Slovenský ústavní soud ve středu zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil tamní parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

Vládní návrh změn zákonů ohledně trestního práva dříve kritizovaly instituce Evropské unie a také například slovenská opozice a dnes již bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ještě z pozice hlavy státu stejně jako opoziční poslanci nechala schválené změny přezkoumat ústavním soudem. Ten pak na konci února platnost většiny schválených změn v trestním právu pozastavil až do konečného rozhodnutí; toto pozastavení se ale nevztahovalo na zrušení ÚSP, který zanikl v březnu.

Ústavní soudci za protiústavní označili například možnost zpětného otevírání dohod o vině a trestu, které výměnou za doznání a nižší trest uzavírají se žalobcem obvinění. Stejně zrušil ustanovení, aby se novela trestního zákona vztahovala i na již dříve uložené tresty propadnutí majetku, o kterých rozhodly soudy.

Ústavní soud sice kritizoval proces schvalování balíku změn v trestním právu, které vládní koalice prosadila ve sněmovně prostřednictvím zrychleného režimu a po omezení délky parlamentní rozpravy, podle Fiačana tato skutečnost ale nepředstavovala porušení ústavních principů a pravidel.

Vláda premiéra Roberta Fica obhajovala změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích, ÚSP zase označila za podjatou instituci. Podle opozice je cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Právě ÚSP například vykonával dozor nad vyšetřováním desítek obviněných v případech z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie.

Slovenský ústavní soud ve středu zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil tamní parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

Vládní návrh změn zákonů ohledně trestního práva dříve kritizovaly instituce Evropské unie a také například slovenská opozice a dnes již bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ještě z pozice hlavy státu stejně jako opoziční poslanci nechala schválené změny přezkoumat ústavním soudem. Ten pak na konci února platnost většiny schválených změn v trestním právu pozastavil až do konečného rozhodnutí; toto pozastavení se ale nevztahovalo na zrušení ÚSP, který zanikl v březnu.

Ústavní soudci za protiústavní označili například možnost zpětného otevírání dohod o vině a trestu, které výměnou za doznání a nižší trest uzavírají se žalobcem obvinění. Stejně zrušil ustanovení, aby se novela trestního zákona vztahovala i na již dříve uložené tresty propadnutí majetku, o kterých rozhodly soudy.

Ústavní soud sice kritizoval proces schvalování balíku změn v trestním právu, které vládní koalice prosadila ve sněmovně prostřednictvím zrychleného režimu a po omezení délky parlamentní rozpravy, podle Fiačana tato skutečnost ale nepředstavovala porušení ústavních principů a pravidel.

Vláda premiéra Roberta Fica obhajovala změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích, ÚSP zase označila za podjatou instituci. Podle opozice je cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Právě ÚSP například vykonával dozor nad vyšetřováním desítek obviněných v případech z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie.