Pátek, 4 října, 2024
Google search engine
DomůMagazínPro ženyOdvážný lékař Leonid Rogozov: Aby přežil, sám si vyoperoval slepé střevo –...

Odvážný lékař Leonid Rogozov: Aby přežil, sám si vyoperoval slepé střevo – Lifee.cz

728x90


Zdroj: Unsplash

Historie je plná pozoruhodných příběhů o přežití. Jen málo takových hrdinů se ale může rovnat ruskému lékaři Leonidu Rogozovi, který sám na sobě provedl operaci, aby si zachránil život

Kamil Šivák

Psal se rok 1961 a studená válka byla v plném proudu. Leonid Rogozov byl členem sovětské antarktické expedice, která čítala ještě dalších jedenáct osob. Cílem bylo vybudovat základnu na Schirmacher Oasis ve východní části Antarktidy. Po jejím dokončení měl Rogozov zůstat jako lékař expedice a přečkat s ostatními zimní měsíce, dokud je na jaře nevyzvedne loď anebo letadlo. Na konci dubna to ale začalo vypadat, že se toho možná ani nedožije.

Akutní apendicitida
Když se Leonid Rogozov probudil ráno 29. dubna 1961, cítil nevolnost, slabost a neklid. Tyto příznaky by indikovaly nastupující chřipku, jenomže to by ho k tomu ještě nesměla bolet pravá strana břicha. Míra bolesti a lokalizovaný otok –⁠ to musela být jedině akutní apendicitida. Byla to velmi vážná a zároveň chmurná diagnóza. Kdyby se jeho stav zhoršil, těžko by si, jako jediný zdravotník, pomohl. Jedině, že by šlo o mírnější průběh. Pak by stačila antibiotika.

Následující den však bohužel zjistil, že má ještě horší bolesti. Jeho kolegové se mu snažili zoufale pomoci, dokonce oslovili výzkumné týmy z jiných zemí. Přes silnou bouři se ale k nim nedala poslat žádná pomoc. Rogozovo střevo bylo připraveno prasknout. To však nemohl dopustit. Podepsal by si tím ortel smrti.

Leonid z historie věděl, že je možné, aby člověk provedl sám na sobě chirurgický zákrok. Kupříkladu německý lékař Werner Forssmann udělal sám sobě srdeční katetrizaci a dostal za to Nobelovu cenu. Pak zde byl Evan O’Neill Kane, který si úspěšně odstranil slepé střevo, kýla však již tak dobře nedopadla. Jenomže to nebylo až takové riziko, neboť všechny tyto zákroky byly provedeny za přítomnosti ostatních lékařů.

Takový luxus si ovšem Rogozov dovolit nemohl. Navíc mu v jeho hlavě čím dál více hlasitěji tikaly hodiny. Byl nejvyšší čas se rozhodnout.

Leonidovi došlo, že se bez operace neobejde, a tak si k tomu přizval pár kolegů, kteří měli zakročit, pokud by byla potřeba. Ukázal jim, jak sterilizovat chirurgické nástroje a na jaké místo namířit světlo stolní lampy. Operace mohla začít. Po vpichu lokálního anestetika mohlo dojít k prvnímu řezu.

Jenomže to šlo jinak, než si představoval. Nejprve si rozřízl špatné místo. To musel urgentně sešít. Poté raději upustil od zrcadla a spoléhal se na hmat. Udělal dobře. Stihl to právě včas. Celá operace trvala dvě hodiny.

„Konečně! S hrůzou si všimnu tmavé skvrny na proklatém přívěsku. O den déle a prasklo by. Srdce se mi sevřelo úzkostí a ruce jsem měl jako z gumy,“ zavzpomínal Leonid Rogozov na okamžik, kdy na vlastní oči spatřil příčinu svého trápení. O dva týdny později se zotavil natolik, že se mohl vrátit ke své práci. Když se ho někdo na operaci zeptal, mávl jen rukou a řekl, že to byla práce jako každá jiná.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Leonid Rogozov
Allthatsinteresting.com: Leonid Rogozov, The Soviet Doctor Who Performed Emergency Surgery On Himself

Josef Zíma v 91 letech exkluzivně o Princezně se zlatou hvězdou: Nejslavnějším českým princem se stal za osm stovek

