To, co se odehrálo o víkendu v Dagestánu, byl doslova pogrom na křesťany a židy, už druhý v poměrně krátké době. Bezpečnostní složky měly plné ruce práce s tím, ho potlačit, a dokonce i z ruského establishmentu znějí výzvy, že tradiční obviňování Západu už je příliš. Události v tomto severokavkazském regionu ukazují, kde je slabý článek ruského státu.

V unikátním severokavkazském regionu Dagestán existovaly vždy největší obavy z toho, že se do sporu dostanou některé z více než třiceti národů, které tu žijí na území velkém asi jako Slovensko. Nakonec se tu potýkají s násilím radikálních islamistů vůči menšinám křesťanů a židů v podobě útoků na jejich svatostánky, což se děje například v Izraeli či Egyptě, ale v Ruské federaci se to doposud takřka nedělo.

V Derbentu, malebném a turisticky atraktivním městě na jihu Dagestánu, napadli útočníci v neděli večer místního času pravoslavný chrám a synagogu. Stříleli z automatických zbraní, policisté a hlídači synagogy kladli odpor, než je útočníci zabili. Teroristé pak budovu zapálili lahvemi se zápalnou směsí. V pravoslavném chrámu útočníci podřízli kněze Nikolaje Kotelnikova, který zde sloužil více než 40 let.

Obdobně se odehrál útok v Machačkale, kde se terčem nejprve stala strážnice dopravní policie, vedle které se nachází synagoga. Druhá přestřelka vypukla u pravoslavného chrámu, kde zahynuli strážci, ale 18 lidí – duchovní a věřící – se zabarikádovali uvnitř chrámu a vyvázli bez zranění, zatímco před kostelem po sobě stříleli policisté a útočníci.

Islamisté na scéně

„Soudě podle jednání útočníků, jejich výkřiků a vnějšího zjevu, patřili k islámské teroristické organizaci,“ prohlásil zdroj serveru RBK. Kavkazským radikálům připisuje vinu i TASS a další média. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je za útokem skupina Velaját Kavkaz, má to potvrzovat prohlášení skupiny Al-Azaim Media, kterou provozuje skupina Islámský stát Chórásán, jež se přihlásila k odpovědnosti za nedávný útok na moskevské obchodní centrum.

Islámský stát Chórásán, v současné době zřejmě nejsilnější větev této teroristické organizace, tvrdí, že se současnými útoky nic společného nemá. Jde prý o dílo spojeneckého Velajátu Kavkaz, jež je také jednou z „franšíz“ Islámského státu. Má ale za sebou některé akce, na které se pozapomnělo, například výbuch obytného domu v Magnitogorsku v roce 2018, při kterém zahynulo 39 lidí.

Dagestán byl od druhé poloviny  90.let horkým místem, kde se sice válčilo daleko méně než v Čečensku, zato byly takřka na denním pořádku přestřelky policie s islamistickými ozbrojenci, skupin tu vzniklo poměrně velké množství.

Značný úspěch tu měli takzvaní Vahábité – stoupenci konzervativního islámu v pojetí známém v Saúdské Arábii, kteří své myšlenky šířili zhruba od druhé poloviny 90. let na severním Kavkaze. Fungovali na principu sekty a podařilo se jim zlákat určitou část populace, hlavně mladých lidí. Předpokládá se, že Velaját Kavkaz tvoří do značné míry právě tito lidé, protože Islámský stát pohltil takřka všechny skupiny islamistického odboje.

Podle médií se do útoků zapojili dva synové a synovec šéfa dagestánského Sergokalinského okresu Magomeda Omarova. Ten se v noci na dnešek podrobil výslechu a z funkce byl odvolán. Byl také vyloučen z vládní strany Jednotné Rusko, zatímco jeden ze zabitých útočníků byl posmrtně vyloučen z menší prokremelské strany Spravedlivé Rusko.

Ukrajina a Západ?

Někteří politici i blogeři už v prvních hodinách po útoku začali obviňovat Ukrajinu a Západ. „Musíme si uvědomit, že válka přišla k nám domů. Zatím byla vzdálená, teď jsme ji pocítili přímo,“ prohlásil ve svém videu natočeném krátce po útoku šéf Dagestánu Sergej Melikov.

