„Na výši podnikatelského důchodu ze zemědělské činnosti za rok 2023 má vliv především postupný pokles cen, zejména u rostlinných komodit, jako je pšenice, ječmen či řepka, kdy ceny se postupně dostávají na úroveň roku 2021. Můžeme pozorovat i pokles cen vybraných vstupů, nicméně tento pokles není tak markantní jako v případě cen realizačních,“ uvedl ředitel odboru na ČSÚ Radek Matějka.
Podle Agrární komory oficiální statistiky jen potvrdily její dřívější odhady. „Podle nich české zemědělství zažívá jeden z nejhlubších poklesů za posledních několik let. Výsledek se nominálně blíží roku 2018, přičemž od té doby došlo kvůli inflaci k propadu hodnoty peněz o téměř třicet procent,“ řekl prezident komory Jan Doležal. Například ceny mléka se podle něj pohybují na úrovni roku 2000 a obilovin zhruba roku 1989.
Svaz rozporuje metodiku
Měření pomocí podnikatelského důchodu dlouhodobě rozporuje Zemědělský svaz ČR. Podle staršího vyjádření předsedy svazu Martina Pýchy je rozdíl hlavně v tom, že hospodařící fyzická osoba nevykazuje svou mzdu v nákladech, ale zahrnuje ji právě do důchodu, tedy do zisku. „To samozřejmě vykresluje obraz zemědělství v pozitivnějším světle, než je realita,“ uvedl.
Také nyní Pýcha říká, že podle měření svazu byl skutečný zisk daleko horší, na úrovni roku 2019. Konkrétní hodnoty ale nechtěl Pýcha prozradit, protože chystá vlastní šetření zveřejnit až v lednu. Svaz chce ještě zjistit, jak velkou část zisku měli zemědělci z výroby obnovitelné energie. Náklady na energie podle něj pak u zemědělců ještě letos meziročně vzrůstaly.
Klesla hlavně hodnota rostlinné produkce, ČSÚ odhaduje snížení o 18,8 procenta na 93 miliard korun. Je to zejména kvůli sníženým cenám u obilovin. Produkce u obilovin cenově klesla o 27,6 procenta a u technických plodin o 12,6 procenta. „U hodnoty živočišné produkce se předpokládá mírný meziroční růst na 71 miliard korun (+8,2 procenta), v případě chovu zvířat se očekává růst o 11,2 procenta, u produkce živočišných výrobků o 6,3 procenta,“ dodali statistici.
„V živočišné výrobě je již znát pokles stavů hospodářských zvířat, před kterým jsme opakovaně varovali na základě průzkumů mezi našimi členy, a kolísavost cen způsobená rostoucím dovozem ze zahraničí,“ doplnil prezident komory. Pokud vláda nepřijde s aktualizovanou vizí českého zemědělství, bude podle něj následovat další propad.
Podle agrárního analytika Petra Havla se pokles zisku očekával, ale nižší. Pokles u pšenice je podle něj logický, loni se obchodovala po začátku války na Ukrajině i za 11 tisíc korun za tunu. Letos pak podle zemědělců často stála i méně než polovinu.
Podobné trendy podle ČSÚ hlásí také Polsko, Slovensko nebo Rakousko, kde se očekává pokles hodnoty podnikatelského důchodu zhruba o pětinu. „Německo odhaduje stagnaci hospodářského výsledku a jako jediné ze sousedních zemí nepředpokládá pokles hodnoty rostlinné produkce,“ píše statistický úřad.
