Především velké penzijní společnosti s mnoha střadateli se nyní zaměřují na starobní důchodce. Všemožnými nabídkami se snaží udržet nebo přetáhnout od konkurence seniory, kteří si dosud posílali peníze na penzijní spoření. To ale pro mnohé z nich brzy ztratí smysl, stát jim od července přestane na toto spoření přispívat. Změna se dotkne 750 tisíc lidí ze 4,2 milionu klientů penzijních společností. Od stejného data se podpora mladších střadatelů začne přiznávat až od úložky 500 korun měsíčně, konkrétně u této výše bude činit stokorunu. Na nejvyšší bonus od státu, 340 korun, dosáhnou ti, kteří si spoří alespoň 1700 korun měsíčně.

„Některé penzijní společnosti se rozhodly, že klientům s přiznaným starobní důchodem poskytnou kompenzace za státní příspěvky. Připravily pro ně speciální nabídky,“ uvedl mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. Taktika jednotlivých hráčů na trhu je ale značně odlišná. Odvíjí se mimo jiné od délky spoření nebo bonity konkrétního klienta.

Jak na důchodovou reformu? Vysvětluje ekonom Filip Matějka v pořadu FLOW:

Věrnostní odměna nebo individuální nabídka

Například KB Penzijní společnost (KBPS) bude svým klientům v kvartálních dávkách automaticky připisovat měsíční věrnostní odměnu ve výši 230 korun. To platí pro stávající klienty i pro všechny, kteří ke společnosti přejdou. „Peníze vyplatíme každému, komu byl přiznán starobní důchod, na penzijním účtu má naspořeno alespoň 500 tisíc korun, zatím z něj nečerpá a dál si spoří minimálně 300 korun měsíčně,“ upřesnila podmínky členka představenstva KBPS Jana Petrovská.

Senior, který se rozhodne kvůli ztrátě státní podpory ukončit své spoření u Penzijní společnosti České spořitelny, může dostat následující nabídku: Protože si ukládá finanční prostředky už deset let, je mu navržena garance šestiprocentního výnosu po dobu jednoho roku pod podmínkou, že si převede alespoň 100 tisíc korun do konzervativního fondu v rámci nového doplňkového penzijního spoření. Ale může to být celé i jinak.

„V tuto chvíli mají naše kompenzační nabídky pro starobní důchodce, kteří ztratí nárok na státní příspěvky, zcela individuální charakter. Zda klient nabídku dostane, bude záviset na posouzení jeho potřeb,“ upozorňuje mluvčí České spořitelny (ČS) Filip Hrubý. A dodává, že v následujících týdnech bude banka zájem lidí vyhodnocovat a není vyloučeno, že se parametry nabídek změní.

Oproti tomu ČSOB žádné kompenzace neplánuje. Předpokládá, že mnozí penzisté přejdou na jiný typ spoření. „Napříč věkovými skupinami je dlouhodobě velký zájem o takzvané účastnické fondy, protože vykazují pro klienty zajímavé zhodnocení,“ uvedl mluvčí banky Petr Milata. Nakolik se ale poptávka seniorů po těchto fondech skutečně zvýší, bude podle něj jasné až po začátku července.

Účastnické fondy ale na rozdíl od původního penzijního připojištění negarantují nezáporné zhodnocení a mají doporučené investiční horizonty s ohledem na typ fondu a jeho strategii.

Podle Hrubého z ČS chce většina lidí, kterých se změny dotknou, ve spoření pokračovat. Ti mladší přecházejí ze starého penzijního připojištění na nové doplňkové penzijní spoření, o kterém Hrubý říká, že je z hlediska svých dlouhodobých výnosů výrazně efektivnějším nástrojem pro tvorbu finanční rezervy na stáří a posilování finančního zdraví.

Nesplněná pětiletá lhůta odmaže už započítanou státní podporu

Důchodci si penzijní spoření bez státních bonusů mohou ponechat i z důvodu možnosti daňových odpočtů nebo příspěvků zaměstnavatele. Ti, kteří pracují či podnikají, například pronajímají nemovitost, mohou odečítat z daňového základu celou měsíční úložku, a to až do 48 tisíc korun ročně, do limitu se ale počítají i další daňově uznatelné produkty. Také penzistům, kteří pracují a čerpají příspěvky zaměstnavatele, se vyplatí spoření nerušit. Hlavně proto, že tento firemní benefit je obvykle výrazně vyšší než státní podpora.

Senioři s přiznaným starobním důchodem, kteří po zrušení státní podpory vážně uvažují o ukončení spoření, ukládají si ale peníze méně než pět let, by měli být na pozoru: mohli by tak o již získané státní příspěvky přijít. Odborníci jim doporučují, aby alespoň pětiletou lhůtu dospořili, a třeba si úložku snížili na nejnižší možnou, stokorunu měsíčně. Po splnění lhůty si tak budou moci vybrat všechny uspořené peníze včetně příspěvků od státu získaných do 30. června 2024.

