Poslanci dnes schválili korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Návrh nyní míří do senátu, platit by měl už v příštích parlamentních volbách v roce 2025. Dle ústavního právníka Jana Kysely změna oslabí princip tajnosti voleb, ale naopak posílí jejich všeobecnost. „To je nejdůležitější princip,“ řekl před časem Kysela v pořadu Prostor X.
Jan Kysela je přesvědčen, že zavedení korespondenční volby nezmění dramaticky volební výsledky: „Myslím, že ten politický strach není realistický, nebude to půl milionu nových voličů,“ říká poradce prezidenta Pavla. Politické strany si ale od něj takové změny slibují – vládní pěti-koalice čeká posílení, opozice se naopak obává přílivu vládních hlasů.
V rozporu s ústavou dle profesora Kysely norma obecně není. Uznává ale, že oslabuje jeden z volebních principů – tajnost voleb. Ta však může být narušená i tím, že lidé dobrovolně vyplňují hlasovací lístky doma. Jako další výhradu pak vnímá fakt, že lidé v zahraničí nepociťují dopady české politiky. To se však týká i lidí, kteří mimo ČR žijí teď a volí na ambasádách. Česká republika byla doteď jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde nelze volit korespondenčně. Kromě Česka to bylo ještě Chorvatsko, Malta a Francie (tam se však může volit přes internet).
Uznává rovněž, že účelově působí to, že korespondenční volba bude platit už od parlamentních voleb, kdežto další změny volebního zákona až od roku 2026. „Politika je nicméně založená na tom, že sledujete nějaké účely. A teď jde o to, komu připadají ušlechtilé nebo neušlechtilé,“ říká profesor ústavního práva. Očekává, že opozice zákon napadne a bude jej posuzovat Ústavní soud.
Jak Kysela vnímá používání pojmu „nová totalita“? A proč dle něj za vlády Andreje Babiše docházelo k oslabení demokracie? To se dozvíte v rozhovoru Prostor X z letošního února.
