílé místo. Jde o pokusy, které nakonec úmrtím neskončily. Taková data jsou ale pro ministerstvo důležitá, aby mělo přehled o rizikovém chování žáků a jeho vývoji v čase.

„Počty nedokonaných sebevražd budou předmětem diskuze,“ dodává Moravčík s tím, že metodiku prezidium teprve představuje spolupracujícím institucím.

Ministerstvo jak v případě monitorování sebevražd, tak šikany míří k tomu, aby se o krizových situacích ve školách více mluvilo a problémy se řešily. A ideálně na konci všeho se dařilo nejhorším důsledkům předcházet.

„Plno jevů, které se ve školách vyskytují, prostě nemonitorujeme, a tak o nich nevíme. Těžko se ale přijímají adekvátní opatření, když chybí základní informace,“ dodává zmocněnec MŠMT pro wellbeing, dětské duševní zdraví a ústavní a ochrannou výchovu Ferdinand Hrdlička.

Nejen v případě sebevražd, ale jakékoliv další významné krizové události, která postihne školu, by pak měly být do roku 2027 ustaveny až tři krizové intervenční týmy, které by byly schopny do 36 hodin dorazit do jakékoliv školy v republice.

Jako příklad lze uvést útok žáka mačetou na pražském učilišti před dvěma lety. Tehdy po vraždě učitele pomáhala tamním žákům i pedagogům místně příslušná pedagogicko-psychologická poradna. Podle nového plánu by takovou práci měl zajistit republikový krizový intervenční tým pod záštitou vybraných středisek výchovné péče.

Ani takové tragédie, jako jsou sebevraždy žáků, se českým školám nevyhýbají. Ministerstvo školství proto připravilo několik kroků, které by měly pomoci. A to i celkově s podporou duševního zdraví dětí.

Jedním z nich je lepší monitorování šikany na školách. Ministerstvo školství totiž zatím nemá pravomoc žádné takové informace od škol sbírat.

„Dnes jsme schopni z důvodu legislativního nastavení monitorovat jen šikanu, která vede k úrazu dítěte,“ vysvětluje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS), že úřadu chybí informace o šikaně, která k úrazu nevedla. Takového jednání je přitom většina.

S tím se pojí i sledování dalších dat o nejhorších důsledcích, ke kterým potíže děti vedou – o sebevraždách. Ministerstvo školství plánuje navázat spolupráci s Policejním prezidiem, které by předávalo anonymizovaná data o výskytu sebevražedného jednání žáků.

„Policie ČR disponuje nejdůkladnějším systémem zaznamenávání výskytu sebevražd a v současnosti jednáme s několika státními institucemi, mezi nimiž je i Ministerstvo školství, o jejich sdílení,“ říká mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Konkrétní forma spolupráce se ale bude podle Policejního prezidia teprve ladit.

„Naším společným cílem však je zlepšit povědomí o výskytu dětského sebevražedného jednání a vytvořit systém podpory, který bude využívat právě naše unikátní data,“ dodává Moravčík.

Z těch mimo jiné vyplývá, že loni spáchalo v Česku sebevraždu 24 dětí do 18 let. Nejmladšímu chlapci bylo 12 let. Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí. Celkově se loni uchýlilo k sebevraždě 1534 lidí.

„Je to bohužel rostoucí fenomén jak u nás, tak v zahraničí. Bylo to v loňském roce ostatně tématem španělského předsednictví Evropské unie v oblasti vzdělávání,“ doplňuje Nantl.

Na téma děti a rodičovství se Seznam Zprávy zaměřují během června v rámci dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku. Z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy například vyplynulo, že rodiče by nejradši trávili s dětmi více času, pokud by si mohli vybrat, co jim dopřát navíc.

Stejně jako v případě monitorování šikany zůstává i u sebevražd jedno zásadní bílé místo. Jde o pokusy, které nakonec úmrtím neskončily. Taková data jsou ale pro ministerstvo důležitá, aby mělo přehled o rizikovém chování žáků a jeho vývoji v čase.

„Počty nedokonaných sebevražd budou předmětem diskuze,“ dodává Moravčík s tím, že metodiku prezidium teprve představuje spolupracujícím institucím.

Ministerstvo jak v případě monitorování sebevražd, tak šikany míří k tomu, aby se o krizových situacích ve školách více mluvilo a problémy se řešily. A ideálně na konci všeho se dařilo nejhorším důsledkům předcházet.

„Plno jevů, které se ve školách vyskytují, prostě nemonitorujeme, a tak o nich nevíme. Těžko se ale přijímají adekvátní opatření, když chybí základní informace,“ dodává zmocněnec MŠMT pro wellbeing, dětské duševní zdraví a ústavní a ochrannou výchovu Ferdinand Hrdlička.

Nejen v případě sebevražd, ale jakékoliv další významné krizové události, která postihne školu, by pak měly být do roku 2027 ustaveny až tři krizové intervenční týmy, které by byly schopny do 36 hodin dorazit do jakékoliv školy v republice.

Jako příklad lze uvést útok žáka mačetou na pražském učilišti před dvěma lety. Tehdy po vraždě učitele pomáhala tamním žákům i pedagogům místně příslušná pedagogicko-psychologická poradna. Podle nového plánu by takovou práci měl zajistit republikový krizový intervenční tým pod záštitou vybraných středisek výchovné péče.