Pondělí, 22 července, 2024
Google search engine
DomůOstatníNejlepší hry pod stromeček? Baldur’s Gate 3 nebo česká pocta legionářům

Nejlepší hry pod stromeček? Baldur’s Gate 3 nebo česká pocta legionářům

728x90

Rok 2023 přinesl ve videoherní branži spoustu poutavých titulů. V našem výběru nejlepších her můžete propátrávat nekonečný svět fantasy, bojovat s klimatickou změnou nebo si hrát na boha, který pohybuje davem. Stačí se pozorně dívat a třeba uvidíte nové souvislosti – kolika různými způsoby lze projít jeden fantasy příběh, jak vidět naději pro horšící se klima nebo jak pracovat s podezíravostí vůči ostatním.

O některých titulech se mluvilo ještě dlouho předtím, než vůbec vyšly, a potěší každého příležitostného hráče i milovníka ověřené kvality. Takto hra Baldur’s Gate 3 uchvátila většinu lidí šíří způsobů, jakými lze interagovat s jejím světem.

Jiné, méně známé tituly, okouzlí i náročnější publikum, neotřelými náměty z naší současnosti, ambiciózním detektivním vyprávěním, hraním si na boha obrovského davu nebo hustou atmosférou kosmické hrůzy. Skvělý herní dárek ale máme i pro milovníky historie.

Last Train Home

Videohra, která vyšla teprve před pár týdny, už stačila okouzlit mnoho hráčů i herních novinářů. Vznikla díky brněnskému vývojářskému studiu Ashborne Games a hrajete v ní za československé legionáře. Váš úkol je, alespoň podle tvůrců hry, jednoduchý: dostat se zpátky domů.

Hra, která sbírá pozitivní recenze po všech koutech světa, je založena na principu realtime strategie, takže skvěle kombinuje nutnost uvažovat o pár kroků dopředu s dynamikou a akcí. S obrněným vlakem se v Last Train Home probíjíte zmrzlou Sibiří, zatímco celou zemí zmítá občanská válka. Nejde o to, cokoli vyhrát, ale utéct, přežít, zachránit se.

Last Train Home láká na poutavou atmosféru měnícího se světa, ale baví hlavně množstvím různorodých herních prvků. Trochu klikací střílečka, trochu survival strategie. A hodně zábava.

Foto: Facebooková stránka Last Train Home

Ze hry Last Train Home.

Beecarbonize

(Charles Games; Android, iOS, PC)

Průmysl 20. století produkuje ostošest, jenže s každým doběhnutím kola se z něj vynoří i tmavá oblaka emisí, která se rázem přesunou na počítadlo zaplněné několika body zvratu, které vyvolají například tání ledovců, kolaps potravních řetězců nebo dlouhá sucha. A co teď s tím?

Řešení klimatické krize je základní výzvou hry Beecarbonize od českého studia Charles Games. Je dostupná zdarma, takže nijak nezatíží rodinný rozpočet ovlivněný vánočními nákupy. Na první pohled jednoduché karty a jejich „původ“ v sektorech průmyslu, ochrany přírody, společnosti a vědy za sebou skrývají podrobné rešerše nejpalčivějšího tématu současnosti. Tyto informace jsou zároveň dostupné v lehce přístupných encyklopedických heslech ke každé kartě. Zároveň titul jednoduše, ale ne triviálně ztvárňuje provázanost daných oblastí. Průmysl vydělává mince, které po každém uplynutí kola bere společenský sektor. Pokud žádné nezbudou, přichází hlad. Stejně tak mohou na základě počtu překonání zvratných bodů nastat události zpravidla v podobě různorodých katastrof.

Přes svou vzdělávací rovinu Beecarbonize skvěle pracuje se základní vlastností a lákadlem počítačových her – objevováním možností, kterými lze dosáhnout cíle. Jak rychle klimatickou krizi zastavíte? A zachráníte Zemi fúzními reaktory a přechodem na průmysl 21. století, návratem k předmoderní společnosti, nebo ji úplně opustíte díky kosmickému výzkumu?

