Oficiální důvod odvolání pirátského ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a třeskuté politické téma. To je momentálně digitalizace stavebního řízení. Snaha o modernizaci důležitého systému státní správy postupně nabrala nečekaný rozměr. Přinášíme náhled na minulost i současnost projektu, který rezonuje.

Digitalizace stavebního řízení se stala zřejmě nejdiskutovanějším projektem státu poslední doby. Právě s odkazem na její potíže premiér a šéf ODS Petr Fiala podal návrh na odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Pirátská strana si však vládní konec svého dosluhujícího šéfa nenechala líbit a pětikoaliční kabinet opouští jako celek.

Výsledkem je roztržka, kdy se dosavadní partneři přou o to, jestli jsou problémy digitalizace skutečně tak velké, nebo jestli nebyly jen zástěrkou pro Bartošovo vypovězení z vlády.

Seznam Zprávy se v podcastu 5:59 zaměřily na současný stav projektu tak, jak ho udávají samotní zaměstnanci stavebních úřadů, ale také na hlubší souvislosti.

Na vydávání stavebních povolení v novém systému, který se spustil na začátku července, si i podle reportéra SZ Jana Nováka stále stěžují úředníci i uživatelé z řad veřejnosti. Novák už několik měsíců navštěvuje stavební úřad na Praze 12, kde už na jaře zaměstnanci poukazovali na absenci řádného proškolení nebo možnosti systém si dopředu vyzkoušet. A také tento týden od nich reportér slyšel stížnosti na nedodělky, neustálé změny i na to, že vyřizováním žádostí tráví delší dobu než dříve.

„Jim i nám bylo slíbeno, že nový systém všem ulehčí práci. Ale opak je pravdou. A za tu dobu, co já a moji kolegové zpracováváme téma digitálního stavebního řízení a díváme se na něj z různých úhlů pohledu – ze strany úředníků, stavebníků nebo obyčejných lidí, kteří si stavějí dům – tak jsem nezaznamenal žádné kladné reakce,“ popisuje Novák v rozhovoru pro zpravodajský podcast 5:59.

Do centra sporu mezi Piráty a zbytkem pětikoalice se dostala i analýza stavu digitalizace, kterou minulý týden vyslechla vláda. Dokument vypracoval tým autorů z různých ministerstev, konkrétně zaznělo jméno náměstka na Ministerstvu práce a sociálních věcí Karla Trpkoše, o kterém v souvislosti s analýzou na tiskové konferenci mluvil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Jen na vysvětlenou: Právě Kupka dostal nyní další osud digitalizace stavebního řízení na starost.

Nicméně zpět k dokumentu. Z něj podle premiéra Fialy vyplynulo, že situace je „zdrcující“, Ivan Bartoš však závěry rozporuje. Seznam Zprávy analýzu, která má podobu powerpointové prezentace, získaly a ověřily ze tří nezávislých zdrojů. Uvádí se v ní například to, že neprobíhalo dostatečné testování systémů, že chybí sjednocený plán a že nápravu autoři odhadují na dvanáct až osmnáct měsíců.

Novinářka pořadu Reportéři ČT Zuzana Černá, která se okolnostem kolem digitalizace stavebního řízení dlouhodobě věnuje, nechce závěry analýzy hodnotit. Pozastavuje se ale nad tím, že i některá ministerstva z těch, která se podle zkratek uvedených na dokumentu podílela na jeho vzniku – resorty financí, dopravy, zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí – sama digitalizaci svých systémů příliš dobře nezvládá.

„Jmenované resorty nejsou pionýry digitalizace, nemají všechno splněno. (…) Třeba u Ministerstva zdravotnictví je to podle mě zarážející o to více, že nemáme elektronickou zdravotnickou dokumentaci, což (českou) společnost podle odhadů stojí 1,5 miliardy korun ročně,“ říká reportérka.

Také Černá nicméně dodává, že digitalizace stavebního řízení není v dobré kondici a že odcházející ministr Ivan Bartoš nesplnil svůj slib a nespustil k 1. červenci letošního roku funkční systém stavebního řízení. Kde se ale stala chyba? A co spuštění předcházelo?

Že je potřeba starý systém stavebního řízení, který je v provozu už od 90. let, nahradit, bylo jasné už minulé vládě, ve které Ministerstvu pro místní rozvoj šéfovala Klára Dostálová (ANO). Důvodem bylo mimo jiné i to, že systémy stavebních úřadů spravovaly externí firmy – ve většině případů společnost VITA software – což s sebou neslo nemalé náklady na provoz. Vypsala se tak zakázka na nový systém, na kterou vláda vyčlenila dvě miliardy korun.

