Jak vybrat nejrozumnější fotomobil, který vám pomůže ke skvělým fotkám? Čemu se naopak vyhnout, a čím se nenechat nachytat? Otázky to jsou jednoduché, logické a časté. Odpovědi mohou být překvapivě zapeklité. Proto jsem sepsal pár klíčových bodů.
Proč tento článek? Mnoho let recenzuji nejen foťáky, ale také mobily. Mnoho let pořádám tradiční kurzy pro foťáky, ale také pro kurzy focení pro mobily, především pro iPhony.
A vcelku pochopitelně tak sám pro sebe řeším onu napínavou otázku “co je nyní nejlepší mobil pro fotografování”, ale i praktičtější dotaz “co si mám tedy koupit?”.
V tomto článku nebudeme příliš zkoumat konkrétní modely, podrobnější recenze najdete přímo v mé specializované rubrice Nejlepší fotomobily. Zaměříme se spíš na sadu otázek, ale také chyb, mýtů a pověr, které se vám možná honí hlavou.
1. omyl: Nejmodernější vlajková loď mi dá nejlepší fotky. (Ne nutně!)
Co s tím: Konkrétní model je dobré volit podle toho, co plánujete fotit a co reálně potřebujete.
Tohle je opravdu vlastně nejdůležitější bod. Pokud se mě optáte, co koupit, vždy budu nejprve pátrat po tom, jaký typ fotek je pro vás klíčový. Chleba se totiž opravdu nejvíc láme na konkrétním využití, které se vás týká.
Totiž: různé kategorie fotomobilů i různé konkrétní modely totiž nabízejí velmi rozdílné možnosti využití, které se týkají i zcela běžného používání.
Příklad: Hraje váš syn fotbal a potřebujete ho občas přitáhnout z dálky? Pak hlavně pátrejte po výkonném zoomu a asi vás nemine například něco á la Samsung S23 Ultra (recenze zde). Na iPhony zcela zapomeňte! To maximálně pětinásobné přiblížení u iPhonu 15 Pro Max vás nezachrání… (Recenze iPhonu 15 Pro bude již brzy).
Nepotřebujete přibližovat, nechcete nikdy nic moc řešit ani nastavovat, prostě jen cvakat? Jen cvakat je škoda (viz dále), ale rozumím vám. Pak si prostě kupte iPhone, je to nesporně největší držák (chytáky a důvody, proč to nedělat, viz dále).
Chcete mít největší možný snímač, z něhož je možné vytáhnout nebývalé detaily? Pak prozkoumejte třeba Xiaomi 13 Pro (recenze zde) s jednopalcovým senzorem a opravdu pozoruhodnými výkony. (Ale tak stabilní a bezproblémové výsledky jako z iPhonu z něj nevytáhnete).
Zkrátka: opravdu a zcela upřímně neexistuje univerzální řešení, pro každý typ uživatele a typ focení je něco trochu jiného.
2. omyl: iPhone je obecně nejrozumnější volba (ani náhodou)
Co s tím: Je dobré reálně prozkoumat, kdy opravdu platí, že iPhone je nejrozumnější varianta. A kdy naopak něco bude na oblíbeném výkřiku, že iPhone je předražená značka, kterou dnes dokáže nahradit ledacos.
V tomto bodě se lidé vždy s gustem pohádají, já se hádat nechci, tedy jen zopakuji přesně těch pár vět, které na téma iPhone vs. Android říkám.
Tedy: Po mnoha letech testování všeho možného a po mnoha letech užívání iPhonů jsou pro mě “jablečné telefony” stále univerzální volbou č. 1. V obecném zpracování obrazu, což je zásadní, pořád konkurenci mírně porážejí.
Existují však dvě zásadní ale. První ale: konkurence, zejména Samsungy, udělala obrovský skok vpřed. Druhé ale: pro některé konkrétní použití (viz výše) jsou konkurenční stroje mnohem rozumnější volbou – zejména při nutnosti používat zoom nebo být schopen získat opravdu mimořádně kvalitní výstup.
Jinými slovy: Před pěti lety bych vám cokoliv s Androidem spíše rozmlouval (krom legendárního a dnes již dávno zapadlého modelu Huawei P30 Pro). Nyní už obecně říkám: kupte si, co chcete, stejné kategorie fotí více méně stejně, byť iPhone je prostě pořád nejjistější ze všech možností.
3. omyl: Když má mobil portrétní mód, umí fotit portréty (neumí!)
Co s tím: Než se rozhodnete, je dobré vědět, že kdo chce hodně fotit lidi, musí mít pořádný portrétní mód, který ale na mnoha (i drahých modelech) chybí.
