Turisté, kteří pojedou v budoucnu na dovolenou do některého z jihoevropských států, by mohli mít na plážích nečekanou společnost. Po zuby ozbrojené vojáky. Během svého vystoupení v Poslanecké sněmovně to navrhl šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Toto opatření by podle něj vyřešilo nelegální migraci. Jak už u nás však bývá zvykem, Babiš svoje úvahy nedoplnil o žádná relevantní data a nikterak se neobtěžoval své myšlenky postavit do kontextu skutečnosti, že pro velké množství jihoevropských regionů je cestovní ruch klíčovým odvětvím ekonomiky, a tudíž i obživy místních lidí.

„Ilegální migraci je potřeba řešit, brutálně ji zastavit, brutálně. Vzít peníze neziskovkám, zabránit pašerákům, aby pašovali ilegální migranty do Evropy. A na to musíme rozmístit všude po plážích jižní Evropy ozbrojené složky, které ty pašeráky vezmou do vězení. Máme udělat dohody se zeměmi severní Afriky,“ prohlásil Babiš mimo jiné na plénu sněmovny.

Toto prohlášení lze označit za všechno možné, jen ne za řešení dané situace. Lze ho spíš vnímat jako výraz toho, že si Andrej Babiš nabubřele myslí, že mu v Evropském parlamentu po ustavení nové frakce Patrioti pro Evropu narostla křídla a svaly. Zřejmě si myslí, že všude v Evropě už jen čekají na jeho „úžasné“ myšlenky a recepty na kdeco. Ale tak tomu ve skutečnosti není. Babišovým slovům v Bruselu nikdo pozornost nevěnuje a totéž čeká i sedmičku europoslanců, kteří byli za ANO zvoleni.

Babišovo vystoupení u řečnického pultíku ve sněmovně lze spíš vnímat jako politické sdělení domácímu publiku a elektorátotu, především tomu staršímu a méně vzdělanému. Šéf ANO se chce prezentovat jako rázný politik, který vyřeší kdejaký problém. I daleko za humny. Ve skutečnosti je přitom spíš upovídaný brepta, kterému se toho nikdy moc nepovedlo (kromě dojení dotací pro svůj Agrofert). Stačí si jen vzpomenout na Babišovo řízení České republiky v době covidu. Navíc zde Babiš naplno projevil svoji nenávist k neziskovým organizacím, které označil za podporovatele migrace v Evropě. Nikterak je nerozlišoval, semlel je paušálně do jednoho pytle.

Pokud bychom měli vzít Babišova slova vážně, muselo by toho od něj zaznít mnohem více a v širších souvislostech. Například každý by měl z hodin zeměpisu znát nebo tušit, jak dlouhá je hranice jižní Evropy na mořském pobřeží. A zde je potřeba nasadit sofistikovanější techniku než kuličkové počítadlo. Tato pobřežní hraniční čára totiž zahrnuje Portugalsko, Španělsko, Francii, Monako, Itálii, Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Albánii, Řecko, Bulharsko a Rumunsko. Pak tu jsou samozřejmě velké ostrovy a souostroví, jako například Sicílie, Korsika, Sardinie, Baleáry, Malta a pochopitelně nespočet řeckých ostrovů v čele s Krétou nebo Rhodosem. To všechno dohromady je obrovská délka, okolo 10 tisíc kilometrů.

Samozřejmě ne všude jsou pláže a ne všude jsou terén a podmínky vhodné pro výsadek migrantů. Ale čistě hypoteticky, i kdyby se jednalo jen o třetinu této délky, která by se nacházela v nejvíce „náchylných“ oblastech, dokáže si Babiš představit, co by takové nasazení ozbrojené ostrahy obnášelo a kolik by bylo zapotřebí vojáků? Zřejmě nedokáže, protože jinak by neplácal takové nesmysly.  

Vše by samozřejmě stálo astronomické prostředky, které Evropská unie nemá a určitě by je ani vynaložit nechtěla (navíc na jižní hranici Evropy jsou i státy mimo EU). Dále Evropa nemá ani dostatek vojáků pro tento úkol, protože každý stát si nyní bude střežit svoji armádu pro jiné účely, jež vyplývají především z dění na východě.

