Ačkoli se za vítěze senátních voleb shodně označili předsedové vlády i opozice Petr Fiala a Andrej Babiš, ve skutečnosti skončily celkem nudnou plichtou. Pokud tedy za vítěze nepočítáme nevoliče, kteří jsou poslední dobou jednozančnými hegemony různých voleb, a u druhého kola senátních to platí nejvíc. K urnám dorazilo něco přes 17 % voličů, v řadě obvodů stačilo ke zvolení kolem šesti tisíc hlasů, což si přiznejme, že je jako reprezentativní vzorek populace ubohé. 

Andrej Babiš už Senát rušit nechce, případně pokud stále chce, tak o tom o víkendu nemluvil. Oslavoval totiž vítězství, jeho ANO bude mít dvanáctičlenný klub. Na nějakou velkou parádu to není, na blokování koaličních zákonů už vůbec ne, a tak se boj strhne jen o to, zda ve vedení komory zbude křeslo pro Janu Mračkovou Vildumetzovou, jak si Babiš přeje. Ta byla do soboty poslankyní, mandát jí zvolením do Senátu zanikne, jako lídryně vyhrála v Karlovarském kraji volby a může být i hejtmankou. Uvidíme, jak to hnutí ANO myslí vážně s bojem proti kumulaci funkcí.

Zatímco krajské volby v důsledku otřásly vládní koalicí, od senátních se nic takového neočekávalo. Vládní strany si v horní komoře podrží pohodlnou většinu kolem 59 hlasů, záleží ještě na možných drobných mikroposunech u nezařazených senátorů. Což je zpráva, která zajímá především dosavadního předsedu Miloše Vystrčila, který se minimálně po dva další roky nemá čeho obávat.

Kde chybí nějaká výrazná zpráva typu oranžového tsunami z roku 2008 nebo úspěchu ODS z před šesti let, tam je třeba hledat příběhy v jednotlivých soubojích. Vítezná rétorika Andreje Babiše skrývá fakt, že po prvním kole, dvou přímých mandátech a 19 postupujících do druhého očekával přece jen víc než 8 nových senátorů. Mrzet ho může hlavně neúspěch bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, která nestačila na konzervativce Zdeňka Hrabu.

Různí se osudy trojice obhajujících senátorů, jejichž hlavní kompetencí pro vstup do politiky byla prezidentská kandidatura v roce 2018. Pavel Fischer získal mandát už v prvním kole, Jiří Drahoš obhájil ve druhém, když drtivě porazil kandidáta s podporou ANO Josefa Svobodu. V Senátu naopak končí Marek Hilšer, který přes vítězství v prvním kole prohrál s egyptologem Miroslavem Bártou. A nebylo to důstojné loučení. „Je to smutné, boj proti klientelismu a korupci prohrál s teoriemi a pohádkami o zániku civilizací,“ řekl po prohře. Jakoby bývalý prezidentský kandidát nechápal, že stěžovat si na voliče nebývá příliš moudré. Postěžoval si i na podporu Pirátů, která mu prý mohla v době vládní krize uškodit.

Senát zůstává „vládní“, na tom se příliš nezmění. Ne že by to bylo nějak zásadně důležité, hlavní střety mezi koalicí a opozicí se dál povedou ve sněmovně a s blížícími se sněmovními volbami to bude platit dvojnásob. Další volby do Senátu se budou konat v roce 2026 možná už v nové konstelaci, která jeho důležitost může významně zvýšit – to v případě, že by ANO sestavilo vládu a drželo ve sněmovně většinu. V tomto ohledu byly letošní senátní volby soubojem o předpolí, v němž nikdo nijak významně nezískal ani neztratil.

Ačkoli se za vítěze senátních voleb shodně označili předsedové vlády i opozice Petr Fiala a Andrej Babiš, ve skutečnosti skončily celkem nudnou plichtou. Pokud tedy za vítěze nepočítáme nevoliče, kteří jsou poslední dobou jednozančnými hegemony různých voleb, a u druhého kola senátních to platí nejvíc. K urnám dorazilo něco přes 17 % voličů, v řadě obvodů stačilo ke zvolení kolem šesti tisíc hlasů, což si přiznejme, že je jako reprezentativní vzorek populace ubohé. 

Andrej Babiš už Senát rušit nechce, případně pokud stále chce, tak o tom o víkendu nemluvil. Oslavoval totiž vítězství, jeho ANO bude mít dvanáctičlenný klub. Na nějakou velkou parádu to není, na blokování koaličních zákonů už vůbec ne, a tak se boj strhne jen o to, zda ve vedení komory zbude křeslo pro Janu Mračkovou Vildumetzovou, jak si Babiš přeje. Ta byla do soboty poslankyní, mandát jí zvolením do Senátu zanikne, jako lídryně vyhrála v Karlovarském kraji volby a může být i hejtmankou. Uvidíme, jak to hnutí ANO myslí vážně s bojem proti kumulaci funkcí.

Zatímco krajské volby v důsledku otřásly vládní koalicí, od senátních se nic takového neočekávalo. Vládní strany si v horní komoře podrží pohodlnou většinu kolem 59 hlasů, záleží ještě na možných drobných mikroposunech u nezařazených senátorů. Což je zpráva, která zajímá především dosavadního předsedu Miloše Vystrčila, který se minimálně po dva další roky nemá čeho obávat.

Kde chybí nějaká výrazná zpráva typu oranžového tsunami z roku 2008 nebo úspěchu ODS z před šesti let, tam je třeba hledat příběhy v jednotlivých soubojích. Vítezná rétorika Andreje Babiše skrývá fakt, že po prvním kole, dvou přímých mandátech a 19 postupujících do druhého očekával přece jen víc než 8 nových senátorů. Mrzet ho může hlavně neúspěch bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, která nestačila na konzervativce Zdeňka Hrabu.

Různí se osudy trojice obhajujících senátorů, jejichž hlavní kompetencí pro vstup do politiky byla prezidentská kandidatura v roce 2018. Pavel Fischer získal mandát už v prvním kole, Jiří Drahoš obhájil ve druhém, když drtivě porazil kandidáta s podporou ANO Josefa Svobodu. V Senátu naopak končí Marek Hilšer, který přes vítězství v prvním kole prohrál s egyptologem Miroslavem Bártou. A nebylo to důstojné loučení. „Je to smutné, boj proti klientelismu a korupci prohrál s teoriemi a pohádkami o zániku civilizací,“ řekl po prohře. Jakoby bývalý prezidentský kandidát nechápal, že stěžovat si na voliče nebývá příliš moudré. Postěžoval si i na podporu Pirátů, která mu prý mohla v době vládní krize uškodit.

Senát zůstává „vládní“, na tom se příliš nezmění. Ne že by to bylo nějak zásadně důležité, hlavní střety mezi koalicí a opozicí se dál povedou ve sněmovně a s blížícími se sněmovními volbami to bude platit dvojnásob. Další volby do Senátu se budou konat v roce 2026 možná už v nové konstelaci, která jeho důležitost může významně zvýšit – to v případě, že by ANO sestavilo vládu a drželo ve sněmovně většinu. V tomto ohledu byly letošní senátní volby soubojem o předpolí, v němž nikdo nijak významně nezískal ani neztratil.