S vědomím, že si to žádají nejen poslanci, ale hlavně pozůstalí a veřejnost, vysvětloval ředitel pražské policie Petr Matějček půl roku staré okamžiky. Ty, kdy do budovy Filosofické fakulty přišla 21. prosince kolem půl druhé odpoledne policejní hlídka, avšak nezjistila, že muž, jehož hledá a který sem přišel vraždit, se už skrývá uvnitř.

Jak uvedl ředitel Matějček ve čtvrtek ve sněmovně, policie v tu chvíli už věděla, že muž chce spáchat sebevraždu, může být ozbrojen a může být nebezpečný. To také lidem, se kterými na půdě fakulty mluvili, řekli. Muži zákona se zastavili a ptali po čtyřiadvacetiletém Davidovi K. nejprve na vrátnici a ukazovali i jeho fotografii.

Hlídka pak hovořila se dvěma proděkany, prohledala přízemí a první patro. Ve 13.50, se na studijním oddělení dozvěděla, že David K. má mít zhruba za 10 minut výuku v jiné budově fakulty v Celetné ulici a tam se také policisté přesunuli, aniž by prošli celou budovu na Palachově náměstí.

Policie nyní ví, že vrah se mezitím ve čtvrtém patře na toaletách chystal na útok, při kterém zemřelo 14 studentů a pedagogů. Ve 14.57 o tom podle policejního dokumentu o odložení případu přišlo první tísňové oznámení.

Ředitel pražské policie na to ve čtvrtek ve sněmovně řekl, že postup policistů byl správný. „Je to standardní postup, jak reagovat na takzvaně horkou stopu,“ řekl Petr Matějček.

Proč se hlídka nepodívala na záběry z kamerového systému fakulty, které příchod vraha zachytily? Podle ředitele Matějčka je natolik zastaralý, že dostat z něj záznamy trvalo pracovnici fakulty nakonec několik hodin.

„Je to frustrující i pro nás, že jsme ho měli kousek,“ uvedl k situaci, za kterou je policie nejvíce kritizovaná, Matějček. „Chápu to a mrzí mě ta situace,“ dodal.

Postup policie při pátrání po Davidu K. prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policejní prezident Martin Vondrášek informoval poslance o doporučeních, která policii inspekce dala.

Týkala se pěti oblastí. Policie by například měla zlepšit zjišťování a sdílení informací. Její prezident Vondrášek v této souvislosti mluvil třeba o tom, že policie potřebuje větší datové úložiště, více specialistů a že budují jednotný analytický nástroj, který by měl umožnit lepší analýzu dat.

Další oblastí je změna zbraňové legislativy, kde policie při jednání výboru zdůrazňovala především to, že se už nesmí stát, aby praktický lékař, který dává zdravotní potvrzení při žádosti o zbrojní průkaz, nevěděl o tom, že dotyčný je pacientem na psychiatrii.

„Je naprosto zásadní, aby docházelo ke sdílení informací mezi psychiatrem a praktickým lékařem,“ prohlásil policejní prezident Vondrášek.

Výtka GIBS se týkala i komunikace policistů směrem k lidem a fakultě. „Ta komunikace na Filozofické fakultě nebyla úplně ideální,“ přiznal Vondrášek a zároveň poslancům slíbil, že do budoucna zlepší i psychosociální pomoc.

Znovu zopakovala, že vrah netrpěl žádnou duševní chorobou. Při spáchání všech tří hrůzných činů – tedy vraždě muže a novorozeněte v Klánovicích, vraždě vlastního otce a při střelbě na fakultě, byl příčetný a jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly zachované.

Podle znalců však trpěl smíšenou poruchou osobnosti. Žalobkyně Murínová uvedla, že psycholožka v posudku napsala, že se cítil „odstrčen, lidmi nepřijímaný, neužitečný a provázely jej pocity křivdy a zášť“. Zároveň podle psycholožky touži po pomstě a po jisté satisfakci.

Zlom v jeho jednání nastal na přelomu roku 2022 a 2023. Vše umocnila i sociální izolace, ve které se nacházel. Neměl kamarády, neměl partnerku, byl osamělý.

„On se uvařil sám v sobě. Měl problémy s kontaktem v okolí, v sociálních vazbách, v rodině a tak podobně. Neodkázal to řešit, neměl nikoho, s kým by je řešil. Rok předtím ukončil návštěvy u psychiatra a zaměřil se jen na to, jakým způsobem se bude realizovat,“ uzavřela Murínová.

