U krajského soudu v Olomouci probíhá líčení v případu krácení daní, kde je obžalováno šestnáct lidí a dvě firmy. Mezi nimi je opavská společnost FAU. Její jednatel Vojtěch Csabi vinu od počátku odmítá se zdůvodněním, že šlo o cílenou likvidaci jeho firmy kvůli obchodním zájmům Agrofertu tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. FAU už před sedmi lety podala kvůli možnému nezákonnému postupu trestní oznámení a zbavila předsedu hnutí ANO mlčenlivosti.
Této konstrukci odpovídal i nezvykle razantní postup celní a finanční správy při vydávání zajišťovacích příkazů na majetek FAU, které firmu okamžitě poslaly do insolvence s odhadovanou škodou přesahující miliardu korun.
„Složka“ z celní správy
Advokáti FAU si nyní předvolali Schillerovou k soudu jako svědkyni, aby ji konfrontovali se závažným dokumentem. 25. dubna 2016 dostala tehdejší náměstkyně ministra financí pro daně a cla materiál zaslaný Generálním ředitelstvím cel, který obsahoval neveřejné informace z probíhajícího daňového řízení se společností FAU. Mimo jiné údaje o průměrné měsíční daňové povinnosti firmy.
Schillerová potvrdila, že tuto „složku“ měla v rukou. Dušuje se, že si ji sama nevyžádala, žádné informace z ní nepoužila a před svým nadřízeným Babišem mlčela jako hrob. Brání se, že celní správa postupovala z vlastní iniciativy.
„Zřejmě to vyhodnotili jako složitý případ, jsou tam velké částky a dopad na státní rozpočet,“ vypověděla u soudu. Odmítla pochybnosti o zneužití těchto údajů. „Sama jsem 25 let pracovala ve finanční správě, jako bývalý úředník vím, že musíte postupovat podle zákonů. Vše, co se odehrávalo v příslušném řízení, řešili profesionálové.“
Bohužel se zdá, že i přes dlouholetou kariéru ve finanční správě zákony zřejmě příliš nezná nebo jen fabuluje. Zůstává totiž záhadou, proč jako náměstkyně ministra financí měla dispozici informace z daňového řízení, na které ze zákona neměla nárok.
Celní a finanční správa v těchto kauzách postupují zcela autonomně a žádný vnější subjekt, včetně ministra financí a jeho náměstků, k nim nesmějí mít přístup. Dokonce platí, že v případě podezření z porušení mlčenlivosti je ministerstvo financí povinno podat trestní oznámení. To se zjevně nestalo.
Bohorovnost, s jakou Schillerová zametá tento problém pod koberec, může vyvolávat pochybnosti, zda to byla jediná iniciativa resortních orgánů v tomto směru. To vše v době, kdy majitel Agrofertu ve střetu zájmů hájil ve vládě zájmy svého impéria, což dokumentuje řada mediálních a někdy i trestních kauz.
Spory s Agrofertem
Připomeňme si chronologii legendární aféry „zakleknutí“ na společnost FAU, do níž iniciativa Generálního ředitelství cel dobře zapadá. „Shodou okolností“ se tato firma obchodující s pohonnými hmotami dostala do problémů poté, co se její sklady, jež se nacházely v areálu Babišovy chemičky Precheza, podle jednatele Csabiho neúspěšně pokoušel odkoupit Agrofert.
Zástupci holdingu a finanční správa vedená tehdy jakobínsky agilním ředitelem Martinem Janečkem, za jehož působení enormně narostl počet zajišťovacích příkazů, tuto spojitost odmítly.
V dubnu 2016 dostala náměstkyně ministra financí „složku“ z celní správy obsahující citlivé neveřejné informace o společnosti FAU. Není známo, jak s nimi naložila a jak vyřešila porušení mlčenlivosti podřízené instituce.
V září 2016 na FAU tvrdě nastoupila celní správa a finanční správa. Zajišťovacími příkazy za stovky milionů korun jí obstavily majetek, zmrazily účty a zabavily automobily, což přivodilo okamžitý bankrot.
V květnu 2017 zveřejnil anonymní twitterový účet Julia Šumana sérii skandálních nahrávek Andreje Babiše. „Ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci, obstavené účty, vagony… Samozřejmě jedeme po nich. Je to zločinecká banda, která dluží státu na daních asi 200 milionů korun,“ uvedl šéf ANO na jedné z nich.
Dnes už zaniklá firma FAU následně vyhrála několik soudů, jež označily vydání zajišťovacích příkazů za nezákonné. Nyní už rok a půl pokračuje soudní řízení kvůli údajným daňovým únikům a podle severu Seznam Zprávy přitom není nouze o zajímavé zápletky.
Jako svědek byl loni předvolán Andrej Babiš, jenž se zpočátku tvářil, že firmu FAU vůbec nezná. Když její advokáti pohrozili ověřením jeho hlasu na nahrávce znaleckým posudkem, otočil a nakonec potvrdil vše, co na zvukovém záznamu říkal.
Nevysvětlil ale, jak se dostal k informacím o „zakleknutí našich lidí“ na FAU a jak mohl vědět, kolik dluží na daních. V té době nebylo o této kauze nic veřejně známo a v mediálním povědomí ji zviditelnil až Šuman. Babiš potvrzením pravosti nahrávky de facto nahrál protistraně, že mohlo jít o účelové zneužití podřízených složek.
Řešilo se to na poradách
Podezření zesílilo po svědeckých výpovědích celníků, kteří se podíleli na vydání zajišťovacích příkazů. Podle Dalibora Kubína, zástupce ředitele celní správy v Ostravě, šlo o příkazy shora. „Ten pokyn k vydání toho zajišťovacího příkazu jsem dostal telefonicky předchozí den od ředitele celního úřadu,“ vylíčil soudu. Musely prý být vydány hned druhý den ráno, což nebylo zcela běžné.
Ředitel celního úřadu Petr Skudrzyk jednal přímo na pokyn tehdejšího generálního ředitele celní správy Milana Poulíčka, jenž nastoupil do funkce v Babišově éře. Poulíček poskytl webu Seznam Zprávy rozhovor, kde nejspíš prozradil víc, než chtěl.
„Samozřejmě, já jsem ten příkaz vydal. Ale my jsme museli. Neměli jsme důvod ho vydávat, ale když ty zajišťovací příkazy vydala finanční správa, museli jsme my také, protože hrozilo, že přijdeme o peníze na spotřební daň,“ přiznal a potvrdil, že se o společnost FAU zajímal ministr Babiš ještě předtím, než začaly exekuce jejího majetku.
„Prostě se řešilo na poradách, kdo vydá zajišťovací příkazy, jakým způsobem se vydají,“ uvedl. Potvrdil i to, že se ho ministr financí ptal na daňové úniky FAU a že měl informace od finanční správy. „V tom smyslu, jestli to máme zajištěné, jestli je to v pořádku.“
Kruh se uzavírá
To vše zapadá do mozaiky, kde je zatím posledním dílkem dokument zaslaný vedením celníků Aleně Schillerové. Opravdu jen velmi naivní člověk by mohl uvěřit, že si tyto citlivé informace nechala jen pro sebe.
Hnutí ANO dnes rádo moralizuje a rozjíždí mediální humbuk kolem politické odpovědnosti ministra vnitra Víta Rakušana (střelba na filozofické fakultě) a předtím premiéra Petra Fialy (milion uložený před časem v kampeličce). Pokud by někdo měl v první řadě vyvodit politickou odpovědnost, tak ti, kdo neváhali zneužívat státní aparát ve vlastním politickém a obchodním zájmu. Názorným příkladem je kauza FAU.
