Obviněný šestadvacetiletý Kolumbijec přijel do Prahy už v úterý 4. června. V noci na čtvrtek se pak vydal do depa dopravního podniku Klíčov na Proseku. Tam polil tři autobusy benzínem a zapálil je. Požáru si naštěstí všimli pracovníci depa, kteří oheň uhasili. I tak vznikla škoda za 200 tisíc korun.
Policie pak vyhlásila po uprchlém muži, který byl v Praze pouze pět dnů, pátrání. Dopadla ho v sobotu. Vyšetřovatelům muž přiznal, že na útok ho kdosi najal přes aplikaci Telegram, následně s policií přestal spolupracovat a nechce nic oficiálně potvrdit. Za teroristický útok mu hrozí až dvacetiletý trest, případně doživotí.
Podle informací Deníku N policie při vyšetřování zjistila, že útočník měl za založení požáru získat tři tisíce dolarů, tedy zhruba 72 tisíc korun, a IP adresa anonymního účtu na Telegramu objednavatele byla z Ruska.
Zatím je příliš brzy na definitivní potvrzení toho, že si někdo z Ruska útok u Kolumbijce objednal. Po pondělním zasedání Bezpečnostní rady státu ale premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, zapojení Ruska je „nejen nemožné, ale velmi pravděpodobné“. To zopakoval i v Poslanecké sněmovně v pátek.
„Existuje podezření, že útok byl organizován a financován z Ruska. Jde o součást hybridní války, kterou proti nám vede Rusko,“ sdělil Fiala. Připomněl, že agenti ruské zpravodajské služby GRU byli zapojeni do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích už v roce 2014, při kterém zemřeli dva zaměstnanci.
Podle Fialy je teď prověřována varianta, že za útokem stojí ruské tajné služby, stejně jako za sabotážemi v dalších evropských zemích. V sousedním Polsku nedávno řešili sérii zhruba devíti set požárů, mimo jiné byla zapálena restaurace v Gdyni nebo varšavské obchodní centrum Marwilska 44.
Ze sto čtyřiceti tisíc metrů čtverečních prodejní plochy nákupního centra shořelo přes osmdesát procent. Polská policie už zatkla pětici osob, z nichž tři měly ukrajinské pasy, a jeden byl Kanaďan s ruským pasem. Pětice se měla pokusit zapálit další obchodní centrum ve Varšavě, ale neúspěšně.
Změna strategie sabotáží
Podle polských médií mělo pět útočníků stát i za žhářskými útoky v Litvě, kde vyhořel obchod IKEA, či Londýně, při kterém shořely sklady firmy, která zajišťovala dopravu pomoci na Ukrajinu. Z posledního jmenovaného již byli obviněni čtyři Britové. Všechny požáry se staly na území států, jež jsou podporovateli Ukrajiny.
„Vláda ani orgány v trestním řízení nepotvrdily, že za útokem v Praze stojí Rusko, je to ale jedna z nejpravděpodobnějších variant. Zapadá to do trendu útoků na různé měkké cíle, které se udály po Evropě, takže útok v České republice překvapivý není. Česko je známé jako aktivní podporovatel Ukrajiny, třeba muniční iniciativou,“ řekl politolog a specialista na terorismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně.
Za zmiňovanými výbuchy ve Vrběticích před deseti lety ale podle českých bezpečnostních složek stáli elitní agenti GRU, kteří do Česka přicestovali pod falešnými identitami s moldavským a tádžikistánským pasem. Ti samí špioni měli být později zapojeni v pokusu o otravu bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery ve Velké Británii. Česko po výbuchu vyhostilo 14 diplomatů a čtyři pracovníky ruského velvyslanectví, kteří byli zpravodajskými službami identifikováni jako důstojníci rozvědek.
Národní centrála proti organizovanému zločinu a Bezpečnostní informační služba letos v dubnu uvedly, že vyšetřování prokázalo zapojení agentů GRU do vrbětických útoků. Kvůli odmítnutí spolupráce ruskými úřady nebylo ale možné zahájit trestní stíhání pachatelů a věc byla odložena.