Baldur’s Gate 3

(Larian Studios; PC, PlayStation 5, Mac, Xbox Series X/S)

Baldur’s Gate 3 dosahuje obrovských rozměrů. Ani ne tak co do velikosti herní mapy, ale spíše škálou možností, s nimiž se na každém kroku setkáváte. Třetí díl slavné série, běžící od konce 90. let, pracuje s běžnými prvky jiných her na hrdiny, z nichž jsou některé už mimo hlavní trendy. Zejména jde o systém tahových soubojů a jejich vyhodnocování na základě různých faktorů ovlivněných hody virtuálními kostkami.

Podobně jako všechny RPG Baldur’s Gate 3 začíná od píky – tvořením vlastní postavy. Když hra vyšla v testovací verzi, studio Larian dokonce nabádalo publikum, aby nevytvářelo jen „nudné“ lidi a půlelfy, a nebálo se experimentovat s identitou své postavy. A už tady lze žasnout nad bohatostí hry, která se od této chvíle jen rozrůstá. V těle avatara nebo avatarů vytvořených z nabídky 11 fantastických ras, deseti možných povolání a celkem 46 specializací se vydáváte objevovat příběh zasazený do typicky středověkého fantasy, kde však oproti jiným titulům s téměř každou postavou můžete zažít drobný mikropříběh nebo využít téměř všechno zobrazené na obrazovce k nějaké interakci. Komplexnost světa i ovládání mohou zpočátku zahltit podněty, ale časem se lze ve změti kouzel, schopností a postav zorientovat i díky obecně oceňovanému scénáři a hereckým výkonům.

Podobně jako letošní film na motivy Dungeons & Dragons s podtitulem Čest zlodějů Baldur’s Gate oživuje kouzlo vyprávění všech Pánů jeskyně do množství řešení, kterými lze nastalou herní situaci řešit. Hra Baldur’s Gate 3 umožňuje pokoušet štěstěnu kostek a v souboji postupovat vypočítavě a logicky, ale také absurdně a nepředvídatelně, kdy si ve snaze získat výhodu všímáte sebemenších detailů a skulinek v nastolených podmínkách. Co se stane, když po nepříteli hodím člena vlastní družiny?

Alan Wake 2

(Remedy Entertainment; PC, PlayStation 5, Xbox Series X/S)

Zatímco se první díl Alana Wakea soustředil na hlavní postavu spisovatele temných detektivek, druhý hned v úvodu uhýbá a představuje titulní hrdinku – policistku Sagu Anderson, která přijíždí do maloměsta vyšetřovat zvláštní, podle všech indicií rituální vraždy. V hlavě vyšetřovatelky lze její logickou myslí postupně stavět a propojovat různé stopy vedoucí k odhalení případu. Až později v těle Anderson najdete bezvládného Alana Wakea omílaného mořskými vlnami, jenž se stává druhým avatarem a jehož vědomí se oproti policistce uchyluje do takzvaného temného místa, zásvětního, chaotického prostoru.

Alan Wake 2 vychází ze žánru takzvaného survival hororu, her, které v sobě propojují akční pasáže, hororové prvky i vzrůstající strach pramenící i ze ztenčujících se zásob. Druhý díl si ze své žánrové charakteristiky bere jen něco, jeho primární snahou je vyprávět neotřele, zvláštně, spletitě a co nejvíce využívat interaktivitu počítačových her. Jeden protagonista (nevědomky) ovlivňuje svět toho druhého a naopak.

Přestože základní premisa hry Alan Wake 2 budí očekávání víceméně běžné okultní detektivky, rozvíjí v rámci hrátek s vyprávěním i pozoruhodnou metarovinu. V rámci spisovatelského povolání hlavní postavy tak hra řeší zejména psaní, potažmo vytváření fikčních světů, které se mohou jejich autorovi vymknout z rukou, a klade otázky, jak příběhy, které vytváříme, nakonec dotváří i nás samotné.