Tentokrát ale došla trpělivost už i některým ruským funkcionářům. Konkrétně třeba někdejší vicepremiér a bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, o němž se nedá říct, že by zastával ke Kremlu opoziční stanoviska, například loni na jaře doporučoval nasadit proti anoncované ukrajinské ofenzivě taktické jaderné zbraně.

Ten samý Rogozin nyní vyzývá ke střízlivosti a realistickému zhodnocení situace. „Pokud každý teroristický útok spáchaný na základě národnostní a náboženské nesnášenlivosti a nenávisti k Rusům budeme spojovat s machinacemi Ukrajiny a NATO, tak nás tento růžový oblak dovede k velkým problémům,“ varuje.

Podle ISW se ukazuje, že ruské tajné služby nyní odhalují jeden chystaný teroristický útok ze strany Ukrajiny za druhým, ale na islamistickou scénu už nemají potřebnou kapacitu. To samé už zaznělo i po útoku na moskevské obchodní centrum před třemi měsíci a nezdá se, že by se něco změnilo. Naopak je to možná pro Kreml výhodné, protože terorismus lze „hodit“ na Ukrajinu a Západ a ještě z toho vytřískat body k podpoře války.

Slabý článek federace

Ukazuje se ale jiná zajímavá věc. Dagestán je zjevně problémovým regionem. Po mobilizaci na podzim 2022 tu byly velké demonstrace žen a matek vojáků a doposud se tu s povoláváním na frontu zachází opatrně.

Loni na podzim se tu odehrál faktický pogrom, kdy se dav o síle několika stovek lidí vydal na letiště v regionální metropoli Machačkale s cílem lynčovat židy, kteří přiletěli z Tel Avivu. Ani přes masivní přítomnost bezpečnostních složek nebyl nikdo schopný dav zastavit či odradit od vtržení na letištní plochu.

To vše svědčí o tom, že Dagestán je spolu s celým Severním Kavkazem slabým článkem Ruské federace a prasknout to v budoucnu může právě tady. Nebo se to tu naopak může hodně zkomplikovat, pokud se v důsledku převratu či jiných událostí změní režim v Moskvě.

To, co se odehrálo o víkendu v Dagestánu, byl doslova pogrom na křesťany a židy, už druhý v poměrně krátké době. Bezpečnostní složky měly plné ruce práce s tím, ho potlačit, a dokonce i z ruského establishmentu znějí výzvy, že tradiční obviňování Západu už je příliš. Události v tomto severokavkazském regionu ukazují, kde je slabý článek ruského státu.

V unikátním severokavkazském regionu Dagestán existovaly vždy největší obavy z toho, že se do sporu dostanou některé z více než třiceti národů, které tu žijí na území velkém asi jako Slovensko. Nakonec se tu potýkají s násilím radikálních islamistů vůči menšinám křesťanů a židů v podobě útoků na jejich svatostánky, což se děje například v Izraeli či Egyptě, ale v Ruské federaci se to doposud takřka nedělo.

V Derbentu, malebném a turisticky atraktivním městě na jihu Dagestánu, napadli útočníci v neděli večer místního času pravoslavný chrám a synagogu. Stříleli z automatických zbraní, policisté a hlídači synagogy kladli odpor, než je útočníci zabili. Teroristé pak budovu zapálili lahvemi se zápalnou směsí. V pravoslavném chrámu útočníci podřízli kněze Nikolaje Kotelnikova, který zde sloužil více než 40 let.

Obdobně se odehrál útok v Machačkale, kde se terčem nejprve stala strážnice dopravní policie, vedle které se nachází synagoga. Druhá přestřelka vypukla u pravoslavného chrámu, kde zahynuli strážci, ale 18 lidí – duchovní a věřící – se zabarikádovali uvnitř chrámu a vyvázli bez zranění, zatímco před kostelem po sobě stříleli policisté a útočníci.

Islamisté na scéně

„Soudě podle jednání útočníků, jejich výkřiků a vnějšího zjevu, patřili k islámské teroristické organizaci,“ prohlásil zdroj serveru RBK. Kavkazským radikálům připisuje vinu i TASS a další média. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je za útokem skupina Velaját Kavkaz, má to potvrzovat prohlášení skupiny Al-Azaim Media, kterou provozuje skupina Islámský stát Chórásán, jež se přihlásila k odpovědnosti za nedávný útok na moskevské obchodní centrum.

