Česká republika má zase o kus blíže k posílení své energetické soběstačnosti. Nadnárodní konsorcium Hanseatic Energy Hub (HEH) nedaleko Hamburku v pátek zahájilo výstavbu prvního německého pevninského LNG terminálu, který má zahájit provoz v roce 2027 a přes který se má zemní plyn dostávat do české plynárenské infrastruktury. Ve spolupráci s vládou v tomto terminálu skupina ČEZ loni zasmluvnila roční kapacitu dvě miliardy metrů krychlových plynu. 

Terminál leží při ústí Labe do Severního moře v přístavu Stade. Jakožto akcionáři konsorcia HEH ho budou stavět německá Buss Group, švýcarská Partners Group, americká Dow a španělská Enagás. Podle původních plánů má zařízení vyjít na zhruba miliardu eur, přibližně 25 miliard korun.

Slavnostního zahájení stavby se zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zdůraznil, že bez nutných investic do energetiky není možné zajistit tu „nejlepší budoucnost pro Českou republiku“. 

„Z toho důvodu pokračujeme v rozvoji jaderných bloků, ve zlepšování investičního prostředí pro obnovitelné zdroje, ale také v opatřeních na posílení energetické bezpečnosti jako rozšíření kapacity TAL, které nás zbaví závislosti na ruské ropě. Věnujeme se také vyjednávání o dodávkách plynu, které nahradí dovoz z Ruska, či investicím do plynové infrastruktury v podobě zásobníků a potrubí,“ vyjmenovává ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„Zásadní součástí toho všeho jsou i kapacity na dovoz zkapalněného zemního plynu ze zámoří. Po zajištění kapacity v plovoucím LNG terminálu v Nizozemsku se nám loni na podzim ve spolupráci s ČEZ podařilo zajistit kapacitu i v prvním německém pevninském terminálu Stade. Za tři roky od dnešního zahájení jeho výstavby se bude podílet na pokrývání více než čtvrtiny dnešní české spotřeby,“ dodal Síkela s tím, že nový terminál může přispět i ke snížení poplatků za dopravu plynu do České republiky. Plyn totiž nebude putovat přes území dvou zemí jako z nizozemského terminálu v Eemshavenu, ale pouze přes Německo.

Podle místopředsedy představenstva ČEZ Pavla Cyraniho se situace na trhu s plynem v Evropě postupně stabilizuje, stále je ale potřeba připravovat se na případné další výkyvy. „Jedním z klíčových prvků pro přechod k bezemisní energetice budou v příštích letech v kombinaci s obnovitelnými zdroji také plynové elektrárny vyžadující stabilní dodávky paliva, které mohou poskytnout právě terminály LNG. Česká republika si tak díky kapacitě ve Stade zajistí dlouhodobé dodávky LNG a zároveň později možnost získávat po konverzi terminálu bezemisní plyny.

Celková roční kapacita terminálu bude po dokončení dosahovat zhruba 13,3 miliardy metrů krychlových plynu a z toho 1,3 miliardy připadne na krátkodobé spotové kontrakty. Přibližně 90 procent kapacity si rezervovaly velké evropské energetiky, vedle ČEZ ještě němečtí hráči EnBW a SEFE. 

V první fázi bude terminál sloužit k dovozu a zpracování LNG, syntetického zemního plynu (SNG) a biometanu, v budoucnu má ale sloužit také pro zpracování uhlíkově neutrálního amoniaku jako přepravního média pro zelený vodík. 

„Po šesti letech plánování a povolování nyní začíná fáze výstavby. Ve Stade vzniká první německý pozemní terminál – jedná se nejen o velký německý, ale také o velký evropský projekt,“ říká Jan Themlitz, předseda představenstva Hanseatic Energy Hub.

Česká republika má v terminálu Stade pronajatou kapacitu na 15 let s možností prodloužení až na 25 let právě v souvislosti s budoucím využíváním zeleného vodíku. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň transakci podpořilo uzavřením zajišťovací smlouvy s ČEZ, podobné jako v případě terminálu v Eemshavenu.

Spotřeba plynu v Česku v posledních letech setrvale klesá. Ještě v roce 2021 spálili Češi 9,4 miliardy metrů krychlových, o rok později už jen 7,5 miliardy a loni jen 6,7 miliardy metrů krychlových plynu. Role zemního plynu při transformaci české energetiky bude ale významná i v dalších letech, v teplárenství pomůže s nahrazováním uhlí a v případě elektřiny půjde o výrazný prvek udržování stability sítě pomocí paroplynových elektráren. 

