Pondělí, 15 července, 2024
Google search engine
DomůMagazínPro ženyVlasta | Co jedli naši předkové na Štědrý večer? Žádný kapr, kvůli...

Vlasta | Co jedli naši předkové na Štědrý večer? Žádný kapr, kvůli magii servírovali 9 skromných chodů

728x90

Denisa Chňoupková
19. 12. 2023 6:38
clock
2 minuty
video


Jakmile nastane 24. prosinec, v drtivé většině českých domácností to zavoní smaženým kaprem, ke kterému si na talíř naložíme bramborový salát. Tradiční jídlo připravované na Štědrý večer ale není zas tak tradiční, jak si možná myslíte.

Smažený kapr je celkem novinka

Během 19. století se na štědrovečerním stole začaly objevovat ryby, mezi nimiž byl také kapr. Předtím nebyly vůbec běžné, dovolit si je mohli jen ti nejbohatší, případně ti, kteří byli přímo u zdroje. Cesta k současné verzi kapra byla ale ještě dlouhá. Tehdy se totiž připravoval kapr načerno. Šlo o kuchařsky i časově náročný pokrm. Vařil se dva až tři dny předem ve sladké omáčce s ořechy, perníkem a švestkami. Smaženého kapra s bramborovým salátem poprvé představila kuchařská průkopnice Magdalena Dobromila Rettigová, ale reálně se na zdejší štědrovečerní tabuli dostal až v polovině 20. století.

Zdroj: Youtube

Dlouhou tradici má kuba i vánočka

A co se jedlo kdysi? Nutno podotknout, že záleželo na geopolitické situaci a obecně, zda byly dobré, nebo špatné časy. Každý asi ví, že nejen 20. století bylo složité a během války šly bohužel radosti jako Vánoce stranou. Ovšem pokud bychom měli vyzdvihnout jedno ze staročeských jídel, pak by to byl pokrm z krup – houbový kuba, který se na Štědrý den v poledne jí stále. Dříve se běžně držely půsty, ale bezmasý kuba byl takovým kompromisem. Z těch sladkých si velikou popularitu až do dnešních dnů udržela vánočka, přitom původ má už ve středověku.

Servírovalo se devět chodů

Kdysi se štědrovečerní večeře skládala z devíti chodů, které byly samozřejmě relativně skromné. Začínalo se kousíčkem chleba s medem a dále se podávalo to, čeho se zrovna v daném období a kraji dostávalo. Šlo o různá luštěninová jídla jako třeba jáhlová, krupičná nebo hrachová kaše. Velmi časté byly i topinky s česnekem, čerstvé nebo sušené ovoce a oplatky. Podávala se kaše vařená z křížal, které se říkalo muzika. Na závěr se zpravidla jedla vánočka a pila pálenka. Byť porce byly skromné, devítku se lidé snažili dodržet, protože věřili v její magickou moc a v to, že jim na příští rok zajistí hojnost a prosperitu.

Zdroj: vlasta.cz iReceptář.cz spektrumzdravi.cz

Související články

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Vlasta | Co jedli naši předkové na Štědrý večer? Žádný kapr, kvůli magii servírovali 9 skromných chodů

728x90

Denisa Chňoupková
19. 12. 2023 6:38
clock
2 minuty
video


Jakmile nastane 24. prosinec, v drtivé většině českých domácností to zavoní smaženým kaprem, ke kterému si na talíř naložíme bramborový salát. Tradiční jídlo připravované na Štědrý večer ale není zas tak tradiční, jak si možná myslíte.

Smažený kapr je celkem novinka

Během 19. století se na štědrovečerním stole začaly objevovat ryby, mezi nimiž byl také kapr. Předtím nebyly vůbec běžné, dovolit si je mohli jen ti nejbohatší, případně ti, kteří byli přímo u zdroje. Cesta k současné verzi kapra byla ale ještě dlouhá. Tehdy se totiž připravoval kapr načerno. Šlo o kuchařsky i časově náročný pokrm. Vařil se dva až tři dny předem ve sladké omáčce s ořechy, perníkem a švestkami. Smaženého kapra s bramborovým salátem poprvé představila kuchařská průkopnice Magdalena Dobromila Rettigová, ale reálně se na zdejší štědrovečerní tabuli dostal až v polovině 20. století.

Zdroj: Youtube

Dlouhou tradici má kuba i vánočka

A co se jedlo kdysi? Nutno podotknout, že záleželo na geopolitické situaci a obecně, zda byly dobré, nebo špatné časy. Každý asi ví, že nejen 20. století bylo složité a během války šly bohužel radosti jako Vánoce stranou. Ovšem pokud bychom měli vyzdvihnout jedno ze staročeských jídel, pak by to byl pokrm z krup – houbový kuba, který se na Štědrý den v poledne jí stále. Dříve se běžně držely půsty, ale bezmasý kuba byl takovým kompromisem. Z těch sladkých si velikou popularitu až do dnešních dnů udržela vánočka, přitom původ má už ve středověku.

Servírovalo se devět chodů

Kdysi se štědrovečerní večeře skládala z devíti chodů, které byly samozřejmě relativně skromné. Začínalo se kousíčkem chleba s medem a dále se podávalo to, čeho se zrovna v daném období a kraji dostávalo. Šlo o různá luštěninová jídla jako třeba jáhlová, krupičná nebo hrachová kaše. Velmi časté byly i topinky s česnekem, čerstvé nebo sušené ovoce a oplatky. Podávala se kaše vařená z křížal, které se říkalo muzika. Na závěr se zpravidla jedla vánočka a pila pálenka. Byť porce byly skromné, devítku se lidé snažili dodržet, protože věřili v její magickou moc a v to, že jim na příští rok zajistí hojnost a prosperitu.

Zdroj: vlasta.cz iReceptář.cz spektrumzdravi.cz

Související články

RELATED ARTICLES