Pak je potřeba se na vše podívat i z druhé strany. Do letovisek v jižní Evropě ročně míří desítky milionů turistů a roztáčí zde miliardy eur. Pro některé regiony v Řecku, Španělsku, Chorvatsku či Itálii je cestovní ruch hlavním zdrojem příjmů a obživy tamních lidí. Už vidím, jak tyto regiony budou souhlasit s tím, že ve vyhledávaných letoviscích budou na plážích postávat desítky či stovky ozbrojených vojáků. O tom, jak by to negativně působilo na turisty, ani nemluvě. Navíc vojáci by zde nebyli jen přes léto, ale po celý rok, protože na jihu nemrzne a po moři mohou připlouvat imigranti po celý rok. Hlavně si však ani nedokážu představit, že by si elity v dotčených státech nechaly poroučet, co mají dělat na svém území, a poslouchaly knížecí rady od politika ze vzdálené země v srdci Evropy, kterého předchází pofidérní pověst podrazáka. Zajímavé by bylo i sledovat, jak by Babiš reagoval, kdyby obdobně neomalený nápad přišel z druhé strany k nám.

Babišovo prohlášení ve sněmovně je tedy jen a pouze součástí tuzemské kontinuální předvolební kampaně, kdy on a jeho podřízené ovečky do lidí hustí obrovské množství informací, receptů a prohlášení a méně chápavé voličstvo tohoto hnutí má problém ve všem se zorientovat či uvědomit si, zda dotyčný slib nebo návrh je reálný a realistický. Babiš moc dobře ví, že bude v Evropském parlamentu hrát druhé housle, a to i přesto, že jeho frakce bude třetí nejsilnější. O to více bude blábolit, slibovat nemožné a pronášet tvrdá prohlášení. Je mu jasné, že ze svých slibů nezrealizuje takřka nic, a proto bude mít i nadále se vůči čemu vymezovat. Ví, že na toto permanentní kverulantství vždy někoho uloví.

Turisté, kteří pojedou v budoucnu na dovolenou do některého z jihoevropských států, by mohli mít na plážích nečekanou společnost. Po zuby ozbrojené vojáky. Během svého vystoupení v Poslanecké sněmovně to navrhl šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Toto opatření by podle něj vyřešilo nelegální migraci. Jak už u nás však bývá zvykem, Babiš svoje úvahy nedoplnil o žádná relevantní data a nikterak se neobtěžoval své myšlenky postavit do kontextu skutečnosti, že pro velké množství jihoevropských regionů je cestovní ruch klíčovým odvětvím ekonomiky, a tudíž i obživy místních lidí.

„Ilegální migraci je potřeba řešit, brutálně ji zastavit, brutálně. Vzít peníze neziskovkám, zabránit pašerákům, aby pašovali ilegální migranty do Evropy. A na to musíme rozmístit všude po plážích jižní Evropy ozbrojené složky, které ty pašeráky vezmou do vězení. Máme udělat dohody se zeměmi severní Afriky,“ prohlásil Babiš mimo jiné na plénu sněmovny.

Toto prohlášení lze označit za všechno možné, jen ne za řešení dané situace. Lze ho spíš vnímat jako výraz toho, že si Andrej Babiš nabubřele myslí, že mu v Evropském parlamentu po ustavení nové frakce Patrioti pro Evropu narostla křídla a svaly. Zřejmě si myslí, že všude v Evropě už jen čekají na jeho „úžasné“ myšlenky a recepty na kdeco. Ale tak tomu ve skutečnosti není. Babišovým slovům v Bruselu nikdo pozornost nevěnuje a totéž čeká i sedmičku europoslanců, kteří byli za ANO zvoleni.

