Na Sinajském poloostrově ve státě Egypt se nachází hora Sinaj, která láká poutníky z celého světa. Je spojována s biblickým prorokem Mojžíšem, s jednou s nejvýznamnějších postav Starého zákona. V místě, kde se Mojžíšovi zjevil Bůh v hořícím plameni, stojí řecký pravoslavný klášter svaté Kateřiny. Jaká je jeho historie?
Prorok Mojžíš a hora Sinaj
Když se v roce 1598 český šlechtit Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic vydal na svou cestu do Svaté země a Egypta, bylo mimo jiné jeho cílem vystoupat na egyptskou horu Sinaj. Je to místo se silným náboženským nábojem, které má význam nejen pro křesťany, ale také pro židy a muslimy. Mojžíšovi zde vyjevil Bůh a řekl mu, aby vysvobodil svůj lid z egyptského zajetí. Tu prorok obdržel Desatero přikázání. Mojžíš je autorem Tóry, tedy prvních pěti posvátných knih Tanachu neboli Pěti knih Mojžíšových (Pentateuch), mezi něž patří Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Současně jsou to knihy hebrejské i křesťanské Bible. Mojžíše uznávají i muslimové.
Klášter svaté Kateřiny
Kryštofovi Harantovi se podařilo dostat až na vrchol hory Sinaj. Cesta to byla strastiplná, nebezpečná a trvala na oslech několik dní. Absolvoval ji společně se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic. Při svém putování se ocitli také v klášteře svaté Kateřiny, který na úpatí hory Sinaj leží. Tento řecký pravoslavný klášter byl založený už v 6. století, ale řečtí mnichové na Sinaj chodili již ve 3. století a usazovali se zde jako poustevníci. Dosud jsou patrné stopy jejich kaplí a pousteven.
V místě Hořícího keře nechal císař Justinián postavit velkou trojlodní baziliku Proměnění Páně, o níž se první písemné památky zmiňují v roce 556. Bazilika byla záhy opevněna vysokými hradbami, které chránily mnichy zde žijící. Výška zdí se pohybuje mezi deseti a dvaceti metry a tloušťka je mezi dvěma a třemi metry. Takže se jedná opravdu o bytelnou ochranu.
Klášter přečkal i dobytí Egypta Araby v 7. století, akorát se významně snížil počet mnichů, kteří v něm žili. Během křižáckých výprav došlo k povýšení kláštera svaté Kateřiny na poutní místo a zároveň se mu dostalo zvláštní péče římského papeže. V roce 1517 dobyli Egypt Osmané a klášter se dostal pod ochranu nejen sultána Selima I., ale i křesťanských evropských panovníků.
Právě v době, kdy Egypt spadal pod Osmanskou říši, se sem vydal Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Unavený ze dlouhavého cestování z Káhiry horkou pouští se společně se švagrem těšili, až jim mnichové z kláštera svaté Kateřiny nabídnou nocleh a občerstvení. Dostalo se jim obojího, ale ve velmi nuzném provedení. Oni ti mniši byli vlastně asketové. A více než na stravě hmotné jim záleželo na potravě duchovní. K jídlu měli poutníci z Čech pouze syrové boby máčené ve vodě, nepečený chléb a sýr, který prý dle slov Haranta chutnal jako mýdlo. Moc toho jídla český šlechtic tenkrát nepozřel a noc přečkal o hladu.
Klášter svaté Kateřiny. Foto: Pixabay
Poutnictví na horu Sinaj v dnešní době
V současnosti již poutníci na horu Sinaj nemusejí zažívat na své cestě sem nepříjemné těžkosti, jako tomu bývalo v minulosti. Výchozím bodem bývá zpravidla letiště v Káhiře. Z hlavního města Egypta je to do kláštera svaté Kateřiny asi 430 kilometrů. Z předměstí Káhiry na Sinaj jezdí denně autobus z mezinárodního autobusového terminálu Sinai v Abbasiyi. Cesta trvá osm hodin. Lze ovšem jet i taxíkem nebo autem z autopůjčovny, čímž se cesta zkrátí na šest hodin. Klášter je pro poutníky zavřený v pátek a v neděli a ve významné svátky řecké pravoslavné církve. Ostatní dny je otevřený od 9:00 do 11:30 hodin. Pod klášterem se nachází penzion s jedno nebo dvojlůžkovými pokoji s vlastním sociálním zařízením. V ceně pokoje je zahrnuta večeře a snídaně. K dispozici mají poutníci také bar s občerstvením. O takovém luxusu si Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic leda mohl nechat zdát.
Zdroj: https://sinaimonastery.com/, mapy.cz
Klášter svaté Kateřiny. Náhledové foto: Pixabay
