Když jsme plánovali dovolenou s přáteli, myslela jsem si, že si to hezky užijeme. Ani ve snu by mě nenapadlo, že těch pár dnů změní životy nás všech. Osud může být opravdu nepředvídatelný. Jedno nepromyšlené rozhodnutí převrátilo všechno vzhůru nohama…
Nic jsem nestíhala
Ten den jsem měla tolik práce, že jsem si k počítači sedla až večer a začala procházet nabídky zájezdů.
„Našla jsi něco zajímavého?“ zeptal se můj manžel Petr (36).
„Zatím ne. Ale máme ještě trochu času a určitě najdeme něco dobrého,“ ujišťovala jsem ho.
„Katka neví o něčem? Zkus se jí zeptat…“ nadhodil.
Kateřina (34) je moje dlouholetá kamarádka. Plánovali jsme jet na dovolenou s ní a jejím manželem. Dělali jsme to už několik let a vždy to mělo své výhody. Nejenže jsme měli skvělou společnost, ale také jsme sdíleli náklady. A při současných cenách to byla značná úleva.
„Máš pravdu,“ pokývala jsem hlavou. A hned jsem jí zavolala. Katka řekla, že má od kolegyně pár tipů na dovolenou v Itálii a zrovna si je prohlíží. Zněla nadšeně, což mě moc potěšilo.
Neměla jsem čas ani chuť hledat ten správný zájezd. Každý rok jsem všechno organizovala já, a upřímně, už jsem toho měla dost. Nevadilo by mi, kdyby to tentokrát zařídil někdo jiný.
Itálie nás přivítala teplem a sluncem
Kateřina se rychle pustila do organizace společné dovolené. Zvládla to skvěle. Nejenže našla krásné místo, ale také všechno promyslela tak dobře, že by jí to záviděla i cestovní kancelář.
Itálie nás přivítala opravdovou dovolenkovou atmosférou. Slunce žhnulo a téměř nikdy se neschovalo za mraky. Navíc jsme si mohli užívat lahodného jídla, skvělého vína a fantastické zmrzliny. Co víc si přát?
Po příletu jsme jen na hotelu složili věci, vytáhli plavky a šli se koupat. V následujících dnech jsme plánovali relaxovat na pláži a užívat si. Byla jsem nadšená.
„Vidím, že se ti tu líbí,“ poznamenal kamarádčin manžel Jirka (35).
„Moc,“ odpověděla jsem upřímně. „A tobě?“
„Moc,“ zopakoval po mně. „Ale ještě víc se mi líbí, že jsem ve společnosti krásné ženy,“ dodal a mrkl na mě.
Cítila jsem, jak se červenám. A i když jsem věděla, že to řekl jako vtip, ten kompliment mě velmi potěšil. Musím přiznat, že je hezoun a občas jsem na něj myslela. Samozřejmě jsem věděla, že mezi námi nikdy nic nebude. Koneckonců, mám manžela a on manželku. Ale snít se může vždycky, ne?
Velmi jsme se sblížili
V průběhu následujících dnů jsem trávila hodně času s Jirkou. Ukázalo se, že Katka a můj manžel rádi navštěvují památky, zatímco Jiří a já jsme dávali přednost pláži a relaxaci. Takže jsme se přirozeně rozdělili na dvě skupiny.
„Půjdete s námi?“ zeptala se nás Katka obvykle u snídaně a předestřela plán výletu.
„Musíme?“ zeptal se Jiří a v jeho hlase bylo jasně slyšet, že se mu nikam nechce.
„Samozřejmě, že ne,“ zasmála se. „Ale za pár dnů k těm plážovým lehátkům přirostete.“
Jiří na mě mrkl. „To není špatná představa,“ odpověděl a já přikývla.
Upřímně řečeno, ani já jsem nebyla fanouškem výletů za památkami a raději jsem trávila čas lenošením na pláži. Ale to nebylo všechno. Poslední dobou jsem si velmi oblíbila Jiřího společnost a už jsem se těšila na další den, kdy budu poslouchat jeho sexy hlas a dívat se do jeho jiskřících očí.