Především velké penzijní společnosti s mnoha střadateli se nyní zaměřují na starobní důchodce. Všemožnými nabídkami se snaží udržet nebo přetáhnout od konkurence seniory, kteří si dosud posílali peníze na penzijní spoření. To ale pro mnohé z nich brzy ztratí smysl, stát jim od července přestane na toto spoření přispívat. Změna se dotkne 750 tisíc lidí ze 4,2 milionu klientů penzijních společností. Od stejného data se podpora mladších střadatelů začne přiznávat až od úložky 500 korun měsíčně, konkrétně u této výše bude činit stokorunu. Na nejvyšší bonus od státu, 340 korun, dosáhnou ti, kteří si spoří alespoň 1700 korun měsíčně.

„Některé penzijní společnosti se rozhodly, že klientům s přiznaným starobní důchodem poskytnou kompenzace za státní příspěvky. Připravily pro ně speciální nabídky,“ uvedl mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. Taktika jednotlivých hráčů na trhu je ale značně odlišná. Odvíjí se mimo jiné od délky spoření nebo bonity konkrétního klienta.

Jak na důchodovou reformu? Vysvětluje ekonom Filip Matějka v pořadu FLOW:

Věrnostní odměna nebo individuální nabídka

Například KB Penzijní společnost (KBPS) bude svým klientům v kvartálních dávkách automaticky připisovat měsíční věrnostní odměnu ve výši 230 korun. To platí pro stávající klienty i pro všechny, kteří ke společnosti přejdou. „Peníze vyplatíme každému, komu byl přiznán starobní důchod, na penzijním účtu má naspořeno alespoň 500 tisíc korun, zatím z něj nečerpá a dál si spoří minimálně 300 korun měsíčně,“ upřesnila podmínky členka představenstva KBPS Jana Petrovská.

Senior, který se rozhodne kvůli ztrátě státní podpory ukončit své spoření u Penzijní společnosti České spořitelny, může dostat následující nabídku: Protože si ukládá finanční prostředky už deset let, je mu navržena garance šestiprocentního výnosu po dobu jednoho roku pod podmínkou, že si převede alespoň 100 tisíc korun do konzervativního fondu v rámci nového doplňkového penzijního spoření. Ale může to být celé i jinak.

„V tuto chvíli mají naše kompenzační nabídky pro starobní důchodce, kteří ztratí nárok na státní příspěvky, zcela individuální charakter. Zda klient nabídku dostane, bude záviset na posouzení jeho potřeb,“ upozorňuje mluvčí České spořitelny (ČS) Filip Hrubý. A dodává, že v následujících týdnech bude banka zájem lidí vyhodnocovat a není vyloučeno, že se parametry nabídek změní.

Oproti tomu ČSOB žádné kompenzace neplánuje. Předpokládá, že mnozí penzisté přejdou na jiný typ spoření. „Napříč věkovými skupinami je dlouhodobě velký zájem o takzvané účastnické fondy, protože vykazují pro klienty zajímavé zhodnocení,“ uvedl mluvčí banky Petr Milata. Nakolik se ale poptávka seniorů po těchto fondech skutečně zvýší, bude podle něj jasné až po začátku července.

Účastnické fondy ale na rozdíl od původního penzijního připojištění negarantují nezáporné zhodnocení a mají doporučené investiční horizonty s ohledem na typ fondu a jeho strategii.

Podle Hrubého z ČS chce většina lidí, kterých se změny dotknou, ve spoření pokračovat. Ti mladší přecházejí ze starého penzijního připojištění na nové doplňkové penzijní spoření, o kterém Hrubý říká, že je z hlediska svých dlouhodobých výnosů výrazně efektivnějším nástrojem pro tvorbu finanční rezervy na stáří a posilování finančního zdraví.

Nesplněná pětiletá lhůta odmaže už započítanou státní podporu

Důchodci si penzijní spoření bez státních bonusů mohou ponechat i z důvodu možnosti daňových odpočtů nebo příspěvků zaměstnavatele. Ti, kteří pracují či podnikají, například pronajímají nemovitost, mohou odečítat z daňového základu celou měsíční úložku, a to až do 48 tisíc korun ročně, do limitu se ale počítají i další daňově uznatelné produkty. Také penzistům, kteří pracují a čerpají příspěvky zaměstnavatele, se vyplatí spoření nerušit. Hlavně proto, že tento firemní benefit je obvykle výrazně vyšší než státní podpora.

Senioři s přiznaným starobním důchodem, kteří po zrušení státní podpory vážně uvažují o ukončení spoření, ukládají si ale peníze méně než pět let, by měli být na pozoru: mohli by tak o již získané státní příspěvky přijít. Odborníci jim doporučují, aby alespoň pětiletou lhůtu dospořili, a třeba si úložku snížili na nejnižší možnou, stokorunu měsíčně. Po splnění lhůty si tak budou moci vybrat všechny uspořené peníze včetně příspěvků od státu získaných do 30. června 2024.