Tohle je nenápadná, ale hodně zásadní rada. Pokud potřebujete hezky fotit lidi kolem sebe, potřebujete pořádný portrétní mód – a ten nemá překvapivě i hodně “luxusních” mobilů.
Pro svět iPhonů je to pravidlo hodně kruté: vyhněte se čemukoliv, co není Pro – už se to naštěstí tolik netýká nejnovějších modelů á la iPhone 15 (viz článek zde), ale pořád platí, že než třeba koupit iPhone 14, je dobrý nápad koupit třeba 13 Pro.
To samé se samozřejmě týká ostatních mobilů, ale u iPhonů to na mých kurzech Fotozkouzla s iPhonem cítím opravdu hodně silně.
Proč to všechno? Tedy: Co svět světem stojí, opravdové portréty se fotí z odstupu a přiblížením. To však umí jen část portrétních módů, typicky u mobilů, které mají více objektivů včetně portrétního (třeba u iPhonů Pro nebo u nejvyšších řad Samsungů).
4. omyl: Čím výš je mobil v žebříčku Dxomark, tím lépe fotí (kdepak!)
Co s tím: Je zkrátka dobré vědět, že žebříčky nejlepších mobilů jsou z definice trochu zavádějící. Ne záměrně, dodejme rychle, ale říkají něco jiného, než tam lidé vidí.
Kdo někdy srovnával foťáky nebo mobily, určitě narazil na žebříček nejlepších mobilů respektované firmy Dxomark. Rád se tam čas od času podívám a rozhodně to doporučuji i vám, je to stránka s obrovským množství zajímavých informací.
Ale jejich žebříček nejlepších fotomobilů říká něco zcela jiného, než co v něm lidé často hledají. Říká, z jakých modelů je možné v danou chvíli vytáhnout zcela nejvíc a jaký konkrétní model zase posunul hranici možného.
Co je na tom špatně? Vůbec nic samozřejmě! Ale přitom platí, že pro běžného uživatele dá mobil z dvacátého místa stejně více méně stejně dobré výsledky jako z místa prvního. Příklad: fotka “kočka sedí na plotě” dopadne pro běžné využití zcela stejně z iPhonu 15 Pro Max a iPhonu 13 Pro (cca 18 místo). Tedy pro běžné použití jsou mobily stejně “dobré”, byť recenzenti mají zároveň pravdu – v mnoha parametrech bude fotka z novějších modelů opravdu lepší (ale poznají to jen labužníci).
Anebo: Samsung Galaxy 23 Ultra je nyní dvacátý, ale jak už víme, fotku “kluci hrají fotbal”, zvládne o mnoho tříd lépe než Iphone 15 Pro.
Zkrátka: znovu nás to vrací k bodu č. 1: opravdu hodně záleží na tom, co konkrétně uživatel očekává, kolik energie chce do focení dát a jaké fotky bude fotit.
5. omyl: díky technologiím už na fotografovi tolik nesejde (sejde!)
Co s tím: Uvěřit staré dobré poučce, že fotku dělá fotograf, ne foťák.
Vím, že tímhle bodem vás možná nudím, ale i tak tady prostě musí být. Od prvních dní, kdy jsem začal dělat kurzy pro focení s IPhonem, to schytávám ze všech možných stran. Fotografové říkají, že jediná pravá fotka je fotka z foťáku, což není, lidé ze světa mobilů zase nechápou, co se na tom všem učit. Vždy přece, říkají, mobily dnes už vše zvládnou samy.
Tedy i tady mi to nedá nezopakovat pravidlo, které provází svět fotografování po 150 let: technika je samozřejmě důležitá a pokrok v technologiích je skvělý. Ale v celkovém součtu ovlivňuje jen malou až zanedbatelnou část toho, jak výsledná fotka dopadne.
Obvykle říkám, že výsledek záleží na konkrétním foťáku či mobilu z 20 %. Zbytek záleží na tom, jak fotograf umí pracovat s kompozicí a jak dokáže najít a využít světlo.
Já vím, už zase poučuji – ale je to vážně důležité. Je skvělé, že si někdo koupí superfoťák, nebo mobil s vodotryskem. Ale pokud vyfotí třeba dítě proti oknu, nebo plochou krajinu v podzimně nudném šedivém světle, fotka bude prostě ošklivá.
Ano, jistě, pokrok v technologiích je fascinují (bez nadsázky nebo ironie), ale sám o sobě nestačí. Což je vlastně skvělá zpráva.
