V Sovětském svazu vystudovaný Pham Nhat Vuong buduje „Teslu z Hanoje“. Napodobit příběh americké automobilky se však daří nejbohatšímu Vietnamci jen zčásti. Jeho VinFast na rozdíl od Elonem Muskem vybudovaného gigantu totiž postrádá jednu maličkost: zákazníky. Vůbec první vietnamská automobilka, jejíž počin bedlivě sledují komunističtí lídři státu, pro jehož ekonomiku není výkonnost mateřského koncernu Vingroup zdaleka nepodstatná, však nyní vytahuje eso z rukávu. Má jím být superlevný elektromobil startující na ceně lehce přes devět tisíc dolarů, asi 215 tisíc korun. Až dosud to však byla povětšinou taxislužba z Vingroup, kdo elektromobily „made in Vietnam“ nakupoval.

VinFast začal reálně fungovat v roce 2019. A od začátku se chtěl probít do nejvyšší ligy automobilek. Leckteré investory o svých šancích přesvědčil. Když loni v srpnu vstoupil na americkou burzu v New Yorku, jeho tržní hodnota stoupla hned první den na 85 miliard dolarů. Téměř dvojnásobně tak překonal americké giganty Ford i General Motors.

Nakrátko třetí nejhodnotnější automobilka světa si však slávu příliš dlouho neužila. Akcie podniku se z loňského maxima přes 82 dolarů propadly k současným čtyřem dolarům. Když Tesla kýchne, VinFast dostane chřipku. I tak lze připodobnit aktuální situaci na světových trzích s elektromobily, které svým ochlazováním dalece překonávají nejpesimističtější scénáře automobilek, bank i poradenských domů.

Zatímco Tesla stejně jako další výrobci elektromobilů zkrátka „jen“ tlumí výrobu, VinFast čelí existenčním hrozbám. Na rozdíl od etablované konkurence nevytváří úspory z rozsahu a ve svých továrnách, jejichž plnou výrobní kapacitu využívá jen zlomkově, pouze pálí peníze, upozornila stanice CNBC. Například závod v provincii Hai Phong nedaleko Hanoje by mohl ročně produkovat až čtvrt milionu elektrovozů, z linky však sjíždějí pouze desítky tisíc aut.

Velké oči a velké potíže

VinFast si zpočátku určil jako prioritu Spojené státy. První bateriové vozy do zámoří začal vyvážet koncem roku 2022, nejen na tomto trhu však neuspěl. Loni VinFast cílil na prodej přinejmenším čtyřiceti tisíc vozů na světových trzích, udal jich však stěží 35 tisíc, z toho jen necelou tisícovku v Severní Americe. Zhruba dvě třetiny vytvořených tržeb navíc plynuly z prodejů pro taxislužbu z mateřské Vingroup. Výsledkem byla téměř 2,4 miliardy dolarů vysoká čistá ztráta automobilky, jakkoliv jí vzrostly tržby meziročně o devadesát procent na 1,2 miliardy.

„Trh s elektromobily je stále v rané fázi vývoje, konkurence na něm ještě není tak ostrá a stále dává prostor pro vstup nových značek,“ prohlašovala předloni Le Thi Thu Thuy, místopředsedkyně skupiny Vingroup. Manažerka v čele automobilky vystřídala Michaela Lohschellera, někdejšího šéfa Opelu. Na veletrhu spotřební elektroniky Consumer Electronic Show v Las Vegas tehdy uvedla, že vidí potenciál pro nahrazení více než miliardy spalovacích vozů elektrickými, a to „již v blízké budoucnosti“. Ani ne dva roky poté se ukazuje, že to s tempem růstu poptávky po „elektrikách“ nebude tak horké.

VinFast, jehož název je zkratkou vietnamských výrazů označujících Vietnam, styl, bezpečnost, kreativitu a průkopnictví, však čelí i dalším potížím. Výstavba nové továrny v Severní Karolíně za čtyři miliardy dolarů se zpožďuje, automobilka se dostala do právních problémů kvůli havárii, jež si vyžádala čtyři ztráty na životech, a musí řešit i obvinění z krádeže patentů.

Sázka na mini SUV

Zda krize odrazí, bude důležité i pro Komunistickou stranu Vietnamu, protože Vingroup patří k největším skupinám v zemi. Její zakladatel Vuong přitom budoval byznys odspodu. Nejprve v devadesátých letech vystudoval geopolitiku na Moskevském institutu, poté vydělal jmění na Ukrajině díky úspěšnému byznysu s instantními nudlemi.

Nyní, o tři dekády později, představuje Vingroup jeden z největších vietnamských konglomerátů, jenž loni utržil 6,6 miliardy dolarů a vydělal přes 84 milionů. Podniká v mnoha oblastech včetně technologií, průmyslu, developmentu, maloobchodu nebo zdravotnictví. K zařazení mezi úspěšné byznysy má automobilová divize zatím daleko, nepomáhá ani chlubení designem aut z pera proslulé italské společnosti Pininfarina.

