„Je to rozhodnutí, o kterém jsem už delší dobu přemýšlela. Nyní cítím, že to je pro mě to nejlepší,“ uvedla devětadvacetiletá Lundbyová na tiskové konferenci.

Lundbyová se zapsala do historie už jako čtrnáctiletá v roce 2009 v Liberci, kdy s číslem 1 odstartovala premiéru ženských skoků na MS. Na světových šampionátech od roku 2015 vybojovala deset medailí včetně dvou zlatých a triumfovala na olympijských hrách v Pchjongčchangu 2018.

V letech 2018-2020 třikrát ovládla celkové hodnocení SP, v němž si připsala 30 individuálních výher, tu poslední v březnu 2020.

Od roku 2021 se Lundbyová potýkala se zdravotními potížemi, kvůli nimž přišla mimo jiné o start na olympijských hrách v Pekingu. V minulé sezoně se vrátila a na letošním MS v Planici získala stříbro na velkém můstku a bronz s norským družstvem. V nové sezoně se představila bez většího úspěchu pouze začátkem října na letní Grand Prix.

„Je to rozhodnutí, o kterém jsem už delší dobu přemýšlela. Nyní cítím, že to je pro mě to nejlepší,“ uvedla devětadvacetiletá Lundbyová na tiskové konferenci.

Lundbyová se zapsala do historie už jako čtrnáctiletá v roce 2009 v Liberci, kdy s číslem 1 odstartovala premiéru ženských skoků na MS. Na světových šampionátech od roku 2015 vybojovala deset medailí včetně dvou zlatých a triumfovala na olympijských hrách v Pchjongčchangu 2018.

V letech 2018-2020 třikrát ovládla celkové hodnocení SP, v němž si připsala 30 individuálních výher, tu poslední v březnu 2020.

Od roku 2021 se Lundbyová potýkala se zdravotními potížemi, kvůli nimž přišla mimo jiné o start na olympijských hrách v Pekingu. V minulé sezoně se vrátila a na letošním MS v Planici získala stříbro na velkém můstku a bronz s norským družstvem. V nové sezoně se představila bez většího úspěchu pouze začátkem října na letní Grand Prix.