Marta potkala po dlouhé době svou kamarádku, která jí s nadšením oznámila, že se bude brzy vdávat. Vzápětí však dodala, že Marta ženicha dobře zná – je to její ex přítel. Marta se snažila předstírat, že jí to nevadí, ale žárlivost i závist ji dohnaly.
Když jsem potkala Terezu po dlouhé době, byla jsem opravdu ráda. Byla to moje blízká kamarádka, ale osud nás nějak odloučil. A teď jsem se těšila, že si popovídáme o všem, co se za poslední měsíce stalo. Ani ve snu by mě nenapadlo, co se dozvím.
Vyprávěla jsem jí nadšeně o tom, kde jsem v létě cestovala. A pak se přiznala, že na poli práce a lásky nejsou u mě bohužel žádné změny. V zaměstnání stále stejná pruda a vztahy taky za nic moc nestojí. “Od té doby, co jsme se rozešla s Davidem, potkávám samé zoufalce,” řekla jsem jí narovinu. A raději otočila pozornost na její život.
“A co ty? Doufám, že se má v tomhle ohledu lépe?“ Bylo vidět, jak je mojí otázkou zaskočená a stydlivě ze sebe vysoukala: „Marto, já se budu vdávat!“ Hned jsem vyhrkla, že je to přeci skvělá zpráva, že by měla být nadšená. Tereza na chvíli zaváhala, pak se ke mně naklonila a řekla: „Víš, znáš ho. Je to David.“ V tu chvíli se mi všechno uvnitř sevřelo. David, můj bývalý.
„Marto, já vím, že jsi s ním kdysi chodila, ale myslela jsem, že ti to nebude vadit. Už je to dávno, že?“ pokračovala rychle, jako by se chtěla přesvědčit, že nic špatného neprovedla. Byla jsem v šoku, ale navenek jsem se snažila chovat normálně. „Jasně, Terezo, to je v pohodě. Už je to pět let a je to za mnou,“ usmála jsem se, i když uvnitř jsem cítila, jak se ve mně míchají emoce. Takovou hořkost jsem dlouho nezažila.
Tvrdil, že se nikdy nebude ženit
Nějak jsme přešly k jiným tématům, ale celý ten rozhovor mi ležel v hlavě. David byl můj první vážný vztah. Byli jsme spolu skoro tři roky, než jsme se rozešli. Teda přesněji řečeno, já mu dala kopačky. Náš vztah se totiž nikam moc nevyvíjel. Zatímco, já už bych se klidně vdávala a měla brzy děti, David se na to vůbec netvářil. Vadil mi také jeho bohémský život, kdy nechtěl nic řešit, byl nezodpovědný a myslel jen na to, jak se pobavit.
Dokonce tvrdil, že svatba mu přijde jako zbytečná akce, která stojí spoustu peněz. A není to žádný důkaz lásky. Těžko se mi s tímto jeho názorem smiřovalo a naivně jsem doufala, že změní názor. Nezměnil (tedy evidentně jen se mnou), a tak jsem se rozhodla, že nebudu s někým takovým ztrácet čas. Ano, milovala jsem ho. Ale v manželství stále věřím a je pro mě důležité.
Uplynulo několik let a všechno je jinak. David se evidentně změnil a touží se usadit. Změnil i názor na svatbu a manželství. Myslela jsem, že už je to uzavřená kapitola a city se vytratily. Ale to, že se teď žení – a navíc s mojí kamarádkou, se mnou nakonec pořádně zamávalo. Nechtěla jsem to dlouho přiznat ani Tereze, ani sobě. Snažila jsem se to potlačit, ale pocity žárlivosti, vzteku, ale i závisti mě sžíraly ve dne v noci.
Tereza se mi stále častěji svěřovala s přípravami na svatbu. Každé slovo o Davidovi mě zasáhlo jako ostrý nůž, ale stále jsem hrála tu hru. „To je skvělé, že spolu plánujete budoucnost,“ říkala jsem jí s falešným úsměvem.
Když jsem ale sama, přemýšlím o tom, proč mě to tak ničí. Vždyť už je to dávno. Měli jsme své problémy, proto jsme se rozešli. Ale teď jsem si uvědomila, že část mě ho možná nikdy nepřestala milovat. A teď, když jsem slyšela, co plánuje, to všechno vyplavalo na povrch. Říkám si, jestli jsem tehdy neudělala chybu, že jsem na společnou budoucnost tak tlačila. Kdybych byla trpělivější, třeba bych teď také chystala svatbu… Ale kdo ví. Vím, že takto to dál nejde. Musím s tím něco udělat nebo se utrápím. Nemůžu si nechat kazit život něčím, co už dávno skončilo. Ale jak na to? Odpověď stále hledám.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