„Bavte se dobře,“ řekl můj manžel a naposledy zkontroloval obsah svého batohu. Pak spolu s Katkou opustili jídelnu a vydali se na výlet.
Jirka a já jsme se usadili na pláži. Ve společnosti slunce a lehkého vánku jsme popíjeli drinky a bylo to moc fajn. Naše vtipy se čím dál častěji dotýkaly témat, která by se v rozhovorech mezi běžnými známými neměla objevovat. Ale byli jsme jen běžní známí?
Podlehli jsme vášni
Nikdy předtím mě nenapadlo, že by mě nějaký muž mohl přimět uvažovat o nevěře. Ale Jiří to dokázal. A když po několika drincích navrhl společnou procházku, věděla jsem, že je to pozvání k něčemu úplně jinému.
Jakmile jsme zmizeli za skálou, Jiří se mi zadíval do očí a začal mě vášnivě líbat. Než jsme se nadáli, leželi jsme na písku. Když bylo po všem, oblékli jsme se a mlčky zamířili zpět do hotelu.
„A co teď“ zeptal se mě Jiří u dveří mého pokoje.
Podívala jsem se na něj a odpověděla tak, jak očekával: „Katka a Petr se to nesmějí dozvědět…“
Byla jsem odhodlaná tuto událost vymazat z paměti. Opravdu jsem milovala svého manžela a nechtěla jsem o něj přijít. Ten jeden moment vášně nic neznamenal. Ale netušili jsme, že tahle chvilka změní všechno.
Několik týdnů po návratu domů jsem se začala cítit zvláštně. Ukázalo se, že jsem těhotná. Nejhorší na tom bylo, že jsem si byla jistá, že otcem je Jiří…
Rozhodla jsem se promluvit si s ním. I když jsem věděla, že nebude nadšený, nečekala jsem takovou reakci.
„Zbláznila ses?“ vykřikl. „To dítě je jen tvůj problém…“
Podívala jsem se na něj nevěřícně. Ale než jsem stihla něco říct, Jiří mě přerušil. „Moje žena se o tom nesmí nikdy dozvědět,“ zasyčel.
Pokusila jsem se jí omluvit
Bohužel právě v tu chvíli vstoupila do bytu Katka.
„O čem se nesmím nikdy dozvědět?“ zeptala se. A já měla pocit, že už ví, co jsme udělali.
„O ničem, drahoušku,“ řekl rychle Jiří.
„Heleno?“ zeptala se.
Nedokázala jsem jí říct pravdu. Jen jsem zavrtěla hlavou a rychle odešla. Ale ona se nevzdala. Vyšla za mnou na chodbu a chytila mě za ruku.
„O co jde?“ zeptala se a podívala se mi přímo do očí.
A tak jsem jí to řekla. O našem úletu na pláži a nechtěném těhotenství. „Promiň,“ zašeptala jsem.
Katka mě překvapila. Začala se hlasitě smát.
„Není za co se omlouvat,“ řekla po chvíli. „Prokázal jsi mi obrovskou laskavost.“
Podívala jsem se na ni nevěřícně, myslela jsem, že se zbláznila. Ale ona mi všechno vysvětlila. Ukázalo se, že už dlouho chtěla od Jiřího odejít.
„Už jsem měla dost jeho nevěr a románků… A teď mám argument, který mi konečně dá svobodu…“ usmála se.
Musím přiznat, že jsem ji nikdy neviděla tak nadšenou. O několik dní později jsem se dozvěděla, že podala žádost o rozvod. A já neměla jinou možnost, než říct všechno svému manželovi. Petr reagoval přesně tak, jak jsem očekávala – opustil mě. Nemohla jsem se mu divit. A tak jeden spontánní okamžik vášně změnil životy čtyř lidí. Ale spokojená je jenom Kateřina…
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