Josef Zíma v 91 letech exkluzivně o Princezně se zlatou hvězdou: Nejslavnějším českým princem se stal za osm stovek


RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Odvážný lékař Leonid Rogozov: Aby přežil, sám si vyoperoval slepé střevo – Lifee.cz

728x90


Zdroj: Unsplash

Historie je plná pozoruhodných příběhů o přežití. Jen málo takových hrdinů se ale může rovnat ruskému lékaři Leonidu Rogozovi, který sám na sobě provedl operaci, aby si zachránil život

Kamil Šivák

Psal se rok 1961 a studená válka byla v plném proudu. Leonid Rogozov byl členem sovětské antarktické expedice, která čítala ještě dalších jedenáct osob. Cílem bylo vybudovat základnu na Schirmacher Oasis ve východní části Antarktidy. Po jejím dokončení měl Rogozov zůstat jako lékař expedice a přečkat s ostatními zimní měsíce, dokud je na jaře nevyzvedne loď anebo letadlo. Na konci dubna to ale začalo vypadat, že se toho možná ani nedožije.

Akutní apendicitida
Když se Leonid Rogozov probudil ráno 29. dubna 1961, cítil nevolnost, slabost a neklid. Tyto příznaky by indikovaly nastupující chřipku, jenomže to by ho k tomu ještě nesměla bolet pravá strana břicha. Míra bolesti a lokalizovaný otok –⁠ to musela být jedině akutní apendicitida. Byla to velmi vážná a zároveň chmurná diagnóza. Kdyby se jeho stav zhoršil, těžko by si, jako jediný zdravotník, pomohl. Jedině, že by šlo o mírnější průběh. Pak by stačila antibiotika.

Následující den však bohužel zjistil, že má ještě horší bolesti. Jeho kolegové se mu snažili zoufale pomoci, dokonce oslovili výzkumné týmy z jiných zemí. Přes silnou bouři se ale k nim nedala poslat žádná pomoc. Rogozovo střevo bylo připraveno prasknout. To však nemohl dopustit. Podepsal by si tím ortel smrti.

Leonid z historie věděl, že je možné, aby člověk provedl sám na sobě chirurgický zákrok. Kupříkladu německý lékař Werner Forssmann udělal sám sobě srdeční katetrizaci a dostal za to Nobelovu cenu. Pak zde byl Evan O’Neill Kane, který si úspěšně odstranil slepé střevo, kýla však již tak dobře nedopadla. Jenomže to nebylo až takové riziko, neboť všechny tyto zákroky byly provedeny za přítomnosti ostatních lékařů.

Takový luxus si ovšem Rogozov dovolit nemohl. Navíc mu v jeho hlavě čím dál více hlasitěji tikaly hodiny. Byl nejvyšší čas se rozhodnout.

Leonidovi došlo, že se bez operace neobejde, a tak si k tomu přizval pár kolegů, kteří měli zakročit, pokud by byla potřeba. Ukázal jim, jak sterilizovat chirurgické nástroje a na jaké místo namířit světlo stolní lampy. Operace mohla začít. Po vpichu lokálního anestetika mohlo dojít k prvnímu řezu.

Jenomže to šlo jinak, než si představoval. Nejprve si rozřízl špatné místo. To musel urgentně sešít. Poté raději upustil od zrcadla a spoléhal se na hmat. Udělal dobře. Stihl to právě včas. Celá operace trvala dvě hodiny.

„Konečně! S hrůzou si všimnu tmavé skvrny na proklatém přívěsku. O den déle a prasklo by. Srdce se mi sevřelo úzkostí a ruce jsem měl jako z gumy,“ zavzpomínal Leonid Rogozov na okamžik, kdy na vlastní oči spatřil příčinu svého trápení. O dva týdny později se zotavil natolik, že se mohl vrátit ke své práci. Když se ho někdo na operaci zeptal, mávl jen rukou a řekl, že to byla práce jako každá jiná.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Leonid Rogozov
Allthatsinteresting.com: Leonid Rogozov, The Soviet Doctor Who Performed Emergency Surgery On Himself

Josef Zíma v 91 letech exkluzivně o Princezně se zlatou hvězdou: Nejslavnějším českým princem se stal za osm stovek

Josef Zíma v 91 letech exkluzivně o Princezně se zlatou hvězdou: Nejslavnějším českým princem se stal za osm stovek


RELATED ARTICLES