Češi dosud hráli podle jednoduchých pravidel. Do obchodů se vracely jen skleněné lahve od nápojů, zbytek mířil do žlutých (plast), modrých (papír) či zelených kontejnerů (sklo). V některých obcích se recyklovaly i plechovky. Teď přichází velká zálohovací revoluce, kterou pocítí domácnosti, obce i firmy – zálohovat se nově budou plastové lahve a plechovky.
Díky novele zákona, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí, by se mohlo zrecyklovat přes dvě a půl miliardy kusů nápojových obalů ročně. Výrazně by se tak snížilo množství nevyužitého odpadu i znečištění přírody. V Česku se totiž v současné době vytřídí jen čtvrtina hliníkových obalů, zbytek končí v kontejnerech. Odpadu přibývá a v důsledku výroby nových obalů, kdy české firmy nakupují recyklovaný materiál ze zahraniční, se zvětšuje uhlíková stopa.
Zálohovací systém by se měl týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích a plechovkách o objemu 0,1 až tři litry a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu v plastových lahvích a plechu. Cenu zálohy stanoví vyhláška, nyní se počítá se čtyřmi korunami, což je o korunu více než za skleněné lahve. Ministerstvo plánuje, že vznikne zhruba 11 tisíc odběrných míst. Ta by lidé mohli najít i u čerpacích stanic a zálohovat by se mohlo i prostřednictvím internetových obchodů. Počítá se s tím, že by nový systém zálohování mohl začít fungovat již v polovině roku 2025.
Nic není odpad
Ministr životního Hladík vysvětluje, že díky systému zálohovaných PETek a plechovek se podaří získat až 90 % tohoto odpadu k efektivnější recyklaci. „Dnes z PETky může vzniknout například mikina nebo kobereček do auta. Našim cílem je vytvořit z PET lahve znovu PET lahev. Zavedením zálohování nejenže splníme naše evropské závazky, ale především ulevíme české přírodě, protože právě tyto obaly jsou jedněmi z nejčastěji ledabyle odhazovaných,“ říká Hladík a dodává: „Řídím se myšlenkou, že nic není odpad. Zálohování je jenom jednou z výsečí cirkulárního hospodaření, které se vyvíjí a my musíme držet krok. Do budoucna budeme více a více materiálů separovat a recyklovat. Jako příklad lze uvést textil.“
Co se bude zálohovat?
|
Kromě podmínek zálohování upravuje novela také odkládání a zpoplatnění odpadových „černých pasažérů“. Jedná se například o reklamní tiskoviny. Za ukládání a recyklaci těchto odpadových položek by měl platit přímo jejich výrobce. Odložené letáky totiž dnes představují 20 až 30 % objemu modrých popelnic. „Pokud dojde k redukci reklamních tiskovin, bude to pochopitelně dobře, protože tím ulevíme dlouhodobému přeplňování kontejnerů a jejich častému svozu,“ doplňuje vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP Surý.
Podle Iniciativy pro zálohování bude díky novele zákona možné recyklovat desítky tisíc tun cenného materiálu, který dnes ve velké většině končí ve spalovnách nebo na skládkách.
„Oceňujeme tento krok ministerstva životního prostředí, který staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Navržené parametry zaručí systém, který je přívětivý především ke spotřebitelům a poskytne jim širokou a dobře dostupnou sběrnou síť pro vrácení zálohovaných obalů. Díky zálohovému systému budeme schopni do několika let vysbírat a recyklovat minimálně 90 procent plastových lahví a plechovek uvedených na trh. Podle návrhu tak má Česko šanci mít řešení, které splňuje základní předpoklady dobře fungujícího systému záloh na PET lahve a plechovky, jako je tomu už nyní ve Skandinávii, Pobaltí nebo v sousedním Slovensku,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
Novelu zákona, tak jak ji navrhuje ministerstvo životního prostředí, podporují i velké firmy. Společnost Plzeňský Prazdroj upozorňuje na čerstvou zkušenost ze Slovenska, která ukazuje, že zálohování plechovek dovoluje velmi rychle a efektivně přeměnit vysbírané obaly na nové. Díky tomu jsou všechny plechovky, které nyní společnost prodává u našich sousedů, ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklovaného hliníku, čímž se snížila uhlíková stopa těchto plechovek oproti těm na českém trhu o polovinu.
„Obliba plechovek v Česku trvale roste a v současnosti jsou už naším třetím nejprodávanějším obalem po vratných skleněných lahvích a sudech. Od roku 2017 se podíl plechovek v našem portfoliu zvýšil ze 14 % na více než 26 %. Na uhlíkové stopě našich obalů se však podílí téměř ze tří čtvrtin a na naší celkové stopě jednou pětinou. Proto chceme maximálně podpořit jejich cirkularitu. Hliník jako materiál se dá totiž využívat prakticky do nekonečna, stačí ho jen vysbírat a znovu použít,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.
Jak bude fungovat recyklace obalů?
|
Pozitivně novelu zákona vidí i společnost Coca Cola. „Vítáme, že ministerstvo předložilo návrh tohoto zákona do mezirezortního připomínkového řízení. Zavedení zálohového systému je nevyhnutelné pro plnění cílů na sběr na úrovni 90 procent a zajistí cirkularitu v nápojovém průmyslu, to znamená, že se budou moci z použitých obalů (PET a plechovky) vyrábět nové obaly. Tím dojde k zásadní úspoře energií a materiálu,“ vysvětluje Václav Koukolíček, manažer externí komunikace společnosti.
Vedle Slovenska se již plechovky zálohují a vykupují v řadě dalších zemí, například v Německu, Chorvatsku, Lotyšsku, Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, Norsku či Finsku. Od prosince nově také v Rumunsku, které systém spustilo jako čtrnáctá zálohující země v Evropě.
