Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset na 55 korun měsíčně, řekl na tiskové konferenci předkladatel návrhu ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení.

Systém vymáhání poplatků se nezmění. Baxa vysvětlil, že nadále bude možné čestným prohlášením placení odmítnout s tím, že zařízení, na která se zákon vztahuje, domácnost nevlastní. Nemění se ani základní princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení, kterými disponuje. Podle Baxy se tak změna reálně dotkne menšiny uživatelů veřejnoprávních služeb, protože pro naprostou většinu asi tří milionů stávajících koncesionářů budou změny znamenat zvýšení poplatku o 15 korun v případě televize a deset korun měsíčně v případě rozhlasu.

Díky novele by Česká televize (ČT) získala příští rok do rozpočtu 865 milionů korun navíc a Český rozhlas (ČRo) 331 milionů korun navíc. ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. U ČT se poplatek neměnil od roku 2008 a u ČRo od roku 2005. Koaliční návrh velké mediální novely zajišťuje podle ministra udržitelnost financování a nezávislost médií veřejné služby. Norma obsahuje také možnost poplatky ročně zvyšovat při zvýšení inflace o šest procent.

Novelou vláda navrhuje také změnu plateb pro právnické osoby. Poplatek by se neměl vázat na počet přijímačů, kterými podniky disponují, ale na počet zaměstnanců. Podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.

Novela také nově omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z roku 2023. Důvodem je nadměrné užívání sponzoringu pořadů v ČT. Vysílatelé budou také muset odvádět 25 procent financí do Státního fondu kultury. Veřejnoprávní média zároveň nebudou moci umisťovat reklamu na internet ani do mobilních aplikací, kromě reklamy na vlastní pořady.

Součástí návrhu zákona je také vytvoření memoranda s generálními řediteli ČT a ČRo, ve kterých budou upřesňovat funkce veřejnoprávních médií a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let.

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset na 55 korun měsíčně, řekl na tiskové konferenci předkladatel návrhu ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení.

Systém vymáhání poplatků se nezmění. Baxa vysvětlil, že nadále bude možné čestným prohlášením placení odmítnout s tím, že zařízení, na která se zákon vztahuje, domácnost nevlastní. Nemění se ani základní princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení, kterými disponuje. Podle Baxy se tak změna reálně dotkne menšiny uživatelů veřejnoprávních služeb, protože pro naprostou většinu asi tří milionů stávajících koncesionářů budou změny znamenat zvýšení poplatku o 15 korun v případě televize a deset korun měsíčně v případě rozhlasu.

Díky novele by Česká televize (ČT) získala příští rok do rozpočtu 865 milionů korun navíc a Český rozhlas (ČRo) 331 milionů korun navíc. ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. U ČT se poplatek neměnil od roku 2008 a u ČRo od roku 2005. Koaliční návrh velké mediální novely zajišťuje podle ministra udržitelnost financování a nezávislost médií veřejné služby. Norma obsahuje také možnost poplatky ročně zvyšovat při zvýšení inflace o šest procent.

Novelou vláda navrhuje také změnu plateb pro právnické osoby. Poplatek by se neměl vázat na počet přijímačů, kterými podniky disponují, ale na počet zaměstnanců. Podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.

Novela také nově omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z roku 2023. Důvodem je nadměrné užívání sponzoringu pořadů v ČT. Vysílatelé budou také muset odvádět 25 procent financí do Státního fondu kultury. Veřejnoprávní média zároveň nebudou moci umisťovat reklamu na internet ani do mobilních aplikací, kromě reklamy na vlastní pořady.

Součástí návrhu zákona je také vytvoření memoranda s generálními řediteli ČT a ČRo, ve kterých budou upřesňovat funkce veřejnoprávních médií a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let.