Sobota, 13 července, 2024
Google search engine
DomůMagazínPro ženyPatricie (31): Do nového bydliště mi začaly chodit výhružné dopisy. Až starousedlice...

Patricie (31): Do nového bydliště mi začaly chodit výhružné dopisy. Až starousedlice mi naznačila, co za tím může být –


Zdroj: Freepik

Patricii chodily po nastěhování do nového domu výhružné dopisy. Nakonec se dozvěděla, že před ní na dané adrese nejspíš bydlela vražedkyně koček.

Noví sousedé vypadali mírumilovně, ovšem jen do chvíle, než mi přišel první nepříjemný dopis. Někdo mi v něm vyhrožoval pomstou za něco, co jsem evidentně neudělala.

Bydlela jsem v tom domě skoro měsíc a poprvé mi přišla pošta do schránky a to bez známky. Obálka byla pečlivě nadepsaná hůlkovým písmem a mě napadlo, že je to asi přání k blížícím se narozeninám. Když jsem otevřela psaní, zhrozila jsem se. Co je tohle za divnou reklamu na nějaký horor?

„Vím dobře, o co ti jde. Přede mnou se neschováš. Udělám s tebou to samý, co jsi provedla s ním. Přiznej se a budeš mít klid!“ Stálo tam z poskládaných písmenech a celý papír byl potřísněný něčím rudým. Snad to nebyla opravdová krev, ale to jsem mohla jen doufat.

Byla jsem rozpolcená. Na jedné straně jsem chtěla hned volat policii. V domě bydlím sama a přeci jen mi jde o bezpečí. Jenže jsem nemohla uvěřit vážnosti situace. Co když si ze mě vystřelily nějaké děti z okolí? Kdo ví, kolika lidem přišlo do schránky něco podobného. Ještě jsem se rozhodla počkat, co bude dál.

Dopisy začaly chodit každý týden. Obsahovaly vesměs tu samou zprávu. Osočovaly mě z nějakého činu a vyhrožovaly mi, že dopadnu špatně. Upozornila jsem rodinu a samozřejmě policii. Dopisy jsem předala do laboratoře k přezkoumání. Našli jen kočičí chlupy.

Nemysli si, že ti to projde! Policie ti nepomůže, ty mrcho!“ stálo v posledním psaní a mně už hrůzou vstávaly vlasy na hlavě. Z domu jsem vycházela velmi opatrně a rozhlížela se vždy celou cestu k autu. Měla jsem strach, že by mě mohl někdo doopravdy napadnout.

V noci se mi spalo špatně. Zdálo se mi, že někdo chodí kolem domu. Prosila jsem policii o ochranku, ale pár zmatených dopisů je k tomu nemohlo přimět. „Tohle vypadá na sousedský spor,“ odbyli mě. A pak jsem našla ve schránce myš bez hlavy! To už na mě bylo příliš.

Já jsem nic neprovedla! Přestaňte mi vyhrožovat,“ hulákala jsem ze zoufalství na celou ulici. Přivolala jsem tím sousedku, která mě pozvala na čaj a sušenky, abych se trochu uklidnila. Navíc pro mě měla zajímavou informaci.

Před vámi tu bydlela ženská, co nenáviděla kočky. Říká se, že dávala na zahradu jed. Nejedna sousedka tak přišla o svého mazlíčka. Dost možná vám ty dopisy posílá nějaká bláznivka, co ani neví, že v domě bydlí někdo nový,“ naznačila mi možné vysvětlení.

A tak jsem si nalepila na schránku zřetelný nápis, že jsem zbrusu nová majitelka domu a vítám u sebe všechny kočky ze sousedství. Od té doby je naprostý klid.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Patricie (31): Do nového bydliště mi začaly chodit výhružné dopisy. Až starousedlice mi naznačila, co za tím může být –


Zdroj: Freepik

Patricii chodily po nastěhování do nového domu výhružné dopisy. Nakonec se dozvěděla, že před ní na dané adrese nejspíš bydlela vražedkyně koček.

Noví sousedé vypadali mírumilovně, ovšem jen do chvíle, než mi přišel první nepříjemný dopis. Někdo mi v něm vyhrožoval pomstou za něco, co jsem evidentně neudělala.

Bydlela jsem v tom domě skoro měsíc a poprvé mi přišla pošta do schránky a to bez známky. Obálka byla pečlivě nadepsaná hůlkovým písmem a mě napadlo, že je to asi přání k blížícím se narozeninám. Když jsem otevřela psaní, zhrozila jsem se. Co je tohle za divnou reklamu na nějaký horor?

„Vím dobře, o co ti jde. Přede mnou se neschováš. Udělám s tebou to samý, co jsi provedla s ním. Přiznej se a budeš mít klid!“ Stálo tam z poskládaných písmenech a celý papír byl potřísněný něčím rudým. Snad to nebyla opravdová krev, ale to jsem mohla jen doufat.

Byla jsem rozpolcená. Na jedné straně jsem chtěla hned volat policii. V domě bydlím sama a přeci jen mi jde o bezpečí. Jenže jsem nemohla uvěřit vážnosti situace. Co když si ze mě vystřelily nějaké děti z okolí? Kdo ví, kolika lidem přišlo do schránky něco podobného. Ještě jsem se rozhodla počkat, co bude dál.

Dopisy začaly chodit každý týden. Obsahovaly vesměs tu samou zprávu. Osočovaly mě z nějakého činu a vyhrožovaly mi, že dopadnu špatně. Upozornila jsem rodinu a samozřejmě policii. Dopisy jsem předala do laboratoře k přezkoumání. Našli jen kočičí chlupy.

Nemysli si, že ti to projde! Policie ti nepomůže, ty mrcho!“ stálo v posledním psaní a mně už hrůzou vstávaly vlasy na hlavě. Z domu jsem vycházela velmi opatrně a rozhlížela se vždy celou cestu k autu. Měla jsem strach, že by mě mohl někdo doopravdy napadnout.

V noci se mi spalo špatně. Zdálo se mi, že někdo chodí kolem domu. Prosila jsem policii o ochranku, ale pár zmatených dopisů je k tomu nemohlo přimět. „Tohle vypadá na sousedský spor,“ odbyli mě. A pak jsem našla ve schránce myš bez hlavy! To už na mě bylo příliš.

Já jsem nic neprovedla! Přestaňte mi vyhrožovat,“ hulákala jsem ze zoufalství na celou ulici. Přivolala jsem tím sousedku, která mě pozvala na čaj a sušenky, abych se trochu uklidnila. Navíc pro mě měla zajímavou informaci.

Před vámi tu bydlela ženská, co nenáviděla kočky. Říká se, že dávala na zahradu jed. Nejedna sousedka tak přišla o svého mazlíčka. Dost možná vám ty dopisy posílá nějaká bláznivka, co ani neví, že v domě bydlí někdo nový,“ naznačila mi možné vysvětlení.

A tak jsem si nalepila na schránku zřetelný nápis, že jsem zbrusu nová majitelka domu a vítám u sebe všechny kočky ze sousedství. Od té doby je naprostý klid.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

RELATED ARTICLES