A tomu, co se dělo potom, se v reportážích České televize (ta poslední byla vydaná ještě před krajskými volbami a odvoláním Ivana Bartoše z vlády) věnovala právě novinářka Zuzana Černá. Ta v podcastu 5:59 vysvětluje, že (dnes už odcházející) šéf Pirátů se do změn v rozjeté přípravě stavebního řízení nepustil bezprostředně po vstupu do úřadu, ale až po nějaké době.

Vloni na podzim tento krok v reportáži ČT Bartoš vysvětloval mimo jiné tím, že se na původním projektu podílel Luděk Šteffel, člověk, který dnes patří mezi obžalované v kauze Dozimetr. A zadruhé – částka dvě miliardy korun byla podle pirátského ministra mimořádně nehospodárná. „(Bartoš) tím sám sebe – teď to tak asi říct můžeme – dostal do časové tísně, kdy už nestíhal funkční systém vyrobit,“ říká Černá.

Čas na vytvoření nového systému pak zkrátily i další okolnosti. O zakázku se totiž na podnět opavské firmy System Servis začal zajímat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který části připomínek vyhověl a průběh tendru se tak opět zpomalil. Černá nicméně popisuje, že podle IT expertů, se kterými hovořila, šlo v podnětu spíše o technikálie.

„Ivan Bartoš to tehdy považoval za zástupné důvody a naznačoval, že tato malá firma z Opavy je jen nějakým bílým koněm, který se zasadil o to, aby se celá ta digitalizace přinejmenším oddálila. Teď už s jistotou můžeme říct, že krok antimonopolního úřadu způsobil problémy,“ říká novinářka s tím, že se však nepouští do hodnocení toho, jestli ÚOHS zasáhl správně, nebo ne.

Nešlo nicméně o poslední zaškobrtnutí celého projektu digitalizace.

V podcastu 5:59 se dozvíte další důležité okamžiky z minulosti i současnosti „Bartošovy digitalizace“ nebo také třeba to, jakou roli v příběhu sehrál prezident ICT Unie a zároveň Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, který ministra Bartoše za průběh tendru dlouhodobě kritizoval. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Oficiální důvod odvolání pirátského ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a třeskuté politické téma. To je momentálně digitalizace stavebního řízení. Snaha o modernizaci důležitého systému státní správy postupně nabrala nečekaný rozměr. Přinášíme náhled na minulost i současnost projektu, který rezonuje.

Digitalizace stavebního řízení se stala zřejmě nejdiskutovanějším projektem státu poslední doby. Právě s odkazem na její potíže premiér a šéf ODS Petr Fiala podal návrh na odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Pirátská strana si však vládní konec svého dosluhujícího šéfa nenechala líbit a pětikoaliční kabinet opouští jako celek.

Výsledkem je roztržka, kdy se dosavadní partneři přou o to, jestli jsou problémy digitalizace skutečně tak velké, nebo jestli nebyly jen zástěrkou pro Bartošovo vypovězení z vlády.

Seznam Zprávy se v podcastu 5:59 zaměřily na současný stav projektu tak, jak ho udávají samotní zaměstnanci stavebních úřadů, ale také na hlubší souvislosti.

Na vydávání stavebních povolení v novém systému, který se spustil na začátku července, si i podle reportéra SZ Jana Nováka stále stěžují úředníci i uživatelé z řad veřejnosti. Novák už několik měsíců navštěvuje stavební úřad na Praze 12, kde už na jaře zaměstnanci poukazovali na absenci řádného proškolení nebo možnosti systém si dopředu vyzkoušet. A také tento týden od nich reportér slyšel stížnosti na nedodělky, neustálé změny i na to, že vyřizováním žádostí tráví delší dobu než dříve.

„Jim i nám bylo slíbeno, že nový systém všem ulehčí práci. Ale opak je pravdou. A za tu dobu, co já a moji kolegové zpracováváme téma digitálního stavebního řízení a díváme se na něj z různých úhlů pohledu – ze strany úředníků, stavebníků nebo obyčejných lidí, kteří si stavějí dům – tak jsem nezaznamenal žádné kladné reakce,“ popisuje Novák v rozhovoru pro zpravodajský podcast 5:59.

