Sobota, 13 července, 2024
Google search engine
DomůMagazínKdo si způsobil zdravotní problém, za léčbu možná zaplatí. I to plánuje...

Kdo si způsobil zdravotní problém, za léčbu možná zaplatí. I to plánuje novela

728x90

Možnost pojišťoven vymáhat peníze za zdravotní potíže způsobené vlastní vinou, zrušení rezervních fondů a nabobtnání těch preventivních. To jsou jen některé věci, které má přinést připravovaná novela zákona. Někteří odborníci poukazují na její nedostatky.

Způsobili jste si zdravotní problém? Za léčbu možná zaplatíte

|
Foto: Deník/Vlastimil Leška

Expert na medicínské právo Ondřej Dostál upozornil na některé body chystaného návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který je nyní v připomínkovém řízení a měl by spatřit světlo světa během příštího roku. Obsahuje i možnost pojišťoven chtít po člověku, který si zdravotní potíž způsobil vlastním zaviněním, nahradit náklady léčby.

Podle experta by bylo dobré zúžit to jen na situace, kdy soud či správní úřad rozhodne, že pacient jednal protiprávně. Třeba, že řídil pod vlivem alkoholu, naboural a kvůli tomu se ocitl v nemocnici. „Jinak člověk nebude mít jistotu, zda se to na něj nevztáhne třeba i tehdy, kdy má tři práce, z toho dvě stresující, lékař mu doporučí přejít na klidnější, ale on ho neuposlechne a dostane infarkt,“ vysvětlil Deníku. V rozhodování totiž může hrát roli třeba ekonomická situace rodiny.

Deník zmapoval podmínky, kdy lze nákladnou léčbu hradit přes pojišťovnu a kdy zbývá jen veřejná sbírka:

Lidmi zacloumal příběh Martínka. Jak je to s úhradami léčby vzácných nemocí

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob zmínil, že z důvodové zprávy návrhu vyplývá, že úprava se bude týkat právě případů, kdy soud či správní úřad konstatují, že se konkrétní člověk dopustil protiprávního jednání, což mělo souvislost s poškozením jeho zdraví.

Nebude se tak podle něj tedy vztahovat na toho, kdo třeba zcela nedodržuje léčebný režim. „V takových případech je totiž obtížně prokazatelné, že ke vzniku nákladů za ošetření mohlo dojít v důsledku nedodržení doporučení ošetřujícího lékaře,“ osvětlil pro Deník.

Konec rezerv

Dostál na pondělním brífinku upozornil i na to, že návrh počítá s rozebráním rezervního fondu pojišťoven. Jeho finance se mají převést do fondu obecně prospěšných činností na úhradu různých zdravotních projektů. „Smyslem rezervního fondu je přitom připravenost na krize způsobené třeba zhoršením hospodářské situace v důsledku válek,“ upozornil Dostál. V takových chvílích totiž peníze mohou být použity kupříkladu na nutné léky.

Podle Jakoba chtějí ministerští úředníci rezervní fond zrušit proto, že vycházejí z historické zkušenosti. „Tyto prostředky nebyly využity ani v případech, kdy byly naplněny podmínky pro jeho čerpání. Typicky se jedná o ekonomickou krizi z roku 2009 či pandemii covidu. Namísto toho byly využity zůstatky, které zdravotní pojišťovny kumulovaly na ostatních fondech,“ reagoval.

Expert kritizoval i to, že v budoucnu má dojít k výraznému nabobtnání fondů prevence zdravotních pojišťoven, z nichž pojištěnci mohou čerpat různé benefity nad rámec veřejného pojištění. Místo současných 0,5 procenta by tam totiž mohly pojišťovny vložit až tři procenta svých prostředků, což by podle jeho odhadů u všech sedmi pojišťoven dohromady ročně činilo asi 15 miliard korun.

Rané stadium onemocnění může odhalit pouze lékař, preventivní prohlídky jsou proto důležité. Zdravotní pojišťovny nabízejí příspěvky na prevenci a benefity:

Rané stadium onemocnění může odhalit pouze lékař, preventivní prohlídky jsou proto důležité

Co vše nabízejí jednotlivé pojišťovny: Jaké jsou benefity, příspěvky na prevenci

Podle Jakoba tím ministerstvo vytváří pojišťovnám prostor nabídnout odpovědným pojištěncům co nejširší škálu benefitů. „Již nyní pojištěnci doplácejí například na některé léčivé přípravky či stomatologické výrobky. Nevidíme překážku, aby byl na takový doplatek poskytnut příspěvek zdravotní pojišťovny. To platí i pro doplňkové služby, které přímo nesouvisí s poskytovanou hrazenou péčí, například jednolůžkový pokoj v lázních,“ podotkl.