Pokud se potvrdí, že Rusko mělo prsty i v požárech po Evropě, včetně toho českého, změnili tak strategii od vycvičených profíků k nájemným poloamatérům najatým přes internet. A není se co divit. Bezpečnostní složky upírají zvýšenou pozornost na pohyb lidí s pasem z Ruska či zemí bývalého Sovětského svazu.
„Kvůli odsunutí ruských agentů tajných služeb krytých diplomatickou legendou z evropských států se snížila schopnost krytí. Pokud by skutečně docházelo k verbování přes různé kanály na sociálních sítích, tak je to nová taktika. Nese to, že jsou ti lidé obtížněji odhalitelní. Těžko se dá vytipovat, kdo z nově přijíždějících z latinské Ameriky, Afriky, Asie či Balkánu může být zlákán odměnou na skupině na Telegramu,“ přiblížil Mareš.
Podle Mareše potenciální verbování útočníků z cizích zemí může být novou vlnou aktivit, kterým Rusové říkají aktivní opatření. Mezi ty patří také informační a dezinformační kampaně, ovlivňování osobností v politické či ekonomické sféře nebo kybernetické útoky.
Bezprostřední nebezpečí nehrozí
Poslední hackerské útoky zaznamenaly České dráhy na konci května. Hackeři přitom napadli kritickou infrastrukturu i v Německu, Litvě, Polsku a Švédsku. Moskva se sice nařčení z hybridní války proti evropským zemím brání, NATO ale trvá na tom, že kyberútoky v Česku a Německu byly financovány GRU.
Cíl aktivních opatření je jednoduchý: vzbudit ve společnosti strach a nejistotu a tím pomalu, ale jistě podkopávat důvěru občanů ve vládu. Dalším záměrem je omezit podporu bojující Ukrajině.
„Chtějí vzbudit psychologický efekt, že státy jsou v rozvratu a dochází k trestným činům bez odhalitelného pachatele. Pokud dále bude docházet k nevyjasněným případům nějakých pumových a žhářských útoků, napadení a podobně, bude to vyvolávat nespokojenost společností a snaha mít vládu tvrdé ruky, která ovšem by byla za dobře s vládou tvrdé ruky v Rusku,“ podotkl Mareš.
Dodal, že je možné, že další sabotáže budou následovat. Proti podobným útokům je tak potřeba spolupráce na globálním měřítku mezi zpravodajskými službami. Podle Mareše je ale zřejmé, že se podobným útokům zabránit nedá, zvláště pokud jsou k jejich provedení verbováni náhodní lidé.
Premiér Fiala, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i policie ale trvají na tom, že bezprostřední nebezpečí českým občanům nehrozí a zpravodajské služby spolupracují se zahraničními kolegy při monitoringu situace. Nadále také trvají bezpečnostní opatření, které začaly už při hokejovém mistrovství světa.
„Hlídky na exponovaných místech jsou vybaveny lepšími zbraněmi a balistickou ochranou. Více jsou kontrolovány například kamiony při jejich směřování do centra našich měst. Těch opatření je celá řada, včetně lepší ochrany objektů a kritické infrastruktury. To vše běží průběžně. Tato opatření nemohou skončit, protože v souvislosti s Eurem bude Česko pro mnoho fanoušků mířících na mistrovství Evropy ve fotbale tranzitní zemí,“ uvedl Vít Rakušan ve Sněmovně.
Bezpečnostní expert Mareš však upozornil na další úskalí podobných útoků: využívání žhářské sabotáže dezinformační scénou. „I když policie zveřejní podezření na Rusko, proruská scéna bude permanentně hlásit, že k tomu nemá policie důkazy a je to jenom snaha zatřít vlastní neschopnost a podobně.“
Což se už děje. Jeden z aktivistů Libor Malý při živém vysílání na Facebooku útok komentoval slovy, že Fialova vláda to určitě prokoukla. „Rus za vše může, je konstanta stálá pro tyto liberoprogresy,“ napsala jedna divačka. Zdá se tedy, že minimálně v této oblasti bylo aktivní opatření úspěšné.
