K hlavnímu zaměstnání si hodně zaměstnanců v minulosti přivydělávalo na dohodu o provedení práce. Kvůli zvýšené administrativě a nákladovosti pro zaměstnavatele, které přinesly změny v zákoníku práce, bude v příštích měsících nabídka přivýdělků na dohodu o provedení práce klesat.
„Přivýdělek formou samostatné výdělečné činnosti tak bude atraktivnější pro více zaměstnanců, než tomu bylo doposud,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Nutnost vyplnění daňového přiznání
Podnikající zaměstnanci musí počítat s plněním daňových povinností. Žádný zaměstnavatel za ně totiž nemůže provést roční zúčtování daně. Všichni zaměstnanci, kteří zároveň podnikají, musí tedy každoročně vyplnit daňové přiznání pro finanční úřad a přehledy pro Okresní správu sociálního zabezpečení i příslušnou zdravotní pojišťovnu.
Účast na jednodušším daňovém režimu formou paušální daně nepřichází pro podnikající zaměstnance do úvahy. „Do paušálního daňového režimu nemohou vstoupit daňoví poplatníci s příjmy ze závislé činnosti, které podléhají zálohové dani z příjmu, což je vždy případ zaměstnání na klasickou pracovní smlouvu,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
Výhody pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění
V případě podnikání při zaměstnání se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což při nižším zisku přináší výhody při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se totiž roční sociální i zdravotní pojištění vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti.
Řada lidí proto začíná podnikat při zaměstnání. Díky tomu mají jistotu měsíčního příjmu a zároveň mají výhodnější daňový režim. Na hlavní samostatnou výdělečnou činnost pak přecházejí až v momentě úspěšného rozjezdu svého byznysu. „Vedlejší samostatná výdělečná činnost, na rozdíl od hlavní samostatné výdělečné činnosti, dává finanční smysl i při ročním zisku v jednotkách desetitisíců korun,“ vysvětluje daňová poradkyně.
Neplacení sociálního pojištění za rok 2024
Výhodou výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je i skutečnost, že do limitu se sociální pojištění vůbec neplatí, přičemž pro celý rok 2024 je limitem hrubý zisk do 105 521 korun. Pro celý rok 2023 byl limitem pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší činnosti hrubý zisk do 96 777 korun. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.
„Vzhledem k tomu, že se posuzuje hrubý zisk, tak podmínky pro neplacení sociálního pojištění budou splněny například i při ročních příjmech ve výši 250 000 korun a uplatnění 60% výdajového paušálu,“ uzavírá Gabriela Ivanco.
Hledáte lépe placenou práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