Cílem podle něj je, aby bonifikace zdravotních pojišťoven byly co nejvíc motivující pro pojištěnce v oblasti prevence. Dostál má ale za to, že peníze jsou primárně zapotřebí jinde. „Neříkám, že to jsou zbytečné věci, ale některé benefity jsou zbytné. A to zvlášť v situaci, kdy je pro mnoho lidí nedostupná i hrazená péče praktika či zubaře,“ zhodnotil.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Kdo si způsobil zdravotní problém, za léčbu možná zaplatí. I to plánuje novela

728x90

Možnost pojišťoven vymáhat peníze za zdravotní potíže způsobené vlastní vinou, zrušení rezervních fondů a nabobtnání těch preventivních. To jsou jen některé věci, které má přinést připravovaná novela zákona. Někteří odborníci poukazují na její nedostatky.

Způsobili jste si zdravotní problém? Za léčbu možná zaplatíte

|
Foto: Deník/Vlastimil Leška

Expert na medicínské právo Ondřej Dostál upozornil na některé body chystaného návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který je nyní v připomínkovém řízení a měl by spatřit světlo světa během příštího roku. Obsahuje i možnost pojišťoven chtít po člověku, který si zdravotní potíž způsobil vlastním zaviněním, nahradit náklady léčby.

Podle experta by bylo dobré zúžit to jen na situace, kdy soud či správní úřad rozhodne, že pacient jednal protiprávně. Třeba, že řídil pod vlivem alkoholu, naboural a kvůli tomu se ocitl v nemocnici. „Jinak člověk nebude mít jistotu, zda se to na něj nevztáhne třeba i tehdy, kdy má tři práce, z toho dvě stresující, lékař mu doporučí přejít na klidnější, ale on ho neuposlechne a dostane infarkt,“ vysvětlil Deníku. V rozhodování totiž může hrát roli třeba ekonomická situace rodiny.

Deník zmapoval podmínky, kdy lze nákladnou léčbu hradit přes pojišťovnu a kdy zbývá jen veřejná sbírka:

Lidmi zacloumal příběh Martínka. Jak je to s úhradami léčby vzácných nemocí

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob zmínil, že z důvodové zprávy návrhu vyplývá, že úprava se bude týkat právě případů, kdy soud či správní úřad konstatují, že se konkrétní člověk dopustil protiprávního jednání, což mělo souvislost s poškozením jeho zdraví.

Nebude se tak podle něj tedy vztahovat na toho, kdo třeba zcela nedodržuje léčebný režim. „V takových případech je totiž obtížně prokazatelné, že ke vzniku nákladů za ošetření mohlo dojít v důsledku nedodržení doporučení ošetřujícího lékaře,“ osvětlil pro Deník.

Konec rezerv

Dostál na pondělním brífinku upozornil i na to, že návrh počítá s rozebráním rezervního fondu pojišťoven. Jeho finance se mají převést do fondu obecně prospěšných činností na úhradu různých zdravotních projektů. „Smyslem rezervního fondu je přitom připravenost na krize způsobené třeba zhoršením hospodářské situace v důsledku válek,“ upozornil Dostál. V takových chvílích totiž peníze mohou být použity kupříkladu na nutné léky.

Podle Jakoba chtějí ministerští úředníci rezervní fond zrušit proto, že vycházejí z historické zkušenosti. „Tyto prostředky nebyly využity ani v případech, kdy byly naplněny podmínky pro jeho čerpání. Typicky se jedná o ekonomickou krizi z roku 2009 či pandemii covidu. Namísto toho byly využity zůstatky, které zdravotní pojišťovny kumulovaly na ostatních fondech,“ reagoval.

Expert kritizoval i to, že v budoucnu má dojít k výraznému nabobtnání fondů prevence zdravotních pojišťoven, z nichž pojištěnci mohou čerpat různé benefity nad rámec veřejného pojištění. Místo současných 0,5 procenta by tam totiž mohly pojišťovny vložit až tři procenta svých prostředků, což by podle jeho odhadů u všech sedmi pojišťoven dohromady ročně činilo asi 15 miliard korun.

Rané stadium onemocnění může odhalit pouze lékař, preventivní prohlídky jsou proto důležité. Zdravotní pojišťovny nabízejí příspěvky na prevenci a benefity:

Rané stadium onemocnění může odhalit pouze lékař, preventivní prohlídky jsou proto důležité

Co vše nabízejí jednotlivé pojišťovny: Jaké jsou benefity, příspěvky na prevenci

Podle Jakoba tím ministerstvo vytváří pojišťovnám prostor nabídnout odpovědným pojištěncům co nejširší škálu benefitů. „Již nyní pojištěnci doplácejí například na některé léčivé přípravky či stomatologické výrobky. Nevidíme překážku, aby byl na takový doplatek poskytnut příspěvek zdravotní pojišťovny. To platí i pro doplňkové služby, které přímo nesouvisí s poskytovanou hrazenou péčí, například jednolůžkový pokoj v lázních,“ podotkl.

Cílem podle něj je, aby bonifikace zdravotních pojišťoven byly co nejvíc motivující pro pojištěnce v oblasti prevence. Dostál má ale za to, že peníze jsou primárně zapotřebí jinde. „Neříkám, že to jsou zbytečné věci, ale některé benefity jsou zbytné. A to zvlášť v situaci, kdy je pro mnoho lidí nedostupná i hrazená péče praktika či zubaře,“ zhodnotil.

RELATED ARTICLES