Poslední glaciál přinesl do Evropy řadu změn. Nejenže se výrazně podepsal na populaci člověka, ale také přepsal mapu starého kontinentu. Hladina moří totiž byla výrazně níž, než je dnes. Stejně tak i průměrná roční teplota.
Bludné balvany, fjordy nebo morény. Všechny tyto krajinné prvky za sebou zanechaly ledovce. Díky nim tak odborníci mohou rekonstruovat, jak vypadala Evropa během poslední doby ledové. Usazeniny na dně jezer a hloubkové vrty zase prozrazují, jaké počasí na kontinentu vládlo a jak mohlo ovlivnit život lidí i zvířat.
Matematické modely naznačují, že mnoho dnešních zemí bylo po tisíce let zcela pokryto tlustými ledovými příkrovy. Patřily mezi ně Island, Irsko, téměř celé Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, severní Polsko, Německo, severní části Běloruska, Rusko a Spojené království. A díky tomu, že led zadržuje značné množství vody, globální hladina moří tak byla o asi 120 metrů níž než dnes.
Rozsáhlá Evropa
Sever našeho světadílu proto vypadal jinak. Mezi pevninskou Evropou a východním pobřežím Velké Británie se nacházela země plná svažujících se kopců, bažin, hustě zalesněných údolí a lagun: Doggerland.
Krajina o rozloze téměř 46 620 čtverečních kilometrů byla v době mezolitu hustě osídlená lovci a sběrači. V období mezi lety 6500 až 6200 př. n. l., kdy ledové příkrovy začaly tát, ale byli druhohorní lidé nuceni svou rodnou zem opustit. Zbyly po nich jen artefakty na dně Severního moře.
Masy ledu také měnily vzorce atmosférické cirkulace, transport vlhkosti a rozložení srážek. Nad ledovcovým štítem severně od nás se po velkou část roku udržovala tlaková výše, která z polárních oblastí přinášela studený vzduch. Srážek proto bylo málo a část z nich spadla ve formě vloček. Obecně tak platí, že Evropa byla sušší než dnes.
Mráz a led
Doba ledová zároveň zasáhla do střídání ročních období. Po krátkém jaře přišlo léto, kdy průměrná teplota dosahovala 8 a 12 °C. Následoval podzim a dlouhá zima, během níž denní minima běžně klesala na -20 až -30 stupňů. Na tyto podmínky se adaptovala především příroda. Nejsevernější části Evropy pokrývala krajina s nízko rostoucí vegetací, jako jsou mechy a lišejníky. Směrem na jih se začaly objevovat travnaté stepi, jehličnaté stromy a keře. V oblastech s mírnějším klimatem se vyskytovaly listnaté stromy jako dub, bříza a jilm. Ty bychom našli i na našem území.
Život během doby ledové tak nebyl jednoduchý. Předpokládá se, že kvůli ní klesl počet lidí ze zhruba 330 tisíc na 130 tisíc. Přeživší obývali především Středomoří. Spoléhali na lov velkých savců, sběr bobulí a ořechů. Zároveň však budovali základ kultury, umění a náboženství.
Zdroje: www.in-pocasi.cz, www.nationalgeographic.org, www.cs.wikipedia.org, www.vividmaps.com
