Nealkoholové ztukovatění jater je v podstatě novodobou civilizační chorobou. Ohrožuje až třetinu populace a může vést k cirhóze i rakovině. Přesto se o této zdravotní hrozbě mluví jen málo. O co tedy jde a jak játra chránit? O tom je nový díl podcastu MUDR.ování.

Játra neničí jen alkohol, možná ještě zrádnějším nebezpečím je tuk. Proč je ztukovatění jater rizikové a jak proti němu bojovat? Co dokážou léky a co musíme dokázat sami? Poslechněte si nový díl MUDr.ování, tentokrát s docentem Jiřím Slívou.

Odborníci to nazývají steatóza, nebo čím dál častěji i zkratkou MAFLD, která znamená ztukovatění jater spojené s metabolickou dysfunkcí. Jde o postupné hromadění tuku v buňkách tohoto životně důležitého orgánu, které může mít fatální důsledky.

„Jak tuku přibývá, dochází k rozvoji zánětu a začne se tvořit vazivo – dochází tedy k fibrotizaci tkáně. Ve třetí fázi dochází k pomnožení vaziva a postupné změně jaterní struktury, až může dojít k fázi cirhózy, kdy je funkce jater prakticky nenávratně zničená,“ popisuje v podcastu MUDr.ování docent Jiří Slíva, přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

„V extrémním případě může dojít až k rozvoji hepatocelulárního karcinomu, což je bohužel nikoliv raritní tumor,“ dodává.

V souvislosti s játry se často zmiňuje neblahý vliv, který na ně má alkohol. O hromadění tuku a jeho negativním vlivu na funkci jater se ve veřejném prostoru mluví méně. Jde ale minimálně o stejně velké riziko. Podle odborníka je MAFLD dokonce celosvětově nejčastějším onemocněním jater a zároveň nejčastější příčinou úmrtí souvisejícího s játry.

Výskyt v posledních letech roste závratným tempem a je přímo spojen s životním stylem, stravováním a nárůstem obezity napříč společností.

Podle odhadů trpí metabolicky asociovanou tukovou chorobou jater asi 30 procent populace. Pokud jde o obézní lidi či diabetiky, potýká se s ní většina z nich.

„Je to velmi častý problém, na který bohužel nemyslíme, protože nemáme důvod na něj myslet. Játra nebolí a příznaky jsou v prvních fázích zcela nespecifické,“ dodává Jiří Slíva.

Takovými prvotními příznaky může být únava a nižší výkonnost, později se přidává například bolest pod žebry.

I kvůli nenápadným prvním příznakům bývá těžké odhalit nemoc včas, tedy dokud je v počátečním stadiu. Pojistkou ale může být třeba pravidelné navštěvování preventivních kontrol u praktického lékaře, který může potíže odhalit z vyšetření krve. Dostupný je i samotest, který na chorobu upozorní přes zvýšenou hladinu specifických jaterních enzymů.

Pokud se ztukovatění jater odhalí včas, dá se řešit a odvrátit tak vážné poškození orgánu. Klíčová je však změna životního stylu a přeorientování na zdravé stravování. Nemocný musí dát sbohem potravinám bohatým na tuky a zejména nasycené mastné kyseliny.

„Velkým problémem jsou i příliš průmyslově zpracované potraviny. V České republice také hodně konzumujeme vepřové maso. Složení naší diety je diametrálně odlišné třeba od středomořské stravy,“ míní Jiří Slíva.

Stejně tak je nutné začít se pravidelně věnovat pohybovým aktivitám – pro začátek přidat třeba více přirozeného pohybu, jako je chůze. I když existují léky, které mohou v případě brzkého odhalení problému pomoci, jsou podle Jiřího Slívy spíše „pomocnou berličkou“. Základem je právě zdravý životní styl.

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači v úvodu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Nealkoholové ztukovatění jater je v podstatě novodobou civilizační chorobou. Ohrožuje až třetinu populace a může vést k cirhóze i rakovině. Přesto se o této zdravotní hrozbě mluví jen málo. O co tedy jde a jak játra chránit? O tom je nový díl podcastu MUDR.ování.

Játra neničí jen alkohol, možná ještě zrádnějším nebezpečím je tuk. Proč je ztukovatění jater rizikové a jak proti němu bojovat? Co dokážou léky a co musíme dokázat sami? Poslechněte si nový díl MUDr.ování, tentokrát s docentem Jiřím Slívou.

Odborníci to nazývají steatóza, nebo čím dál častěji i zkratkou MAFLD, která znamená ztukovatění jater spojené s metabolickou dysfunkcí. Jde o postupné hromadění tuku v buňkách tohoto životně důležitého orgánu, které může mít fatální důsledky.

„Jak tuku přibývá, dochází k rozvoji zánětu a začne se tvořit vazivo – dochází tedy k fibrotizaci tkáně. Ve třetí fázi dochází k pomnožení vaziva a postupné změně jaterní struktury, až může dojít k fázi cirhózy, kdy je funkce jater prakticky nenávratně zničená,“ popisuje v podcastu MUDr.ování docent Jiří Slíva, přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

„V extrémním případě může dojít až k rozvoji hepatocelulárního karcinomu, což je bohužel nikoliv raritní tumor,“ dodává.

V souvislosti s játry se často zmiňuje neblahý vliv, který na ně má alkohol. O hromadění tuku a jeho negativním vlivu na funkci jater se ve veřejném prostoru mluví méně. Jde ale minimálně o stejně velké riziko. Podle odborníka je MAFLD dokonce celosvětově nejčastějším onemocněním jater a zároveň nejčastější příčinou úmrtí souvisejícího s játry.

Výskyt v posledních letech roste závratným tempem a je přímo spojen s životním stylem, stravováním a nárůstem obezity napříč společností.

Podle odhadů trpí metabolicky asociovanou tukovou chorobou jater asi 30 procent populace. Pokud jde o obézní lidi či diabetiky, potýká se s ní většina z nich.

„Je to velmi častý problém, na který bohužel nemyslíme, protože nemáme důvod na něj myslet. Játra nebolí a příznaky jsou v prvních fázích zcela nespecifické,“ dodává Jiří Slíva.

Takovými prvotními příznaky může být únava a nižší výkonnost, později se přidává například bolest pod žebry.

I kvůli nenápadným prvním příznakům bývá těžké odhalit nemoc včas, tedy dokud je v počátečním stadiu. Pojistkou ale může být třeba pravidelné navštěvování preventivních kontrol u praktického lékaře, který může potíže odhalit z vyšetření krve. Dostupný je i samotest, který na chorobu upozorní přes zvýšenou hladinu specifických jaterních enzymů.

Pokud se ztukovatění jater odhalí včas, dá se řešit a odvrátit tak vážné poškození orgánu. Klíčová je však změna životního stylu a přeorientování na zdravé stravování. Nemocný musí dát sbohem potravinám bohatým na tuky a zejména nasycené mastné kyseliny.

„Velkým problémem jsou i příliš průmyslově zpracované potraviny. V České republice také hodně konzumujeme vepřové maso. Složení naší diety je diametrálně odlišné třeba od středomořské stravy,“ míní Jiří Slíva.

Stejně tak je nutné začít se pravidelně věnovat pohybovým aktivitám – pro začátek přidat třeba více přirozeného pohybu, jako je chůze. I když existují léky, které mohou v případě brzkého odhalení problému pomoci, jsou podle Jiřího Slívy spíše „pomocnou berličkou“. Základem je právě zdravý životní styl.

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači v úvodu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.