Vietnamci však neskládají zbraně. Naopak tasí eso z rukávu. Tím má být VF3. Jeden z nejlevnějších elektromobilů na trhu vůbec s cenou začínající na pouhých 9200 dolarech. Design tři metry dlouhého a 1,6 metru širokého i vysokého mini SUV byl vytvořen speciálně pro Vietnam a rozvíjející se asijské trhy. Vmáčkne se tak i do úžin typických pro provoz ve městech jihovýchodní Asie, přesto sveze až pět pasažérů. VinFast doufá, že bohatnoucí vietnamští motoristé přesednou ze skútrů právě do jeho aut.

VinFast zahájí dodávky modelu VF3 na vietnamském trhu letos v srpnu, cílí alespoň na dvacet tisíc prodaných vozů. Tvrdí, že během prvních tří dní po spuštění objednávek 13. května o vůz požádalo přes dvacet sedm tisíc zájemců. Ještě v letošním roce chce vůz nabídnout na Filipínách a v Indonésii, příští rok má přibýt Thajsko, Spojené státy a Evropa.

Mini SUV VF3 automobilky VinFast|Profimedia

Etablovat se však nebude snadné. I proto že na prakticky všechny významné trhy s výjimkou USA cílí také ambiciózní a cenově agresivní čínské automobilky. Například BYD během července nově nabídne vietnamským zákazníkům trojici elektrických modelů: Atto3, Dolphin a Seal.

Patriotismus vs. čínská dravost

Zatímco BYD coby jedna z největších automobilek světa dosahuje masivních úspor z rozsahu i v segmentu čistě elektrických vozů, VinFast může těžit z výhod na domácím trhu. Zákazníci často nedůvěřují čínským produktům, navíc mají při nákupech silně vyvinutý nacionalistický sentiment, upozorňuje Le Hong Hiep ze singapurského ISEAS-Yusof Ishak institutu. Velkou výhodu představuje i takřka monopolní postavení VinFastu ve státem dotované dobíjecí infrastruktuře.

Mimo Vietnam to však bude nesčetná konkurence, kdo bude mít výhody nad VinFastem. Pokud by se v mateřské Vingroup nenašel dostatek hotovosti pro další podporování ztrátové automobilky, může také brzy zkrachovat, varoval také Hiep.

Pokud by se tak stalo, VinFast by pouze rozšířil početnou skupinu neúspěšných výrobců z celého světa, kteří vsadili na vidinu rychle rostoucího trhu s čistě elektrickými vozy. Například analýza listu The Wall Street Journal koncem loňského roku ukázala, že ze 43 společností, na které se zaměřila a které vstoupily na burzu v USA mezi lety 2020 až 2022, se tehdy dařilo jen čtyřem. Naopak 34 docházely peníze, dvě pohltila konkurence, a tři dokonce zbankrotovaly. Investory nepotěšil Lucid, Nikola a řada dalších.

Silná vlna konsolidace se prohnala i čínským trhem. Sérii razantních slev, bez kterých by se staly elektromobily v řadě případů neprodejné, přežila jen menšina čínských výrobců tvořená nejsilnějšími hráči. Ti zpravidla ovládají většinu nebo celý výrobní řetězec, tedy těžbu surovin do baterií, jejich zpracování, zhotovování baterií i jejich následnou recyklaci. Díky tomu snižují náklady na výrobu svých elektromobilů a zároveň těží z výnosného prodeje baterií ostatním automobilkám, a to včetně tradičních evropských hráčů.

„Do roku 2030 tu bude mezi deseti a dvanácti velkými čínskými automobilkami,“ citovaly Financial Times analytika banky UBS Paula Gonga. Nejisté budoucnosti čelí násobně početnější zástup menších firem, ať už finálních výrobců, nebo dodavatelů.

K nejznámějším jménům, která aktuálně doplácejí na konsolidaci čínského trhu, patří například čínská Aiways. Přitom patřila k prvním čínským automobilkám, které s elektrovozy expandovaly do Evropy. K odvážnému kroku se však odhodlala příliš brzy a nyní doplácí na silnou konkurenci úspěšných čínských automobilek, například BYD, Xpeng nebo SAIC.

Aktuální studie poradenské společnosti AlixPartners předpovídá, že čínské automobilky budou v následujících letech pokračovat v zahraniční expanzi a do roku 2030 ovládnou třetinu světového trhu s automobily. Letos jim patří asi 21 procent, napsal web CNBC. Zda se k nim, Tesle a k tradičním evropským koncernům zařadí i VinFast, může být jasné mnohem dříve než ve zmíněném roce 2030.