Finské studio Remedy vydalo před pár lety i paranormální střílečku Control. Alan Wake 2 drobnými náznaky poukazuje, že jeho hrdinové s touto hrou odehrávající se v tajemném brutalistním domě obývají stejnou realitu. Kromě tajemné nálady mají koneckonců společné i některé vizuální prvky, když propojují počítačovou grafiku s filmovým materiálem. Různé světy se tak v Alan Wake 2 potkávají nejen ve vyprávění, ale i v samotné formě.

Barotrauma

(FakeFish, Undertow Games; PC, Mac)

Během pandemie zaznamenala masivní úspěch hra Among Us, která propojila známé i neznámé lidi přes internet a nechala je ve svých řadách hledat zrádce a sabotéra vesmírné výpravy. Finský titul Barotrauma obsahuje podobný motiv, nicméně překračuje běžné slídění ve stylu Městečka Palerma. Vývojáři také umístili zdrojový kód své hry na internet, aby ulehčili fanouškovské módy a úpravy původní hry.

Barotrauma kromě paranoie vůči spoluhráčům v některých chvílích vyvolává i strach z neznáma – hra se odehrává pod hladinou oceánu na Jupiterově měsíci Europě. Někdy je třeba vydat se do temné hlubiny na průzkum, nebo naopak zůstat na palubě domovské ponorky. A obojí může být podobně děsivé, ať už kvůli riziku, že se nakazíte kosmickým parazitem, nebo poruše v systémech podpory života. Děs z věcí přesahujících běžnou lidskou zkušenost mohou budit i groteskní pohyby jednotlivých postav připomínající hadrové panenky. Další dynamiku do pocitu izolace paradoxně vnáší interakce s ostatními členy posádky – dalšími lidmi, kteří mohou, ale také nemusí plnit své úkoly. Nebo v nich prostě jen selžou. Příběhy každé výpravy se tak tvoří v reálném čase.

Náladové referenční body? Vetřelec a Věc.

Humanity

(tha; PlayStation 4, PlayStation 5, PC)

Inspirací pro hru Humanity byly prý obrovské davy lidí, které tvůrce Jugo Nakamura viděl na jednom japonském festivalu. Z jeho návštěvníků se stala lidská řeka: kontrolovaná a regulovaná, trpělivě čekající. Z původního experimentu, kolik lidských postav najednou lze na obrazovce zobrazit, postupně vznikala hra, která vytváří rébusy zpravidla v duchu, jak dostat masu lidí z místa A do místa B skrze různé plošiny, propasti nebo terény. Stačilo přidat pohyb a z experimentu se zrodila pozoruhodná hra, kterou stačí jen sledovat a nechat se hypnotizovat hemžením na obrazovce.

Je v tom něco uspokojivého a zároveň děsivého pozorovat nekonečnou řeku humanoidů, kterak slepě následují pokyny bíle zářícího psa Shiba-Inu, vašeho avatara. Přitom se její tok různě mění. Jednou jako osud nastavíte všechny kroky davu dopředu, jindy infinitní zástup dostane do rukou zbraně a vyráží do války se šedivými protivníky. V tu chvíli se postupné řešení problémů mění na rychlé klikání a primitivní udělování rozkazů, kam se kdo má z nekonečné armády přesunout.

Hra různorodostí svých hádanek nabízí několik optik, kterými ji lze číst – otevírá prostor pro různé interpretace celku i jednotlivých rébusů. Naprosto zřejmé zůstává, že Humanity fascinuje kontrast mezi individuem a jeho začleněním do množství ostatních podobných lidí, v němž se stává nepostřehnutelným, nezřetelným. V mase lidí může slepě následovat jakýkoli pokyn. Třeba i ten, který – ať už záměrně, nebo ne – ho svede s tisícovkami dalších do propasti.