Islámský stát Chórásán, v současné době zřejmě nejsilnější větev této teroristické organizace, tvrdí, že se současnými útoky nic společného nemá. Jde prý o dílo spojeneckého Velajátu Kavkaz, jež je také jednou z „franšíz“ Islámského státu. Má ale za sebou některé akce, na které se pozapomnělo, například výbuch obytného domu v Magnitogorsku v roce 2018, při kterém zahynulo 39 lidí.

Dagestán byl od druhé poloviny  90.let horkým místem, kde se sice válčilo daleko méně než v Čečensku, zato byly takřka na denním pořádku přestřelky policie s islamistickými ozbrojenci, skupin tu vzniklo poměrně velké množství.

Značný úspěch tu měli takzvaní Vahábité – stoupenci konzervativního islámu v pojetí známém v Saúdské Arábii, kteří své myšlenky šířili zhruba od druhé poloviny 90. let na severním Kavkaze. Fungovali na principu sekty a podařilo se jim zlákat určitou část populace, hlavně mladých lidí. Předpokládá se, že Velaját Kavkaz tvoří do značné míry právě tito lidé, protože Islámský stát pohltil takřka všechny skupiny islamistického odboje.

Podle médií se do útoků zapojili dva synové a synovec šéfa dagestánského Sergokalinského okresu Magomeda Omarova. Ten se v noci na dnešek podrobil výslechu a z funkce byl odvolán. Byl také vyloučen z vládní strany Jednotné Rusko, zatímco jeden ze zabitých útočníků byl posmrtně vyloučen z menší prokremelské strany Spravedlivé Rusko.

Ukrajina a Západ?

Někteří politici i blogeři už v prvních hodinách po útoku začali obviňovat Ukrajinu a Západ. „Musíme si uvědomit, že válka přišla k nám domů. Zatím byla vzdálená, teď jsme ji pocítili přímo,“ prohlásil ve svém videu natočeném krátce po útoku šéf Dagestánu Sergej Melikov.

Tentokrát ale došla trpělivost už i některým ruským funkcionářům. Konkrétně třeba někdejší vicepremiér a bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, o němž se nedá říct, že by zastával ke Kremlu opoziční stanoviska, například loni na jaře doporučoval nasadit proti anoncované ukrajinské ofenzivě taktické jaderné zbraně.

Ten samý Rogozin nyní vyzývá ke střízlivosti a realistickému zhodnocení situace. „Pokud každý teroristický útok spáchaný na základě národnostní a náboženské nesnášenlivosti a nenávisti k Rusům budeme spojovat s machinacemi Ukrajiny a NATO, tak nás tento růžový oblak dovede k velkým problémům,“ varuje.

Podle ISW se ukazuje, že ruské tajné služby nyní odhalují jeden chystaný teroristický útok ze strany Ukrajiny za druhým, ale na islamistickou scénu už nemají potřebnou kapacitu. To samé už zaznělo i po útoku na moskevské obchodní centrum před třemi měsíci a nezdá se, že by se něco změnilo. Naopak je to možná pro Kreml výhodné, protože terorismus lze „hodit“ na Ukrajinu a Západ a ještě z toho vytřískat body k podpoře války.

Slabý článek federace

Ukazuje se ale jiná zajímavá věc. Dagestán je zjevně problémovým regionem. Po mobilizaci na podzim 2022 tu byly velké demonstrace žen a matek vojáků a doposud se tu s povoláváním na frontu zachází opatrně.

Loni na podzim se tu odehrál faktický pogrom, kdy se dav o síle několika stovek lidí vydal na letiště v regionální metropoli Machačkale s cílem lynčovat židy, kteří přiletěli z Tel Avivu. Ani přes masivní přítomnost bezpečnostních složek nebyl nikdo schopný dav zastavit či odradit od vtržení na letištní plochu.

To vše svědčí o tom, že Dagestán je spolu s celým Severním Kavkazem slabým článkem Ruské federace a prasknout to v budoucnu může právě tady. Nebo se to tu naopak může hodně zkomplikovat, pokud se v důsledku převratu či jiných událostí změní režim v Moskvě.