Vláda Petra Fialy uzákonila hodnotu dvě procenta hrubého domácího produktu jako základní roční příjem resortu Ministerstva obrany ČR. Díky tomu rozpočet armády rapidně vzrostl prakticky na dvojnásobek oproti době před dvěma lety. Modernizační projekty přesto nabírají zpoždění.
Bojový dron MQ-9 Reaper
|
Foto: Wikimedia Commons, General Atomics, Public domain
Armáda České republiky a obecně obrana státu se řídí kromě jiných také dvěma důležitými dokumenty, z nichž veřejná je z větší části takzvaná Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR). Přijímá se nepravidelně jednou za pár let, v poslední době se ustálilo pravidlo, že se aktualizuje po pěti letech. Poslední KVAČR plánovala nákupy armády do roku 2030, nyní se tedy připravuje dokument do roku 2035.
V předchozím dokumentu bylo možné najít časový rozvrh pro nákup například bojových vozidel pěchoty, samohybných houfnic či protiletadlových raketových systémů. Jde o nákupy, které již byly uzavřeny, respektive u kterých již byl vybrán vítěz. Nová BVP budou švédského typu CV90, protiletadlové systémy izraelského typu SPYDER a houfnice francouzského typu Caesar.
Na nedávném zasedání Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky armádní zástupci poprvé předvedli základní obrysy nové koncepce do roku 2035. Některé položky se v ní opakují (právě děla a protiletadlové systémy), některé jsou zcela nové (přechod ženijního vojska na společnou kolovou platformu). Co však zarazilo nejen poslance výboru, ale i odborníky, jsou posuny některých důležitých nákupů. Tím spíše, že jsou v některých položkách velice výrazné.
Plánované úspory vlády by neměly ohrozit plánované vyzbrojování a modernizaci české armády:
Boj o škrty: Stanjura chce, aby obrana ušetřila dvě miliardy. Ta přišla s plánem
Fakt, že obrana, na rozdíl od ostatních ministerstev, obdržela rekordní rozpočet, se tedy na chystaných akvizicích překvapivě neprojevuje. Situace je o to závažnější, že v současné podobě koncepce některé odborníky doporučované nákupy úplně chybí.
Tanky a to ostatní
Česká republika se zavázala uvnitř NATO, že do roku 2026 dá k dispozici těžkou brigádu. Pásová bojová vozidla pěchoty, moderní hlavní bojové tanky. BVP mají sice zpoždění, ale v KVAČR se s nimi počítá. Co už je na pováženou, jsou tanky. Válka na Ukrajině jasně prokázala, že minimálně v regionu střední a východní Evropy jsou vševojskové armády primární součástí obrany států. Po éře expedičních sborů, které byly budovány po 11. září a misích v Afghánistánu a Iráku, tak přichází doba, kdy se armády vrací k osvědčeným principům odolného mechanizovaného vojska.
Proto v nově připravované koncepci překvapí, že zatímco původní pět let stará verze (tedy z doby ještě před válkou) počítala s nákupem nových hlavních bojových tanků mezi lety 2026 a 2028 (v těchto letech již měly probíhat dodávky), nově je celý nákup posunut až na roky 2027–2030. Pro srovnání sousední Polsko buduje tankové vojsko již dvacet let, získalo v několika šaržích tanky Leopard 2A4 a 2A5 z Německa za výhodné ceny, nově nakupuje ve Spojených státech amerických tanky Abrams a v Jižní Koreji tanky K2 Black Panther. Na ty dokonce Poláci pořídili licenci, ve které pro vlastní pozemní síly vyrobí osm stovek kusů těchto moderních strojů.
Podstatné je, že od první myšlenky koupit korejské tanky k dodávce prvních nových kusů uteklo na polsko-korejské linii pouhých devět měsíců. Za tu dobu se připravily požadavky, domluvila cena, licenční podmínky, podepsaly smlouvy a vyrobily tanky. Proč u nás není možné něco podobného, ať už s jakýmkoli strojem (není třeba dívat se jen do Koreje, rychlé dodávky umožňují například i Spojené státy nebo Izrael), to je otázka.
Budoucnost české armády je jako ze sci-fi filmu: Umělá inteligence i supervojáci
Odsunuté projekty bude muset počítat také dělostřelectvo. Naše armáda, pokud jde o samohybné minomety, dlouhé roky spoléhá na systém PRAM, což je vlastně minomet na podvozku sovětského BVP. PRAM jsou však již na hranici morální i technické životnosti, proto musí být brzy nahrazeny. Během tendru na BVP sice firmy nabízely také minometné verze, náš nákup však tento typ strojů nakonec neobsahuje.
Původní KVAČR počítal s nákupem nových samohybných minometů do roku 2025. Nový je posouvá o neuvěřitelných deset let, podle KVAČR 2035 by měly být samohybné minomety nakupované právě až do roku 2035, tedy do doby za dvanáct let. Opět vyvstává otázka, proč to bude trvat tak dlouho, když armáda peníze na nákup zjevně má. Odsunutý bude také nákup důležitých ženijních mostů pro mechanizované vojsko, a to o čtyři roky, do roku 2028. Zcela potom chybí například dělostřelecké raketomety.
Pozoruhodné změny jsou také v části, která se týká letectva a protivzdušné obrany (PVO). Nová KVAČR oproti očekávání odborníků vůbec neobsahuje nákup moderních dalekodosahových systémů protivzdušné obrany a ani krátkodosahových systémů C-UAS proti dronům. Systém C-RAM proti vyčkávací, minometné či dělostřelecké munici je pak odsunut o celých osm let, z roku 2027 do roku 2035.
Nové bitevní vrtulníky pro českou armádu? Mají jednu nevýhodu, tvrdí Američané
Dalekodosahové systémy (s dostřelem přes 150 kilometrů) přitom Česká republika potřebuje, protože i s nově pořizovanými raketami její základní zbraň pro PVO, izraelský komplet SPYDER nedostřelí dál než 80 kilometrů a při malém objednaném počtu systémů je zjevné, že s nimi není šance pokrýt celé území republiky. Zde je zajímavé sledovat konání Polska a Rumunska, které kupují systémy Patriot, ale také třeba Slovenska, které pořizuje izraelský Barak-MX s dvojnásobným dosahem, než „české“ systémy SPYDER. V odborné veřejnosti nejvíce rezonuje název kompletu David’s Sling, který využívá stejné radiolokátory, jako nakupovaný SPYDER.
V letecké části koncepce zároveň nebyly prezentovány žádné plány na nákup bojových dronů. Koncepce výstavby AČR ještě není hotová, ale je zajímavé sledovat, co všechno v ní už teď chybí.