V Sovětském svazu vystudovaný Pham Nhat Vuong buduje „Teslu z Hanoje“. Napodobit příběh americké automobilky se však daří nejbohatšímu Vietnamci jen zčásti. Jeho VinFast na rozdíl od Elonem Muskem vybudovaného gigantu totiž postrádá jednu maličkost: zákazníky. Vůbec první vietnamská automobilka, jejíž počin bedlivě sledují komunističtí lídři státu, pro jehož ekonomiku není výkonnost mateřského koncernu Vingroup zdaleka nepodstatná, však nyní vytahuje eso z rukávu. Má jím být superlevný elektromobil startující na ceně lehce přes devět tisíc dolarů, asi 215 tisíc korun. Až dosud to však byla povětšinou taxislužba z Vingroup, kdo elektromobily „made in Vietnam“ nakupoval.

VinFast začal reálně fungovat v roce 2019. A od začátku se chtěl probít do nejvyšší ligy automobilek. Leckteré investory o svých šancích přesvědčil. Když loni v srpnu vstoupil na americkou burzu v New Yorku, jeho tržní hodnota stoupla hned první den na 85 miliard dolarů. Téměř dvojnásobně tak překonal americké giganty Ford i General Motors.

Nakrátko třetí nejhodnotnější automobilka světa si však slávu příliš dlouho neužila. Akcie podniku se z loňského maxima přes 82 dolarů propadly k současným čtyřem dolarům. Když Tesla kýchne, VinFast dostane chřipku. I tak lze připodobnit aktuální situaci na světových trzích s elektromobily, které svým ochlazováním dalece překonávají nejpesimističtější scénáře automobilek, bank i poradenských domů.

Zatímco Tesla stejně jako další výrobci elektromobilů zkrátka „jen“ tlumí výrobu, VinFast čelí existenčním hrozbám. Na rozdíl od etablované konkurence nevytváří úspory z rozsahu a ve svých továrnách, jejichž plnou výrobní kapacitu využívá jen zlomkově, pouze pálí peníze, upozornila stanice CNBC. Například závod v provincii Hai Phong nedaleko Hanoje by mohl ročně produkovat až čtvrt milionu elektrovozů, z linky však sjíždějí pouze desítky tisíc aut.

Velké oči a velké potíže

VinFast si zpočátku určil jako prioritu Spojené státy. První bateriové vozy do zámoří začal vyvážet koncem roku 2022, nejen na tomto trhu však neuspěl. Loni VinFast cílil na prodej přinejmenším čtyřiceti tisíc vozů na světových trzích, udal jich však stěží 35 tisíc, z toho jen necelou tisícovku v Severní Americe. Zhruba dvě třetiny vytvořených tržeb navíc plynuly z prodejů pro taxislužbu z mateřské Vingroup. Výsledkem byla téměř 2,4 miliardy dolarů vysoká čistá ztráta automobilky, jakkoliv jí vzrostly tržby meziročně o devadesát procent na 1,2 miliardy.

„Trh s elektromobily je stále v rané fázi vývoje, konkurence na něm ještě není tak ostrá a stále dává prostor pro vstup nových značek,“ prohlašovala předloni Le Thi Thu Thuy, místopředsedkyně skupiny Vingroup. Manažerka v čele automobilky vystřídala Michaela Lohschellera, někdejšího šéfa Opelu. Na veletrhu spotřební elektroniky Consumer Electronic Show v Las Vegas tehdy uvedla, že vidí potenciál pro nahrazení více než miliardy spalovacích vozů elektrickými, a to „již v blízké budoucnosti“. Ani ne dva roky poté se ukazuje, že to s tempem růstu poptávky po „elektrikách“ nebude tak horké.

VinFast, jehož název je zkratkou vietnamských výrazů označujících Vietnam, styl, bezpečnost, kreativitu a průkopnictví, však čelí i dalším potížím. Výstavba nové továrny v Severní Karolíně za čtyři miliardy dolarů se zpožďuje, automobilka se dostala do právních problémů kvůli havárii, jež si vyžádala čtyři ztráty na životech, a musí řešit i obvinění z krádeže patentů.

Sázka na mini SUV

Zda krize odrazí, bude důležité i pro Komunistickou stranu Vietnamu, protože Vingroup patří k největším skupinám v zemi. Její zakladatel Vuong přitom budoval byznys odspodu. Nejprve v devadesátých letech vystudoval geopolitiku na Moskevském institutu, poté vydělal jmění na Ukrajině díky úspěšnému byznysu s instantními nudlemi.

Nyní, o tři dekády později, představuje Vingroup jeden z největších vietnamských konglomerátů, jenž loni utržil 6,6 miliardy dolarů a vydělal přes 84 milionů. Podniká v mnoha oblastech včetně technologií, průmyslu, developmentu, maloobchodu nebo zdravotnictví. K zařazení mezi úspěšné byznysy má automobilová divize zatím daleko, nepomáhá ani chlubení designem aut z pera proslulé italské společnosti Pininfarina.