S vědomím, že si to žádají nejen poslanci, ale hlavně pozůstalí a veřejnost, vysvětloval ředitel pražské policie Petr Matějček půl roku staré okamžiky. Ty, kdy do budovy Filosofické fakulty přišla 21. prosince kolem půl druhé odpoledne policejní hlídka, avšak nezjistila, že muž, jehož hledá a který sem přišel vraždit, se už skrývá uvnitř.

Jak uvedl ředitel Matějček ve čtvrtek ve sněmovně, policie v tu chvíli už věděla, že muž chce spáchat sebevraždu, může být ozbrojen a může být nebezpečný. To také lidem, se kterými na půdě fakulty mluvili, řekli. Muži zákona se zastavili a ptali po čtyřiadvacetiletém Davidovi K. nejprve na vrátnici a ukazovali i jeho fotografii.

Hlídka pak hovořila se dvěma proděkany, prohledala přízemí a první patro. Ve 13.50, se na studijním oddělení dozvěděla, že David K. má mít zhruba za 10 minut výuku v jiné budově fakulty v Celetné ulici a tam se také policisté přesunuli, aniž by prošli celou budovu na Palachově náměstí.

Policie nyní ví, že vrah se mezitím ve čtvrtém patře na toaletách chystal na útok, při kterém zemřelo 14 studentů a pedagogů. Ve 14.57 o tom podle policejního dokumentu o odložení případu přišlo první tísňové oznámení.

Ředitel pražské policie na to ve čtvrtek ve sněmovně řekl, že postup policistů byl správný. „Je to standardní postup, jak reagovat na takzvaně horkou stopu,“ řekl Petr Matějček.

Proč se hlídka nepodívala na záběry z kamerového systému fakulty, které příchod vraha zachytily? Podle ředitele Matějčka je natolik zastaralý, že dostat z něj záznamy trvalo pracovnici fakulty nakonec několik hodin.

„Je to frustrující i pro nás, že jsme ho měli kousek,“ uvedl k situaci, za kterou je policie nejvíce kritizovaná, Matějček. „Chápu to a mrzí mě ta situace,“ dodal.

Postup policie při pátrání po Davidu K. prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policejní prezident Martin Vondrášek informoval poslance o doporučeních, která policii inspekce dala.

Týkala se pěti oblastí. Policie by například měla zlepšit zjišťování a sdílení informací. Její prezident Vondrášek v této souvislosti mluvil třeba o tom, že policie potřebuje větší datové úložiště, více specialistů a že budují jednotný analytický nástroj, který by měl umožnit lepší analýzu dat.

Další oblastí je změna zbraňové legislativy, kde policie při jednání výboru zdůrazňovala především to, že se už nesmí stát, aby praktický lékař, který dává zdravotní potvrzení při žádosti o zbrojní průkaz, nevěděl o tom, že dotyčný je pacientem na psychiatrii.

„Je naprosto zásadní, aby docházelo ke sdílení informací mezi psychiatrem a praktickým lékařem,“ prohlásil policejní prezident Vondrášek.

Výtka GIBS se týkala i komunikace policistů směrem k lidem a fakultě. „Ta komunikace na Filozofické fakultě nebyla úplně ideální,“ přiznal Vondrášek a zároveň poslancům slíbil, že do budoucna zlepší i psychosociální pomoc.

Znovu zopakovala, že vrah netrpěl žádnou duševní chorobou. Při spáchání všech tří hrůzných činů – tedy vraždě muže a novorozeněte v Klánovicích, vraždě vlastního otce a při střelbě na fakultě, byl příčetný a jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly zachované.

Podle znalců však trpěl smíšenou poruchou osobnosti. Žalobkyně Murínová uvedla, že psycholožka v posudku napsala, že se cítil „odstrčen, lidmi nepřijímaný, neužitečný a provázely jej pocity křivdy a zášť“. Zároveň podle psycholožky touži po pomstě a po jisté satisfakci.

Zlom v jeho jednání nastal na přelomu roku 2022 a 2023. Vše umocnila i sociální izolace, ve které se nacházel. Neměl kamarády, neměl partnerku, byl osamělý.

„On se uvařil sám v sobě. Měl problémy s kontaktem v okolí, v sociálních vazbách, v rodině a tak podobně. Neodkázal to řešit, neměl nikoho, s kým by je řešil. Rok předtím ukončil návštěvy u psychiatra a zaměřil se jen na to, jakým způsobem se bude realizovat,“ uzavřela Murínová.