Česká republika má zase o kus blíže k posílení své energetické soběstačnosti. Nadnárodní konsorcium Hanseatic Energy Hub (HEH) nedaleko Hamburku v pátek zahájilo výstavbu prvního německého pevninského LNG terminálu, který má zahájit provoz v roce 2027 a přes který se má zemní plyn dostávat do české plynárenské infrastruktury. Ve spolupráci s vládou v tomto terminálu skupina ČEZ loni zasmluvnila roční kapacitu dvě miliardy metrů krychlových plynu. 

Terminál leží při ústí Labe do Severního moře v přístavu Stade. Jakožto akcionáři konsorcia HEH ho budou stavět německá Buss Group, švýcarská Partners Group, americká Dow a španělská Enagás. Podle původních plánů má zařízení vyjít na zhruba miliardu eur, přibližně 25 miliard korun.

Slavnostního zahájení stavby se zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zdůraznil, že bez nutných investic do energetiky není možné zajistit tu „nejlepší budoucnost pro Českou republiku“. 

„Z toho důvodu pokračujeme v rozvoji jaderných bloků, ve zlepšování investičního prostředí pro obnovitelné zdroje, ale také v opatřeních na posílení energetické bezpečnosti jako rozšíření kapacity TAL, které nás zbaví závislosti na ruské ropě. Věnujeme se také vyjednávání o dodávkách plynu, které nahradí dovoz z Ruska, či investicím do plynové infrastruktury v podobě zásobníků a potrubí,“ vyjmenovává ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„Zásadní součástí toho všeho jsou i kapacity na dovoz zkapalněného zemního plynu ze zámoří. Po zajištění kapacity v plovoucím LNG terminálu v Nizozemsku se nám loni na podzim ve spolupráci s ČEZ podařilo zajistit kapacitu i v prvním německém pevninském terminálu Stade. Za tři roky od dnešního zahájení jeho výstavby se bude podílet na pokrývání více než čtvrtiny dnešní české spotřeby,“ dodal Síkela s tím, že nový terminál může přispět i ke snížení poplatků za dopravu plynu do České republiky. Plyn totiž nebude putovat přes území dvou zemí jako z nizozemského terminálu v Eemshavenu, ale pouze přes Německo.

Podle místopředsedy představenstva ČEZ Pavla Cyraniho se situace na trhu s plynem v Evropě postupně stabilizuje, stále je ale potřeba připravovat se na případné další výkyvy. „Jedním z klíčových prvků pro přechod k bezemisní energetice budou v příštích letech v kombinaci s obnovitelnými zdroji také plynové elektrárny vyžadující stabilní dodávky paliva, které mohou poskytnout právě terminály LNG. Česká republika si tak díky kapacitě ve Stade zajistí dlouhodobé dodávky LNG a zároveň později možnost získávat po konverzi terminálu bezemisní plyny.

Celková roční kapacita terminálu bude po dokončení dosahovat zhruba 13,3 miliardy metrů krychlových plynu a z toho 1,3 miliardy připadne na krátkodobé spotové kontrakty. Přibližně 90 procent kapacity si rezervovaly velké evropské energetiky, vedle ČEZ ještě němečtí hráči EnBW a SEFE. 

V první fázi bude terminál sloužit k dovozu a zpracování LNG, syntetického zemního plynu (SNG) a biometanu, v budoucnu má ale sloužit také pro zpracování uhlíkově neutrálního amoniaku jako přepravního média pro zelený vodík. 

„Po šesti letech plánování a povolování nyní začíná fáze výstavby. Ve Stade vzniká první německý pozemní terminál – jedná se nejen o velký německý, ale také o velký evropský projekt,“ říká Jan Themlitz, předseda představenstva Hanseatic Energy Hub.

Česká republika má v terminálu Stade pronajatou kapacitu na 15 let s možností prodloužení až na 25 let právě v souvislosti s budoucím využíváním zeleného vodíku. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň transakci podpořilo uzavřením zajišťovací smlouvy s ČEZ, podobné jako v případě terminálu v Eemshavenu.

Spotřeba plynu v Česku v posledních letech setrvale klesá. Ještě v roce 2021 spálili Češi 9,4 miliardy metrů krychlových, o rok později už jen 7,5 miliardy a loni jen 6,7 miliardy metrů krychlových plynu. Role zemního plynu při transformaci české energetiky bude ale významná i v dalších letech, v teplárenství pomůže s nahrazováním uhlí a v případě elektřiny půjde o výrazný prvek udržování stability sítě pomocí paroplynových elektráren.