Zdroj:
RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Nejlepší hry pod stromeček? Baldur’s Gate 3 nebo česká pocta legionářům

728x90

Rok 2023 přinesl ve videoherní branži spoustu poutavých titulů. V našem výběru nejlepších her můžete propátrávat nekonečný svět fantasy, bojovat s klimatickou změnou nebo si hrát na boha, který pohybuje davem. Stačí se pozorně dívat a třeba uvidíte nové souvislosti – kolika různými způsoby lze projít jeden fantasy příběh, jak vidět naději pro horšící se klima nebo jak pracovat s podezíravostí vůči ostatním.

O některých titulech se mluvilo ještě dlouho předtím, než vůbec vyšly, a potěší každého příležitostného hráče i milovníka ověřené kvality. Takto hra Baldur’s Gate 3 uchvátila většinu lidí šíří způsobů, jakými lze interagovat s jejím světem.

Jiné, méně známé tituly, okouzlí i náročnější publikum, neotřelými náměty z naší současnosti, ambiciózním detektivním vyprávěním, hraním si na boha obrovského davu nebo hustou atmosférou kosmické hrůzy. Skvělý herní dárek ale máme i pro milovníky historie.

Last Train Home

Videohra, která vyšla teprve před pár týdny, už stačila okouzlit mnoho hráčů i herních novinářů. Vznikla díky brněnskému vývojářskému studiu Ashborne Games a hrajete v ní za československé legionáře. Váš úkol je, alespoň podle tvůrců hry, jednoduchý: dostat se zpátky domů.

Hra, která sbírá pozitivní recenze po všech koutech světa, je založena na principu realtime strategie, takže skvěle kombinuje nutnost uvažovat o pár kroků dopředu s dynamikou a akcí. S obrněným vlakem se v Last Train Home probíjíte zmrzlou Sibiří, zatímco celou zemí zmítá občanská válka. Nejde o to, cokoli vyhrát, ale utéct, přežít, zachránit se.

Last Train Home láká na poutavou atmosféru měnícího se světa, ale baví hlavně množstvím různorodých herních prvků. Trochu klikací střílečka, trochu survival strategie. A hodně zábava.

Foto: Facebooková stránka Last Train Home

Ze hry Last Train Home.

Beecarbonize

(Charles Games; Android, iOS, PC)

Průmysl 20. století produkuje ostošest, jenže s každým doběhnutím kola se z něj vynoří i tmavá oblaka emisí, která se rázem přesunou na počítadlo zaplněné několika body zvratu, které vyvolají například tání ledovců, kolaps potravních řetězců nebo dlouhá sucha. A co teď s tím?

Řešení klimatické krize je základní výzvou hry Beecarbonize od českého studia Charles Games. Je dostupná zdarma, takže nijak nezatíží rodinný rozpočet ovlivněný vánočními nákupy. Na první pohled jednoduché karty a jejich „původ“ v sektorech průmyslu, ochrany přírody, společnosti a vědy za sebou skrývají podrobné rešerše nejpalčivějšího tématu současnosti. Tyto informace jsou zároveň dostupné v lehce přístupných encyklopedických heslech ke každé kartě. Zároveň titul jednoduše, ale ne triviálně ztvárňuje provázanost daných oblastí. Průmysl vydělává mince, které po každém uplynutí kola bere společenský sektor. Pokud žádné nezbudou, přichází hlad. Stejně tak mohou na základě počtu překonání zvratných bodů nastat události zpravidla v podobě různorodých katastrof.

Přes svou vzdělávací rovinu Beecarbonize skvěle pracuje se základní vlastností a lákadlem počítačových her – objevováním možností, kterými lze dosáhnout cíle. Jak rychle klimatickou krizi zastavíte? A zachráníte Zemi fúzními reaktory a přechodem na průmysl 21. století, návratem k předmoderní společnosti, nebo ji úplně opustíte díky kosmickému výzkumu?

