Eva Kollerová Střihavková o tchánovi i psaní
ČÍM SI MĚ ADAM ZÍSKAL
Kdybych měla Adama charakterizovat jedním slovem, řekla bych, že je správňák. V mnoha věcech mě koriguje. Já jsem rozlítaná, vedle něj se vědomě zklidňuju. A taky se mi moc líbí jeho hlas. Navíc se ukázalo, že je skvělý táta. Od narození dětí funguje jako plnohodnotný rodič, takže péči o ně můžeme mít rozdělenou fifty fifty.
Eva Kollerová StřihavkováVyšly jí už čtyři knihy, loni román Dýchej za mě, který se inspiroval životem malířky Augusty Nekolové-Jarešové. Pracovala v médiích, třeba ve zpravodajství Novy, později v marketingu. S Adamem se seznámili před patnácti lety na festivalu, který spolupořádala a kam svého budoucího partnera s jeho kapelou pozvala. Jejím otcem je zpěvák Kamil Střihavka. |
JAK TO MÁME S ÚKLIDEM
Adam miluje pořádek. Když na dovolené přijdeme do hotelu, hned říká, že se budeme snažit, aby pokoj pořád vypadal tak hezky. Jenže je typický chlap, takže věci jenom někam narve, aby nebyly vidět. Ale že by umyl umyvadlo zespodu nebo utřel vršek lednice, to ne. On je od pořádku, já od čistoty.
KDO TOHO VÍC NAPOVÍDÁ
V tomhle jednoznačně vedu. Jen nedávno, když jsem byla nemocná a nemohla mluvit, posílala jsem Adamovi esemesky. Za normálních okolností mluvím doma hlavně já.
MŮJ SLAVNÝ TCHÁN
První rada pro Adama od něj zněla: Hlavně se hned nehrň do ženění. To jsme ani neplánovali. Vzali jsme se až po letech spíš kvůli úřednímu pořádku. Myslím, že mám na tchána štěstí. Jestli jsem si na něco opravdu rychle zvykla, tak na to, jak u Kollerů všichni skvěle vaří a jak jsou pohostinní.
O ČEM TEĎ PÍŠU
Ten román je částečně příběhem mé prababičky z máminy strany. Jsem ale teprve v první třetině. Většinou nemám problém o chystané knize mluvit, tentokrát ale nechci být příliš konkrétní.
CO BUDE PO MATEŘSKÉ
Hodlám se vrátit k marketingu, ve kterém využívám, co jsem se naučila v médiích. Samozřejmě chci dál psát. Dost lidí se mě ptá, jestli se nestanu spisovatelkou na plný úvazek, ale já se nechci dostat pod tlak. Myslím, že psaní by tím pro mě ztratilo kouzlo.
MŮJ VZTAH K SEVERU
Aspoň jednou za rok vyrazíme na výlet do mých rodných Teplic. Dáme si zmrzlinu a obdivujeme kašny. Každému, kdo Teplice nezná, hrdě vyprávím, jak pěkným městem jsou. Mám ráda nedaleký Osek, kde jsem měla babičku a trávila spoustu času. A Krušné hory, třeba okolí Moldavy.
PROČ JSEM ŠLA DO MISS
Už ani nevím, před kolika lety jsem se hlásila. Mám ráda dobrodružství a zkoušení nových věcí. Vzala jsem kamarády a spíš jsme si ze všeho dělali legraci. Postoupila jsem do užšího kola, kde nás bylo asi pětačtyřicet, načež mě vyřadili s tím, že jsem byla od pohledu málo zapálená.
Adam Koller o tchánovi i nečtení
KDO UDĚLAL PRVNÍ KROK
Eva tím, že uspořádala festival. Myslím, že jejím hlavním cílem bylo najít si kluka. A já byl jediný, kdo se jí potom ozval. Když jsem ji uviděl, hned jsem se zamiloval. Druhý den jsem jí napsal, jestli by nešla na kafe. Snažila se vypadat vytíženě a odepsala o dva dny později.
(Eva: Místo abych zprávu zakončila, že se na něj těším, napsala jsem, že se těším, až mě uvidí.)
Adam Koller Absolvent konzervatoře hraje ve své vlastní kapele Vikollejen. Trvale spolupracuje s kapelami, v nichž působí jeho otec David Koller, tedy s Lucií a Kollerbandem. Vystupuje například i s PSH. V minulosti hrál s Anetou Langerovou nebo Sexy Dancers. Věnuje se natáčení videoklipů či koncertů. S Evou má čtyřletého Vincenta a roční Almu. |
PROČ NEČTU JEJÍ KNÍŽKY
Jsem mizerný čtenář. Začnu číst a do deseti minut usnu, i když je dopoledne. Dá se říct, že všechny Eviny knížky znám ještě před vydáním. Často se mě ptá na různé věci, chodí si pro rady.
(Eva: Adam mi někdy pomáhá vymýšlet i dějové linky postav. Má obrovskou představivost.)
NÁŠ SPOLEČNÝ PROJEKT
Vymysleli jsme dětskou knížku. Malé leporelo s obrázky našich hudebníků, kdy u každého by bylo tlačítko, které by po zmáčknutí přehrálo hudbu daného interpreta. Už je všechno hotové, jen ještě musíme vymyslet, jak knihu dostat do světa.
CO DĚLÁME NEJRADĚJI
Cestujeme s dětmi po české přírodě. Strávíme klidně den v lese u potoka. Teď jsme si koupili malířský stojan a Eva má romantickou představu, jak ho postavíme mezi stromy a děti si budou malovat.
MŮJ SLAVNÝ TCHÁN
Nejdřív byl poněkud chladnější, přece jen jsem mu odváděl dceru. Když jsem stěhoval Eviny knížky, koukal na televizi. Já kolem něj kmital, ale s ním to ani nehnulo. Teď máme super vztah, dokonce spolu pracujeme. U další dokumentární série Ikony Kamila Střihavky mám na starosti zvuk.
MOJE CESTA K BUBNŮM
Od první třídy jsem chodil na klavír, ale vždycky se mi líbil basový projev bubnu, když se pustil přes repráky. Bubnovat jsem začal asi ve třinácti. Na gymplu se mi dostal do rukou malý buben, na který jsem začal bouchat. V autobuse jsem k tomu navíc podupával. Pak mě dějepisář a učitel hudebky přizvali do kapely. Pochopil jsem, kde je moje budoucnost, a přešel na konzervatoř.
JAK SE MI HRAJE S TÁTOU
U starých písniček plně respektuju jeho představy, u nových vedeme normální dialog. Táta není nařizovací typ. Vždycky jsem si na něm vážil, že mě do ničeho netlačil.
CO MĚ BAVÍ NA NATÁČENÍ
Natáčení živých koncertů i videoklipů je pro mě obrovské hobby, ale i výzva. Jde o úplně rozdílné disciplíny. Klip už je v podstatě malý film.
