Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Spory o osud nemovitostí, u nichž není podle katastru jasně stanovený majitel, se podle zjištění Seznam Zpráv přesunou k soudu.

Jde o pozemky či třeba rekreační chaty, u kterých se i desítky let nevědělo, komu vlastně patří. Od 1. ledna měly takové nemovitosti připadnout státu, avšak nezisková organizace Ruce pro pomoc a advokátní koncipient Michal Krajčírovič se je pokusili ovládnout.

„Já to zjistil úplnou náhodou 16. ledna, že je tam plomba a probíhá řízení,“ popsal už dříve svůj případ František Kroupa, který vlastní pozemek ve Všenorech nedaleko Berounky. I na něm stojí chata, která měla „neznámého vlastníka s neznámou adresou“.

Zmíněná dvojice – neziskovka a koncipient – podala poslední den loňského roku (nezávisle na sobě) u stovek budov a pozemků návrh na vklad vlastnického práva. Argumentovali možností ponechat si „opuštěnou věc“, jak o tom hovoří občanský zákoník v § 1045 .

Jenže katastrální úřady tuto právní konstrukci aplikovanou na nemovitosti ani v jednom případě nepřijaly.

„Katastrální úřady vedly celkem 49 správních řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na podkladě jednostranného prohlášení o přivlastnění nemovitých věcí dosud evidovaných ve prospěch nedostatečně identifikovaných vlastníků,“ uvedla ředitelka kanceláře předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) Jarmila Daňková. „Všechna tato řízení již byla skončena, a to v 16 případech zastavením řízení z důvodu neuhrazení správního poplatku a v 33 případech zamítnutím návrhu na vklad,“ doplnila.

Neúspěšní navrhovatelé se s výsledkem nesmířili a teď se obracejí na soud.

„Proti rozhodnutí katastrálních úřadů o zamítnutí návrhu na vklad podali oba navrhovatelé několik žalob, jedná se o nižší jednotky případů,“ uvedla také ředitelka Daňková z ČÚZK.

Podání žaloby redakci potvrdil i zmíněný advokátní koncipient Michal Krajčírovič. „Podal jsem žalobu, neboť mám za to, že minimálně v jednom ohledu je právní názor katastrálního úřadu nesprávný a je namístě, aby právní otázka, dosud nevyřešena ani v soudní praxi, ani v komentářové literatuře, byla posouzena a rozhodnuta v soudním řízení,“ uvedl ohledně své motivace pro Seznam Zprávy Krajčírovič.

Redakce se v minulých dnech snažila získat vyjádření i od pražské obecně prospěšné organizace Ruce pro pomoc. Konkrétně od jejího zakladatele a člena správní rady Štěpána Šmejkala. Na položené otázky ale tento muž, jinak také mostecký podnikatel v oblasti realit, neodpověděl. Zástupci organizace dosud nevysvětlili ani to, jak jejich úsilí o získání rozsáhlého majetku souvisí s dobročinným charakterem neziskovky.

Podle informací Seznam Zpráv sepsali zástupci organizace Ruce pro pomoc na konci loňského roku příslušné prohlášení, v němž si přivlastňují pozemky a budovy po celé republice, u notáře ze Strakonic Ivo Siegela. Když se redakce na celou věc Siegela před časem ptala, uvedl jen, že je vázán notářskou mlčenlivostí.

Plomby v katastru poté zablokovaly nakládání s dotčenými nemovitostmi, což zasáhlo i mnohé české a moravské obce. Ty doufaly, že pozemky s nejasným vlastníkem budou převedeny na stát a poté na nich už bude možné začít stavět. Zatím jim totiž právě tyto nemovitosti mnohde blokovaly investiční záměry.

S přispěním Vojtěcha Blažka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Spory o osud nemovitostí, u nichž není podle katastru jasně stanovený majitel, se podle zjištění Seznam Zpráv přesunou k soudu.

Jde o pozemky či třeba rekreační chaty, u kterých se i desítky let nevědělo, komu vlastně patří. Od 1. ledna měly takové nemovitosti připadnout státu, avšak nezisková organizace Ruce pro pomoc a advokátní koncipient Michal Krajčírovič se je pokusili ovládnout.

„Já to zjistil úplnou náhodou 16. ledna, že je tam plomba a probíhá řízení,“ popsal už dříve svůj případ František Kroupa, který vlastní pozemek ve Všenorech nedaleko Berounky. I na něm stojí chata, která měla „neznámého vlastníka s neznámou adresou“.

Zmíněná dvojice – neziskovka a koncipient – podala poslední den loňského roku (nezávisle na sobě) u stovek budov a pozemků návrh na vklad vlastnického práva. Argumentovali možností ponechat si „opuštěnou věc“, jak o tom hovoří občanský zákoník v § 1045 .

Jenže katastrální úřady tuto právní konstrukci aplikovanou na nemovitosti ani v jednom případě nepřijaly.

„Katastrální úřady vedly celkem 49 správních řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na podkladě jednostranného prohlášení o přivlastnění nemovitých věcí dosud evidovaných ve prospěch nedostatečně identifikovaných vlastníků,“ uvedla ředitelka kanceláře předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) Jarmila Daňková. „Všechna tato řízení již byla skončena, a to v 16 případech zastavením řízení z důvodu neuhrazení správního poplatku a v 33 případech zamítnutím návrhu na vklad,“ doplnila.

Neúspěšní navrhovatelé se s výsledkem nesmířili a teď se obracejí na soud.

„Proti rozhodnutí katastrálních úřadů o zamítnutí návrhu na vklad podali oba navrhovatelé několik žalob, jedná se o nižší jednotky případů,“ uvedla také ředitelka Daňková z ČÚZK.

Podání žaloby redakci potvrdil i zmíněný advokátní koncipient Michal Krajčírovič. „Podal jsem žalobu, neboť mám za to, že minimálně v jednom ohledu je právní názor katastrálního úřadu nesprávný a je namístě, aby právní otázka, dosud nevyřešena ani v soudní praxi, ani v komentářové literatuře, byla posouzena a rozhodnuta v soudním řízení,“ uvedl ohledně své motivace pro Seznam Zprávy Krajčírovič.

Redakce se v minulých dnech snažila získat vyjádření i od pražské obecně prospěšné organizace Ruce pro pomoc. Konkrétně od jejího zakladatele a člena správní rady Štěpána Šmejkala. Na položené otázky ale tento muž, jinak také mostecký podnikatel v oblasti realit, neodpověděl. Zástupci organizace dosud nevysvětlili ani to, jak jejich úsilí o získání rozsáhlého majetku souvisí s dobročinným charakterem neziskovky.

Podle informací Seznam Zpráv sepsali zástupci organizace Ruce pro pomoc na konci loňského roku příslušné prohlášení, v němž si přivlastňují pozemky a budovy po celé republice, u notáře ze Strakonic Ivo Siegela. Když se redakce na celou věc Siegela před časem ptala, uvedl jen, že je vázán notářskou mlčenlivostí.

Plomby v katastru poté zablokovaly nakládání s dotčenými nemovitostmi, což zasáhlo i mnohé české a moravské obce. Ty doufaly, že pozemky s nejasným vlastníkem budou převedeny na stát a poté na nich už bude možné začít stavět. Zatím jim totiž právě tyto nemovitosti mnohde blokovaly investiční záměry.

S přispěním Vojtěcha Blažka