Pod rušnými pražskými ulicemi se skrývá tajemství, které už desítky let zajímá obyvatele – stanice metra Klárov. Přestože byla postavena v 50. letech 20. století, tato zvláštní podzemní stavba nikdy nezažila příjezd jediné soupravy metra.
Jaký byl účel stanice metra Klárov a proč nebyla nikdy využívána? Ponořte se s námi do záhadné historie Klárova a prozkoumejte tajemství, která zůstávají dodnes skryta.
Zdroj: Youtube
Zapomenutá památka v podzemí
Budova Klárov, známá také jako budova K 111, postavená v letech 1952 až 1960 byla původně považována za budoucí stanici metra. Její stavba vzbudila mezi Pražany, kteří se zajímali o její účel, mnoho obočí. Blízkost stanice ke Strakově akademii spekulace ještě přiživila, ale trvalo několik desetiletí, než vyšla pravda najevo.
Paranoia studené války a protiatomový kryt
Jedno z nejpřekvapivějších odhalení o Klárově vyšlo najevo během ničivých povodní v roce 2002. Tehdy byl odhalen skutečný účel podzemního zařízení. Klárov měl ve skutečnosti v době studené války sloužit jako protiatomový kryt. Strategická poloha stanice v blízkosti Strakovy akademie, vládní budovy, z ní činila ideální místo pro nouzové operace v případě jaderného ohrožení nebo jiného nebezpečí.
Stalinův vliv na hloubku
Jedním z nejvíce matoucích aspektů historie Klárova je jeho pozoruhodná hloubka. Podle Jaroslava Mareše, novináře a badatele, který se stanicí podrobně zabýval, byla hloubka Klárova důsledkem Stalinových příprav na třetí světovou válku. Stanice byla projektována podle sovětského vzoru, měla to být monumentální stanice metra dosahující hloubky 70 až 80 metrů. Hloubka však nakonec sehrála rozhodující roli při jejím opuštění, protože její napojení na nově budovanou linku metra A by bylo příliš nákladné ve srovnání s výstavbou alternativních stanic.
Nerealizované plány a záhadné krabice
Zajímavé je, že Klárov nebyl jediným podzemním krytem plánovaným v této éře. Existovaly plány na výstavbu podobných stanic u klíčových továren ve Vysočanech a na Smíchově. Stanice byly koncipovány jako stanice metra i jako kryty s tím, že tunely budou dostavěny později. K realizaci plánů však nikdy nedošlo.
Pavel Fojtík, bývalý archivář dopravního podniku, vzpomíná na zvláštní detail z počátku 50. let – občas se objevovaly dřevěné výbušniny s nápisem „Metro Praha“. I přes tyto záhadné krabičky však konkrétní důkazy o skutečné trase u Klárova zůstávají nepolapitelné.
Skrytý odkaz na první pohled
V průběhu let přešla správa Klárova z ministerstva vnitra na Dopravní podnik, který jej později využil jako technologické centrum při výstavbě trasy metra A. Klárov byl v roce 1952 zlikvidován a v roce 1952 byl přemístěn do areálu metra. Stejnému účelu slouží dodnes. Na rozdíl od jiných technologických center však Klárov zůstává zahalen tajemstvím, veřejnosti a médiím nepřístupný.
Je zajímavé, že tajemství Klárova přetrvávají a zanechávají nám záhadný kus pražské historie. To, co bylo původně považováno za stanici metra, se stalo němým svědkem geopolitického napětí studené války.
Zdroje: metro.cz, badatele.net, cs.wikipedia.org