Do centra sporu mezi Piráty a zbytkem pětikoalice se dostala i analýza stavu digitalizace, kterou minulý týden vyslechla vláda. Dokument vypracoval tým autorů z různých ministerstev, konkrétně zaznělo jméno náměstka na Ministerstvu práce a sociálních věcí Karla Trpkoše, o kterém v souvislosti s analýzou na tiskové konferenci mluvil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Jen na vysvětlenou: Právě Kupka dostal nyní další osud digitalizace stavebního řízení na starost.

Nicméně zpět k dokumentu. Z něj podle premiéra Fialy vyplynulo, že situace je „zdrcující“, Ivan Bartoš však závěry rozporuje. Seznam Zprávy analýzu, která má podobu powerpointové prezentace, získaly a ověřily ze tří nezávislých zdrojů. Uvádí se v ní například to, že neprobíhalo dostatečné testování systémů, že chybí sjednocený plán a že nápravu autoři odhadují na dvanáct až osmnáct měsíců.

Novinářka pořadu Reportéři ČT Zuzana Černá, která se okolnostem kolem digitalizace stavebního řízení dlouhodobě věnuje, nechce závěry analýzy hodnotit. Pozastavuje se ale nad tím, že i některá ministerstva z těch, která se podle zkratek uvedených na dokumentu podílela na jeho vzniku – resorty financí, dopravy, zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí – sama digitalizaci svých systémů příliš dobře nezvládá.

„Jmenované resorty nejsou pionýry digitalizace, nemají všechno splněno. (…) Třeba u Ministerstva zdravotnictví je to podle mě zarážející o to více, že nemáme elektronickou zdravotnickou dokumentaci, což (českou) společnost podle odhadů stojí 1,5 miliardy korun ročně,“ říká reportérka.

Také Černá nicméně dodává, že digitalizace stavebního řízení není v dobré kondici a že odcházející ministr Ivan Bartoš nesplnil svůj slib a nespustil k 1. červenci letošního roku funkční systém stavebního řízení. Kde se ale stala chyba? A co spuštění předcházelo?

Že je potřeba starý systém stavebního řízení, který je v provozu už od 90. let, nahradit, bylo jasné už minulé vládě, ve které Ministerstvu pro místní rozvoj šéfovala Klára Dostálová (ANO). Důvodem bylo mimo jiné i to, že systémy stavebních úřadů spravovaly externí firmy – ve většině případů společnost VITA software – což s sebou neslo nemalé náklady na provoz. Vypsala se tak zakázka na nový systém, na kterou vláda vyčlenila dvě miliardy korun.

A tomu, co se dělo potom, se v reportážích České televize (ta poslední byla vydaná ještě před krajskými volbami a odvoláním Ivana Bartoše z vlády) věnovala právě novinářka Zuzana Černá. Ta v podcastu 5:59 vysvětluje, že (dnes už odcházející) šéf Pirátů se do změn v rozjeté přípravě stavebního řízení nepustil bezprostředně po vstupu do úřadu, ale až po nějaké době.

Vloni na podzim tento krok v reportáži ČT Bartoš vysvětloval mimo jiné tím, že se na původním projektu podílel Luděk Šteffel, člověk, který dnes patří mezi obžalované v kauze Dozimetr. A zadruhé – částka dvě miliardy korun byla podle pirátského ministra mimořádně nehospodárná. „(Bartoš) tím sám sebe – teď to tak asi říct můžeme – dostal do časové tísně, kdy už nestíhal funkční systém vyrobit,“ říká Černá.

Čas na vytvoření nového systému pak zkrátily i další okolnosti. O zakázku se totiž na podnět opavské firmy System Servis začal zajímat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který části připomínek vyhověl a průběh tendru se tak opět zpomalil. Černá nicméně popisuje, že podle IT expertů, se kterými hovořila, šlo v podnětu spíše o technikálie.

„Ivan Bartoš to tehdy považoval za zástupné důvody a naznačoval, že tato malá firma z Opavy je jen nějakým bílým koněm, který se zasadil o to, aby se celá ta digitalizace přinejmenším oddálila. Teď už s jistotou můžeme říct, že krok antimonopolního úřadu způsobil problémy,“ říká novinářka s tím, že se však nepouští do hodnocení toho, jestli ÚOHS zasáhl správně, nebo ne.

Nešlo nicméně o poslední zaškobrtnutí celého projektu digitalizace.

V podcastu 5:59 se dozvíte další důležité okamžiky z minulosti i současnosti „Bartošovy digitalizace“ nebo také třeba to, jakou roli v příběhu sehrál prezident ICT Unie a zároveň Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, který ministra Bartoše za průběh tendru dlouhodobě kritizoval. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.