Průměrná mzda v soukromém sektoru je v Česku nyní 1 779 eur (43 967 Kč). Ještě loni tuzemské hodnoty stačily na prvenství v rámci  zemí Visegrádské čtyřky (V4). Nyní se před Českou republiku dostalo Polsko s průměrnou mzdou 1 795 eur (44 354 Kč). Vyplývá to ze studie „CEE Tax Guide“ společnosti Forvis Mazars, která každoročně porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích.

Nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 4 753 eur (117 447 Kč). Rakousko tak dále zvýšilo svůj náskok na Německo, kde průměrná mzda stagnuje a činí 4 105 eur (101 435 Kč).

Naopak nejnižší průměrnou mzdu 400 eur (9 884 Kč) pobírají zaměstnanci v Kosovu a Uzbekistánu. V průměru 464 eur (11 465 Kč) dostávají zaměstnanci v Kyrgyzstánu a 525 eur na Ukrajině (12 973 Kč).

Průměrná mzda ve V4

Minulý rok rostly průměrné mzdy většiny států v řádu jednotek procent, aktuální srovnání upozorňuje u mnoha zemí na dvojciferný růst. Ten v rámci zemí Visegrádské čtyřky činil mezi 6 procenty v případě České republiky až 25 procenty v případě Polska. Na Slovensku rostla průměrná mzda o 7 procent, v Maďarsku o 11 procent. V Polsku vychází průměrná mzda na 1 795 eur, v Maďarsku 1 597 eur a na Slovensku činí 1 383 eur.

Česká republika tedy aktuálně s průměrnou mzdou 1 779 eur v rámci V4 zaujímá druhou pozici, současně ale zaznamenala nejnižší meziroční růst.

Průměrná mzda rostla více třeba i na Ukrajině, a to o 12 procent. Výše průměrné mzdy stagnovala pak v Kosovu či Řecku. V Německu, kde loni průměrná mzda poklesla o dvě procenta, došlo nyní k jednoprocentnímu růstu.

Daně versus příjmy

Výše daní z příjmů fyzických osob se oproti loňsku až na výjimky neměnila. „K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb. Menší úpravu provedla také Albánie, která přidala sazbu 15 procent,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Sazby daní se ale v jednotlivých zemích velmi liší.

Několik států uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kdy se zdanění pohybuje v rozmezí od 10 do 20 procent. To se týká například:

• Bulharska (10 procent),
• Maďarska (15 procent),
• Rumunska (10 procent),
• Ukrajiny (18 procent).

Ostatní země mají nějakou formu progresivního zdanění, ať už jde o více sazeb (např. 0, 13, 15, 23 procent v Albánii) nebo jejich rozmezí, jako například 0 až 55 procent v Rakousku nebo 16 až 50 procent ve Slovinsku.

Progresivní zdanění preferuje i Slovensko, kde je rozptyl sazeb ve výši 15 až 25 procent. V České republice se daň z příjmu fyzických osob uplatňuje také v progresivních sazbách 15 a 23 procent ze všech druhů příjmů – ze zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti, příjmů z pronájmu či z kapitálových zisků.

U povinných odvodů se pak v průměru zvýšil poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám z loňských 15 na 16 procent. „I v této oblasti jsou však značné rozdíly. V Rumunsku činí odvody 2,25 procent a v Litvě dokonce jenom 1,77 procent hrubé mzdy. Naopak například na Slovensku došlo ke zvýšení z 35,2 na 36,2 procent. V České republice pak zůstává 24,8 procenta pro roční příjmy do 86 140 eur (2 128 519 Kč),“ dodává Pavel Klein.

Průměrná mzda v soukromém sektoru je v Česku nyní 1 779 eur (43 967 Kč). Ještě loni tuzemské hodnoty stačily na prvenství v rámci  zemí Visegrádské čtyřky (V4). Nyní se před Českou republiku dostalo Polsko s průměrnou mzdou 1 795 eur (44 354 Kč). Vyplývá to ze studie „CEE Tax Guide“ společnosti Forvis Mazars, která každoročně porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích.

Nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 4 753 eur (117 447 Kč). Rakousko tak dále zvýšilo svůj náskok na Německo, kde průměrná mzda stagnuje a činí 4 105 eur (101 435 Kč).

Naopak nejnižší průměrnou mzdu 400 eur (9 884 Kč) pobírají zaměstnanci v Kosovu a Uzbekistánu. V průměru 464 eur (11 465 Kč) dostávají zaměstnanci v Kyrgyzstánu a 525 eur na Ukrajině (12 973 Kč).

Průměrná mzda ve V4

Minulý rok rostly průměrné mzdy většiny států v řádu jednotek procent, aktuální srovnání upozorňuje u mnoha zemí na dvojciferný růst. Ten v rámci zemí Visegrádské čtyřky činil mezi 6 procenty v případě České republiky až 25 procenty v případě Polska. Na Slovensku rostla průměrná mzda o 7 procent, v Maďarsku o 11 procent. V Polsku vychází průměrná mzda na 1 795 eur, v Maďarsku 1 597 eur a na Slovensku činí 1 383 eur.

Česká republika tedy aktuálně s průměrnou mzdou 1 779 eur v rámci V4 zaujímá druhou pozici, současně ale zaznamenala nejnižší meziroční růst.

Průměrná mzda rostla více třeba i na Ukrajině, a to o 12 procent. Výše průměrné mzdy stagnovala pak v Kosovu či Řecku. V Německu, kde loni průměrná mzda poklesla o dvě procenta, došlo nyní k jednoprocentnímu růstu.

Daně versus příjmy

Výše daní z příjmů fyzických osob se oproti loňsku až na výjimky neměnila. „K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb. Menší úpravu provedla také Albánie, která přidala sazbu 15 procent,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Sazby daní se ale v jednotlivých zemích velmi liší.

Několik států uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kdy se zdanění pohybuje v rozmezí od 10 do 20 procent. To se týká například:

• Bulharska (10 procent),
• Maďarska (15 procent),
• Rumunska (10 procent),
• Ukrajiny (18 procent).

Ostatní země mají nějakou formu progresivního zdanění, ať už jde o více sazeb (např. 0, 13, 15, 23 procent v Albánii) nebo jejich rozmezí, jako například 0 až 55 procent v Rakousku nebo 16 až 50 procent ve Slovinsku.

Progresivní zdanění preferuje i Slovensko, kde je rozptyl sazeb ve výši 15 až 25 procent. V České republice se daň z příjmu fyzických osob uplatňuje také v progresivních sazbách 15 a 23 procent ze všech druhů příjmů – ze zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti, příjmů z pronájmu či z kapitálových zisků.

U povinných odvodů se pak v průměru zvýšil poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám z loňských 15 na 16 procent. „I v této oblasti jsou však značné rozdíly. V Rumunsku činí odvody 2,25 procent a v Litvě dokonce jenom 1,77 procent hrubé mzdy. Naopak například na Slovensku došlo ke zvýšení z 35,2 na 36,2 procent. V České republice pak zůstává 24,8 procenta pro roční příjmy do 86 140 eur (2 128 519 Kč),“ dodává Pavel Klein.