Vietnamci však neskládají zbraně. Naopak tasí eso z rukávu. Tím má být VF3. Jeden z nejlevnějších elektromobilů na trhu vůbec s cenou začínající na pouhých 9200 dolarech. Design tři metry dlouhého a 1,6 metru širokého i vysokého mini SUV byl vytvořen speciálně pro Vietnam a rozvíjející se asijské trhy. Vmáčkne se tak i do úžin typických pro provoz ve městech jihovýchodní Asie, přesto sveze až pět pasažérů. VinFast doufá, že bohatnoucí vietnamští motoristé přesednou ze skútrů právě do jeho aut.

VinFast zahájí dodávky modelu VF3 na vietnamském trhu letos v srpnu, cílí alespoň na dvacet tisíc prodaných vozů. Tvrdí, že během prvních tří dní po spuštění objednávek 13. května o vůz požádalo přes dvacet sedm tisíc zájemců. Ještě v letošním roce chce vůz nabídnout na Filipínách a v Indonésii, příští rok má přibýt Thajsko, Spojené státy a Evropa.

Mini SUV VF3 automobilky VinFast|Profimedia

Etablovat se však nebude snadné. I proto že na prakticky všechny významné trhy s výjimkou USA cílí také ambiciózní a cenově agresivní čínské automobilky. Například BYD během července nově nabídne vietnamským zákazníkům trojici elektrických modelů: Atto3, Dolphin a Seal.

Patriotismus vs. čínská dravost

Zatímco BYD coby jedna z největších automobilek světa dosahuje masivních úspor z rozsahu i v segmentu čistě elektrických vozů, VinFast může těžit z výhod na domácím trhu. Zákazníci často nedůvěřují čínským produktům, navíc mají při nákupech silně vyvinutý nacionalistický sentiment, upozorňuje Le Hong Hiep ze singapurského ISEAS-Yusof Ishak institutu. Velkou výhodu představuje i takřka monopolní postavení VinFastu ve státem dotované dobíjecí infrastruktuře.

Mimo Vietnam to však bude nesčetná konkurence, kdo bude mít výhody nad VinFastem. Pokud by se v mateřské Vingroup nenašel dostatek hotovosti pro další podporování ztrátové automobilky, může také brzy zkrachovat, varoval také Hiep.

Pokud by se tak stalo, VinFast by pouze rozšířil početnou skupinu neúspěšných výrobců z celého světa, kteří vsadili na vidinu rychle rostoucího trhu s čistě elektrickými vozy. Například analýza listu The Wall Street Journal koncem loňského roku ukázala, že ze 43 společností, na které se zaměřila a které vstoupily na burzu v USA mezi lety 2020 až 2022, se tehdy dařilo jen čtyřem. Naopak 34 docházely peníze, dvě pohltila konkurence, a tři dokonce zbankrotovaly. Investory nepotěšil Lucid, Nikola a řada dalších.

Silná vlna konsolidace se prohnala i čínským trhem. Sérii razantních slev, bez kterých by se staly elektromobily v řadě případů neprodejné, přežila jen menšina čínských výrobců tvořená nejsilnějšími hráči. Ti zpravidla ovládají většinu nebo celý výrobní řetězec, tedy těžbu surovin do baterií, jejich zpracování, zhotovování baterií i jejich následnou recyklaci. Díky tomu snižují náklady na výrobu svých elektromobilů a zároveň těží z výnosného prodeje baterií ostatním automobilkám, a to včetně tradičních evropských hráčů.

„Do roku 2030 tu bude mezi deseti a dvanácti velkými čínskými automobilkami,“ citovaly Financial Times analytika banky UBS Paula Gonga. Nejisté budoucnosti čelí násobně početnější zástup menších firem, ať už finálních výrobců, nebo dodavatelů.

K nejznámějším jménům, která aktuálně doplácejí na konsolidaci čínského trhu, patří například čínská Aiways. Přitom patřila k prvním čínským automobilkám, které s elektrovozy expandovaly do Evropy. K odvážnému kroku se však odhodlala příliš brzy a nyní doplácí na silnou konkurenci úspěšných čínských automobilek, například BYD, Xpeng nebo SAIC.

Aktuální studie poradenské společnosti AlixPartners předpovídá, že čínské automobilky budou v následujících letech pokračovat v zahraniční expanzi a do roku 2030 ovládnou třetinu světového trhu s automobily. Letos jim patří asi 21 procent, napsal web CNBC. Zda se k nim, Tesle a k tradičním evropským koncernům zařadí i VinFast, může být jasné mnohem dříve než ve zmíněném roce 2030.