Restituční kauza rodu Walderode se po zásahu Ústavního soudu (ÚS) vrací na začátek, tedy k Okresnímu soudu v Semilech. ÚS ve čtvrtek vyhověl stížnosti Johanny Kammerlanderové, vdovy po Karlovi des Fours Walderode, důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově na Semilsku, lesy a pozemky.
Rod usiluje o vrácení majetku od začátku 90. let. Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a občanství se vzdal. Znovu se stal československým občanem v roce 1992. Zemřel v roce 2000.
Justice v kauze dospěla k závěru, že osvědčení o zachování československého státního občanství, vydané v roce 1947 ministerstvem vnitra, nesplňuje formální a obsahové požadavky. Je tedy nicotným aktem, který nemá žádné právní účinky. Walderode tak nesplnil podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.
ÚS však zdůraznil, že nešlo o nicotný akt. „V restitučním řízení toto rozhodnutí o vrácení občanství již nelze přezkoumávat a je třeba z něj vycházet,“ řekl soudce zpravodaj Josef Baxa.
ÚS připomněl, že Kammerlanderová se v minulosti v jiné linii domohla navrácení části majetku, rozhodnutí tehdy potvrdil i Nejvyšší soud, který v nyní projednávané kauze změnil postoj.