Babišovo vystoupení u řečnického pultíku ve sněmovně lze spíš vnímat jako politické sdělení domácímu publiku a elektorátotu, především tomu staršímu a méně vzdělanému. Šéf ANO se chce prezentovat jako rázný politik, který vyřeší kdejaký problém. I daleko za humny. Ve skutečnosti je přitom spíš upovídaný brepta, kterému se toho nikdy moc nepovedlo (kromě dojení dotací pro svůj Agrofert). Stačí si jen vzpomenout na Babišovo řízení České republiky v době covidu. Navíc zde Babiš naplno projevil svoji nenávist k neziskovým organizacím, které označil za podporovatele migrace v Evropě. Nikterak je nerozlišoval, semlel je paušálně do jednoho pytle.

Pokud bychom měli vzít Babišova slova vážně, muselo by toho od něj zaznít mnohem více a v širších souvislostech. Například každý by měl z hodin zeměpisu znát nebo tušit, jak dlouhá je hranice jižní Evropy na mořském pobřeží. A zde je potřeba nasadit sofistikovanější techniku než kuličkové počítadlo. Tato pobřežní hraniční čára totiž zahrnuje Portugalsko, Španělsko, Francii, Monako, Itálii, Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Albánii, Řecko, Bulharsko a Rumunsko. Pak tu jsou samozřejmě velké ostrovy a souostroví, jako například Sicílie, Korsika, Sardinie, Baleáry, Malta a pochopitelně nespočet řeckých ostrovů v čele s Krétou nebo Rhodosem. To všechno dohromady je obrovská délka, okolo 10 tisíc kilometrů.

Samozřejmě ne všude jsou pláže a ne všude jsou terén a podmínky vhodné pro výsadek migrantů. Ale čistě hypoteticky, i kdyby se jednalo jen o třetinu této délky, která by se nacházela v nejvíce „náchylných“ oblastech, dokáže si Babiš představit, co by takové nasazení ozbrojené ostrahy obnášelo a kolik by bylo zapotřebí vojáků? Zřejmě nedokáže, protože jinak by neplácal takové nesmysly.  

Vše by samozřejmě stálo astronomické prostředky, které Evropská unie nemá a určitě by je ani vynaložit nechtěla (navíc na jižní hranici Evropy jsou i státy mimo EU). Dále Evropa nemá ani dostatek vojáků pro tento úkol, protože každý stát si nyní bude střežit svoji armádu pro jiné účely, jež vyplývají především z dění na východě.

Pak je potřeba se na vše podívat i z druhé strany. Do letovisek v jižní Evropě ročně míří desítky milionů turistů a roztáčí zde miliardy eur. Pro některé regiony v Řecku, Španělsku, Chorvatsku či Itálii je cestovní ruch hlavním zdrojem příjmů a obživy tamních lidí. Už vidím, jak tyto regiony budou souhlasit s tím, že ve vyhledávaných letoviscích budou na plážích postávat desítky či stovky ozbrojených vojáků. O tom, jak by to negativně působilo na turisty, ani nemluvě. Navíc vojáci by zde nebyli jen přes léto, ale po celý rok, protože na jihu nemrzne a po moři mohou připlouvat imigranti po celý rok. Hlavně si však ani nedokážu představit, že by si elity v dotčených státech nechaly poroučet, co mají dělat na svém území, a poslouchaly knížecí rady od politika ze vzdálené země v srdci Evropy, kterého předchází pofidérní pověst podrazáka. Zajímavé by bylo i sledovat, jak by Babiš reagoval, kdyby obdobně neomalený nápad přišel z druhé strany k nám.

Babišovo prohlášení ve sněmovně je tedy jen a pouze součástí tuzemské kontinuální předvolební kampaně, kdy on a jeho podřízené ovečky do lidí hustí obrovské množství informací, receptů a prohlášení a méně chápavé voličstvo tohoto hnutí má problém ve všem se zorientovat či uvědomit si, zda dotyčný slib nebo návrh je reálný a realistický. Babiš moc dobře ví, že bude v Evropském parlamentu hrát druhé housle, a to i přesto, že jeho frakce bude třetí nejsilnější. O to více bude blábolit, slibovat nemožné a pronášet tvrdá prohlášení. Je mu jasné, že ze svých slibů nezrealizuje takřka nic, a proto bude mít i nadále se vůči čemu vymezovat. Ví, že na toto permanentní kverulantství vždy někoho uloví.