Možná si to neuvědomujeme, ale hygiena je klíčem nejen k lidskému zdraví, ale i lepšímu životu. Není potřeba mýt si ruce pětkrát za hodinu, ale zároveň není šťastné chovat se jako „prasátko“. Nina po svém okolí vyžaduje základní hygienické návyky, přesto má pocit, jako by chtěla zázrak.
Od dětství vedu všední život. Nevyrostla jsem v paláci a
nestaralo se o mě služebnictvo. Nemám rozpočet na kosmetické preparáty a
ani po něm netoužím. Ale to, na co jsem odnepaměti zvyklá, jsou základní
hygienické návyky. Například umývání rukou po příchodu z venku,
umývání rukou před jídlem, zvlášť takovým, na které bych měla sahat, umývání
rukou po návštěvě toalety nebo mytí rukou po užití kapesníku.
O každodenním
čištění zubů, sprchování nebo údržbě nohou pak nemluvě. Vždyť i naše paní
učitelka říkávala, že „na mýdlo a vodu má
každý“. Přesto mám leckdy pocit, jako bych spadla z vesmíru.
Úroveň hygieny mezi lidmi je místy až zarážející.
A začíná to už výchovou. Není to tak dlouho, co jsem
seděla s kamarádkou na kávě v obchodním centru a kolem našeho stolku
proběhla asi pětiletá holčička. Soudě podle šatiček i maminčiných gelových nehtů určitě z rodiny, která o peníze nouzi nemá, přesto reakce v okamžik,
kdy jí na zem upadly dva kousky popcornu, mi vyrazil dech.
Přihodit se to v jejím věku mně, okamžitě by maminka kousky sebrala a se slovy: „Fuj, jsou na tom bacily,“ je vyhodila do nejbližšího koše. Jenže, co se nestalo.
Tahle holčička vše sebrala, bez zábran snědla a maminka nehnula brvou. Při
pohledu na tuhle zvláštní podívanou se mi už jen z pomyšlení, kolik stovek
špinavých podrážek v onom OC za den projde, hnul žaludek. Chudák holčička…
Přesto jsem se uklidňovala, že něco takového je výjimečné, ale bohužel. Před
pár dny vybrousila v kině příběh k dokonalosti přibližně
dvacetiletá slečna s batohem. Pytel, s nímž přišla, neviděl pračku
hodně dlouho a ona si na něj v sále, těsně před zatmívačkou, vyložila
svačinu z domova. Šlo o chléb se salámem, který jí neustále vypadával, až
část ho spadla na zem. A co se nestalo? Děvče se pro něj ohnulo k nohám, div
hlavou nezůstalo viset mezi sedadly, a prachem olepený jej dalo do
úst.
Upřímně, že mnozí lidé jsou tak hladoví, že by klidně snědli i vlastní nos, bych ještě skousla. Co však pochopit nedovedu,
je kapitola zanedbané osobní hygieny. Zvlášť pak u lidí, kteří by s někým rádi navázali bližší vztah. I na to mám silné vzpomínky.
Tehdy jsem měla přítele Matouše. Podle chování i stylu oblečení mi přišel fajn, jen mi občas bylo
divné, že odněkud „zavání“. Nechávala jsem to být, ale když přišla první
schůzka v jeho bytě, myslela jsem, že omdlím. Onen divný pach vycházel z jeho
bot, a když jsem se optala, zda je pro něj běžné se před milostnou
„akcí“ důkladně vysprchovat, sdělil mi, že něco takového bere za ztrátu času.
Vztah se samozřejmě rozpadl a je mi jedno, že některé ženy tvrdí, jak jim
zpocení muži voní. To jako vážně?! Jistě, úzkostlivě se vyhýbat bakteriím,
špíně a všelijakým pachům není vždy možné, na druhé straně bychom ale neměli
rezignovat úplně.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
