Pondělí, 1 července, 2024
Google search engine
DomůEkonomikaSlovensko má svůj lex atentát. Můžeme mu říkat lex papaláš

Slovensko má svůj lex atentát. Můžeme mu říkat lex papaláš

728x90

Teď vládneme my a nenecháme se při tom nikým příliš vyrušovat. Slovenská koalice si prosadila balík změn zákonů, který reaguje na nedávný atentát na premiéra Roberta Fica. Změny mají rovinu věcnou i symbolickou, přičemž není snadné se nechat ukolébat myšlenkou, že co do omezování občanských práv mohlo být ještě daleko hůř.

Konkrétně slovenský parlament schválil zákon, kterým v zemi omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotní renty vedle prezidenta také některým dalším bývalým vrcholným politikům. To, že tuto podmínku v tuto chvíli bude splňovat právě Robert Fico, je jen drobná pointa v jinak složitějším příběhu.

Nepřiměřený zásah

Pokud měl lex atentát přispět ke zklidnění situace po květnové střelbě na premiéra, tak se mu to nepodařilo. A přirozeně ani nemohlo. A to jakkoli vláda ústy ministra obrany Roberta Kaliňáka mluví o tom, že má přece naopak garantovat nerušený výkon občanských práv. Opozice ho vnímá jako nepřiměřený zásah do shromažďovacího práva, které skutečně – spolu se svobodami slova nebo sdružovacími svobodami – patří k základní výbavě vyspělých demokracií. 

Nikdo se příliš neobtěžoval vysvětlit, proč bylo třeba tak zásadní normy na hranici ústavních svobod přijímat ve zkráceném legislativním řízení, tedy bez připomínek, bez oponentury, tak aby zákon platil už v polovině července. Samozřejmě kromě takzvané Occamovy břitvy, která nám říká, že vláda chce jednoduše a v klidu vládnout. A vycenit na opozici zuby, dokud se společnost veze na vlně vyděšení z činu šíleného střelce.

Nikdo příliš neobjasnil, jak s bezpečností politiků souvisí nová doživotní renta, kterou změna přináší. Nárok na doživotní plat a státní ochranku by už neměli mít pouze bývalí prezidenti, ale také dlouholetí šéfové vlády a parlamentu. Kdo by v současné politické konstelaci podmínky splňoval? Hádat můžete pouze jednou. A tak se nabízí úvaha, že se vládní koalice takto slušně z veřejných peněz chystá postarat o svého premiéra, který se po atentátu zotavuje v domácí léčbě. 

Vláda ustoupila

Tím se dostáváme k otázce, co bude dál. Na Slovensku zatím stále fungují některé principy, vláda například v některých sporných ustanoveních ustoupila. Obce třeba budou moci zakázat shromáždění, pokud by se konala „v rozporu s možným porušením práva na soukromí a pokojné užívání obydlí, kromě míst, kde se obvykle shromáždění konají“ – což se dá vykládat tak, že mohou zakázat cokoli, co se jim nebude líbit. Aspoň jim ale po ústupku vlády už nebude hrozit pokuta, pokud se účastníci servou nebo způsobí jinou výtržnost. Policisté také nebudou mít v přestupkovém řízení přístup k informacím ohledně elektronické komunikace podezřelých, což už byla vyslovená lahůdka. Lidově řečeno přejdete na červenou, a už vám šmejdí v telefonu.

Stále ještě je na Slovensku funkční Ústavní soud, před kterým balík zákonů dřív nebo později skončí. Vláda se ovšem nevzdává. Zmíněné ústupky neznamenají nic jiného, než že se členové vlády trochu zalekli své vlastní urputnosti z prvních dní po atentátu, která jim možná uškodila v evropských volbách a snaží se trochu uchlácholit veřejnost. Na podzim ovšem připravují v souvislosti s atentátem na Fica další balík, který má svobody v zemi dál omezovat.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Slovensko má svůj lex atentát. Můžeme mu říkat lex papaláš

728x90

Teď vládneme my a nenecháme se při tom nikým příliš vyrušovat. Slovenská koalice si prosadila balík změn zákonů, který reaguje na nedávný atentát na premiéra Roberta Fica. Změny mají rovinu věcnou i symbolickou, přičemž není snadné se nechat ukolébat myšlenkou, že co do omezování občanských práv mohlo být ještě daleko hůř.

Konkrétně slovenský parlament schválil zákon, kterým v zemi omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotní renty vedle prezidenta také některým dalším bývalým vrcholným politikům. To, že tuto podmínku v tuto chvíli bude splňovat právě Robert Fico, je jen drobná pointa v jinak složitějším příběhu.

Nepřiměřený zásah

Pokud měl lex atentát přispět ke zklidnění situace po květnové střelbě na premiéra, tak se mu to nepodařilo. A přirozeně ani nemohlo. A to jakkoli vláda ústy ministra obrany Roberta Kaliňáka mluví o tom, že má přece naopak garantovat nerušený výkon občanských práv. Opozice ho vnímá jako nepřiměřený zásah do shromažďovacího práva, které skutečně – spolu se svobodami slova nebo sdružovacími svobodami – patří k základní výbavě vyspělých demokracií. 

Nikdo se příliš neobtěžoval vysvětlit, proč bylo třeba tak zásadní normy na hranici ústavních svobod přijímat ve zkráceném legislativním řízení, tedy bez připomínek, bez oponentury, tak aby zákon platil už v polovině července. Samozřejmě kromě takzvané Occamovy břitvy, která nám říká, že vláda chce jednoduše a v klidu vládnout. A vycenit na opozici zuby, dokud se společnost veze na vlně vyděšení z činu šíleného střelce.

Nikdo příliš neobjasnil, jak s bezpečností politiků souvisí nová doživotní renta, kterou změna přináší. Nárok na doživotní plat a státní ochranku by už neměli mít pouze bývalí prezidenti, ale také dlouholetí šéfové vlády a parlamentu. Kdo by v současné politické konstelaci podmínky splňoval? Hádat můžete pouze jednou. A tak se nabízí úvaha, že se vládní koalice takto slušně z veřejných peněz chystá postarat o svého premiéra, který se po atentátu zotavuje v domácí léčbě. 

Vláda ustoupila

Tím se dostáváme k otázce, co bude dál. Na Slovensku zatím stále fungují některé principy, vláda například v některých sporných ustanoveních ustoupila. Obce třeba budou moci zakázat shromáždění, pokud by se konala „v rozporu s možným porušením práva na soukromí a pokojné užívání obydlí, kromě míst, kde se obvykle shromáždění konají“ – což se dá vykládat tak, že mohou zakázat cokoli, co se jim nebude líbit. Aspoň jim ale po ústupku vlády už nebude hrozit pokuta, pokud se účastníci servou nebo způsobí jinou výtržnost. Policisté také nebudou mít v přestupkovém řízení přístup k informacím ohledně elektronické komunikace podezřelých, což už byla vyslovená lahůdka. Lidově řečeno přejdete na červenou, a už vám šmejdí v telefonu.

Stále ještě je na Slovensku funkční Ústavní soud, před kterým balík zákonů dřív nebo později skončí. Vláda se ovšem nevzdává. Zmíněné ústupky neznamenají nic jiného, než že se členové vlády trochu zalekli své vlastní urputnosti z prvních dní po atentátu, která jim možná uškodila v evropských volbách a snaží se trochu uchlácholit veřejnost. Na podzim ovšem připravují v souvislosti s atentátem na Fica další balík, který má svobody v zemi dál omezovat.

RELATED ARTICLES