Baldur’s Gate 3

(Larian Studios; PC, PlayStation 5, Mac, Xbox Series X/S)

Baldur’s Gate 3 dosahuje obrovských rozměrů. Ani ne tak co do velikosti herní mapy, ale spíše škálou možností, s nimiž se na každém kroku setkáváte. Třetí díl slavné série, běžící od konce 90. let, pracuje s běžnými prvky jiných her na hrdiny, z nichž jsou některé už mimo hlavní trendy. Zejména jde o systém tahových soubojů a jejich vyhodnocování na základě různých faktorů ovlivněných hody virtuálními kostkami.

Podobně jako všechny RPG Baldur’s Gate 3 začíná od píky – tvořením vlastní postavy. Když hra vyšla v testovací verzi, studio Larian dokonce nabádalo publikum, aby nevytvářelo jen „nudné“ lidi a půlelfy, a nebálo se experimentovat s identitou své postavy. A už tady lze žasnout nad bohatostí hry, která se od této chvíle jen rozrůstá. V těle avatara nebo avatarů vytvořených z nabídky 11 fantastických ras, deseti možných povolání a celkem 46 specializací se vydáváte objevovat příběh zasazený do typicky středověkého fantasy, kde však oproti jiným titulům s téměř každou postavou můžete zažít drobný mikropříběh nebo využít téměř všechno zobrazené na obrazovce k nějaké interakci. Komplexnost světa i ovládání mohou zpočátku zahltit podněty, ale časem se lze ve změti kouzel, schopností a postav zorientovat i díky obecně oceňovanému scénáři a hereckým výkonům.

Podobně jako letošní film na motivy Dungeons & Dragons s podtitulem Čest zlodějů Baldur’s Gate oživuje kouzlo vyprávění všech Pánů jeskyně do množství řešení, kterými lze nastalou herní situaci řešit. Hra Baldur’s Gate 3 umožňuje pokoušet štěstěnu kostek a v souboji postupovat vypočítavě a logicky, ale také absurdně a nepředvídatelně, kdy si ve snaze získat výhodu všímáte sebemenších detailů a skulinek v nastolených podmínkách. Co se stane, když po nepříteli hodím člena vlastní družiny?

Alan Wake 2

(Remedy Entertainment; PC, PlayStation 5, Xbox Series X/S)

Zatímco se první díl Alana Wakea soustředil na hlavní postavu spisovatele temných detektivek, druhý hned v úvodu uhýbá a představuje titulní hrdinku – policistku Sagu Anderson, která přijíždí do maloměsta vyšetřovat zvláštní, podle všech indicií rituální vraždy. V hlavě vyšetřovatelky lze její logickou myslí postupně stavět a propojovat různé stopy vedoucí k odhalení případu. Až později v těle Anderson najdete bezvládného Alana Wakea omílaného mořskými vlnami, jenž se stává druhým avatarem a jehož vědomí se oproti policistce uchyluje do takzvaného temného místa, zásvětního, chaotického prostoru.

Alan Wake 2 vychází ze žánru takzvaného survival hororu, her, které v sobě propojují akční pasáže, hororové prvky i vzrůstající strach pramenící i ze ztenčujících se zásob. Druhý díl si ze své žánrové charakteristiky bere jen něco, jeho primární snahou je vyprávět neotřele, zvláštně, spletitě a co nejvíce využívat interaktivitu počítačových her. Jeden protagonista (nevědomky) ovlivňuje svět toho druhého a naopak.

Přestože základní premisa hry Alan Wake 2 budí očekávání víceméně běžné okultní detektivky, rozvíjí v rámci hrátek s vyprávěním i pozoruhodnou metarovinu. V rámci spisovatelského povolání hlavní postavy tak hra řeší zejména psaní, potažmo vytváření fikčních světů, které se mohou jejich autorovi vymknout z rukou, a klade otázky, jak příběhy, které vytváříme, nakonec dotváří i nás samotné.

Finské studio Remedy vydalo před pár lety i paranormální střílečku Control. Alan Wake 2 drobnými náznaky poukazuje, že jeho hrdinové s touto hrou odehrávající se v tajemném brutalistním domě obývají stejnou realitu. Kromě tajemné nálady mají koneckonců společné i některé vizuální prvky, když propojují počítačovou grafiku s filmovým materiálem. Různé světy se tak v Alan Wake 2 potkávají nejen ve vyprávění, ale i v samotné formě.

Barotrauma

(FakeFish, Undertow Games; PC, Mac)

Během pandemie zaznamenala masivní úspěch hra Among Us, která propojila známé i neznámé lidi přes internet a nechala je ve svých řadách hledat zrádce a sabotéra vesmírné výpravy. Finský titul Barotrauma obsahuje podobný motiv, nicméně překračuje běžné slídění ve stylu Městečka Palerma. Vývojáři také umístili zdrojový kód své hry na internet, aby ulehčili fanouškovské módy a úpravy původní hry.

Barotrauma kromě paranoie vůči spoluhráčům v některých chvílích vyvolává i strach z neznáma – hra se odehrává pod hladinou oceánu na Jupiterově měsíci Europě. Někdy je třeba vydat se do temné hlubiny na průzkum, nebo naopak zůstat na palubě domovské ponorky. A obojí může být podobně děsivé, ať už kvůli riziku, že se nakazíte kosmickým parazitem, nebo poruše v systémech podpory života. Děs z věcí přesahujících běžnou lidskou zkušenost mohou budit i groteskní pohyby jednotlivých postav připomínající hadrové panenky. Další dynamiku do pocitu izolace paradoxně vnáší interakce s ostatními členy posádky – dalšími lidmi, kteří mohou, ale také nemusí plnit své úkoly. Nebo v nich prostě jen selžou. Příběhy každé výpravy se tak tvoří v reálném čase.

Náladové referenční body? Vetřelec a Věc.

Humanity

(tha; PlayStation 4, PlayStation 5, PC)

Inspirací pro hru Humanity byly prý obrovské davy lidí, které tvůrce Jugo Nakamura viděl na jednom japonském festivalu. Z jeho návštěvníků se stala lidská řeka: kontrolovaná a regulovaná, trpělivě čekající. Z původního experimentu, kolik lidských postav najednou lze na obrazovce zobrazit, postupně vznikala hra, která vytváří rébusy zpravidla v duchu, jak dostat masu lidí z místa A do místa B skrze různé plošiny, propasti nebo terény. Stačilo přidat pohyb a z experimentu se zrodila pozoruhodná hra, kterou stačí jen sledovat a nechat se hypnotizovat hemžením na obrazovce.

Je v tom něco uspokojivého a zároveň děsivého pozorovat nekonečnou řeku humanoidů, kterak slepě následují pokyny bíle zářícího psa Shiba-Inu, vašeho avatara. Přitom se její tok různě mění. Jednou jako osud nastavíte všechny kroky davu dopředu, jindy infinitní zástup dostane do rukou zbraně a vyráží do války se šedivými protivníky. V tu chvíli se postupné řešení problémů mění na rychlé klikání a primitivní udělování rozkazů, kam se kdo má z nekonečné armády přesunout.

Hra různorodostí svých hádanek nabízí několik optik, kterými ji lze číst – otevírá prostor pro různé interpretace celku i jednotlivých rébusů. Naprosto zřejmé zůstává, že Humanity fascinuje kontrast mezi individuem a jeho začleněním do množství ostatních podobných lidí, v němž se stává nepostřehnutelným, nezřetelným. V mase lidí může slepě následovat jakýkoli pokyn. Třeba i ten, který – ať už záměrně, nebo ne – ho svede s tisícovkami dalších do propasti.

Zdroj:
RELATED ARTICLES