Sobota, 6 července, 2024
Google search engine
DomůEkonomikaPřechod na nový informační systém musí tlačit lidé z byznysu, ne z...

Přechod na nový informační systém musí tlačit lidé z byznysu, ne z IT

728x90

Každý přechod na nový informační systém představuje obrovský zásah do společnosti. Skupina Draslovka se pro něj rozhodla především kvůli mezinárodní expanzi. Ředitel jejího IT Jana Kunrt dnes zdůrazňuje, že úspěšnou transformaci musí vždy tlačit lidé, kteří řídí obchod. Pokud jsou to lidé z IT, je podle něj minimálně polovina takových implementací určena k zániku.

Draslovka Holding je českou soukromou společností, jedním z největších světových hráčů ve specializované chemii. Mezi její produkty patří například kyanid sodný, používaný při louhování zlata. Kromě hledání nových programů také kupuje další společnosti, a právě akvizice hrály v rozhodnutí o přechodu na SAP důležitou roli.

Volba účetního standardu zabrala měsíce

„Koupili jsme byznys od Američanů a jejich systém byl strašně složitý. Už v něm nešlo nic nového vytvořit,“ říká v podcastu. Vedle toho akvizice vyvolaly i potřebu přejít na jednotné účetní standardy a jednu referenční měnu. Jen tato volba trvala několik měsíců. Nakonec padla volba na mezinárodní standardy IFRS a americký dolar.

Ačkoliv u nás jsou tyto standardy poměrně běžné, jinde ve světě jejich zavedení nebylo nijak jednoduché. „Vysvětlujte v USA, co je IFRS. Pro ně je jejich US GAAP svatý a najednou to měli napasovat na jiný účetní standard,“ vzpomíná dnes Kunrt s úsměvem.

Celý přechod nebyl podle něj jednorázovou změnou. Kde to šlo, upravovali experti vše na standardy SAP. Ale nešlo to úplně všude. I proto se nový systém spouštěl ve třech dnech po jednotlivých částech. „Spustili jsme třeba sklad a sledovali, zda funguje,“ vysvětluje Jan Kunrt.

Obrovským rozdílem je, zda migruje systém, který přímo řídí výrobu, nebo nějaký, který může svoji činnost přerušit. Protože výroba se přerušit nemůže. „Takže jsme vzali všechny postupy a dopředu si v reálu testovali, co je potřeba, kdyby někde došlo k narušení provozu,“ říká šéf IT z Draslovky s tím, lidé například museli spoustu údajů zapisovat „do papírů“. A ty na konci směny proti podpisu odevzdat. „Protože papír se jinak ztrácí,“ dodává s nadsázkou.

Jen minimum dat

Systém se zavřel a vyčistil tak, aby migrovalo naprosté minimum dat: „Nepřeváděli jsme, kolik tužek jsme kdy nakoupili. Zato dnes máme zanesou každou tužku jednotlivě.“ Předtím se ovšem kvůli onomu ztrácení papírů doplnila nejdříve stará data, až pak přišla na řadu ta aktuální.

Velkou věcí bylo i trénování lidí. Proto by jan Kunrt každému radil, ať se do něj pustí až relativně krátkou dobu před spuštěním nového systému, před dnem D. „Ti lidé mají svoji práci a nejde je vytrénovat tři týdny dopředu a věřit, že si vše budou pamatovat.

Své vykonala i jazyková bariéra. Ač je dnes v sektoru informačních technologií běžné, že všichni mluví anglicky a pracují v angličtině, přece jen existují rozdíly. „Mexičan mluví angličtinou španělskou a Čech používá czenglish,“ podotýká Jan Kunrt. Při nedorozumění pak pomáhalo týmu, když si procesy rozkreslili.

A co by dnes udělal jinak? Především více prověřoval externí dodavatele. U některých věcí se zjistilo, že se měly v reportech za odzkoušené, ale ve skutečnosti nefungovaly podle představ, nebyly odladěné. Přesto je smířlivý. Neustálé testování podle něj nikoho nebaví. Proto radí jít do ostrého provozu, i když třeba věci nejsou otestované na sto procent. Protože ostrý provoz nejlépe ukáže, co je třeba doladit.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Přechod na nový informační systém musí tlačit lidé z byznysu, ne z IT

728x90

Každý přechod na nový informační systém představuje obrovský zásah do společnosti. Skupina Draslovka se pro něj rozhodla především kvůli mezinárodní expanzi. Ředitel jejího IT Jana Kunrt dnes zdůrazňuje, že úspěšnou transformaci musí vždy tlačit lidé, kteří řídí obchod. Pokud jsou to lidé z IT, je podle něj minimálně polovina takových implementací určena k zániku.

Draslovka Holding je českou soukromou společností, jedním z největších světových hráčů ve specializované chemii. Mezi její produkty patří například kyanid sodný, používaný při louhování zlata. Kromě hledání nových programů také kupuje další společnosti, a právě akvizice hrály v rozhodnutí o přechodu na SAP důležitou roli.

Volba účetního standardu zabrala měsíce

„Koupili jsme byznys od Američanů a jejich systém byl strašně složitý. Už v něm nešlo nic nového vytvořit,“ říká v podcastu. Vedle toho akvizice vyvolaly i potřebu přejít na jednotné účetní standardy a jednu referenční měnu. Jen tato volba trvala několik měsíců. Nakonec padla volba na mezinárodní standardy IFRS a americký dolar.

Ačkoliv u nás jsou tyto standardy poměrně běžné, jinde ve světě jejich zavedení nebylo nijak jednoduché. „Vysvětlujte v USA, co je IFRS. Pro ně je jejich US GAAP svatý a najednou to měli napasovat na jiný účetní standard,“ vzpomíná dnes Kunrt s úsměvem.

Celý přechod nebyl podle něj jednorázovou změnou. Kde to šlo, upravovali experti vše na standardy SAP. Ale nešlo to úplně všude. I proto se nový systém spouštěl ve třech dnech po jednotlivých částech. „Spustili jsme třeba sklad a sledovali, zda funguje,“ vysvětluje Jan Kunrt.

Obrovským rozdílem je, zda migruje systém, který přímo řídí výrobu, nebo nějaký, který může svoji činnost přerušit. Protože výroba se přerušit nemůže. „Takže jsme vzali všechny postupy a dopředu si v reálu testovali, co je potřeba, kdyby někde došlo k narušení provozu,“ říká šéf IT z Draslovky s tím, lidé například museli spoustu údajů zapisovat „do papírů“. A ty na konci směny proti podpisu odevzdat. „Protože papír se jinak ztrácí,“ dodává s nadsázkou.

Jen minimum dat

Systém se zavřel a vyčistil tak, aby migrovalo naprosté minimum dat: „Nepřeváděli jsme, kolik tužek jsme kdy nakoupili. Zato dnes máme zanesou každou tužku jednotlivě.“ Předtím se ovšem kvůli onomu ztrácení papírů doplnila nejdříve stará data, až pak přišla na řadu ta aktuální.

Velkou věcí bylo i trénování lidí. Proto by jan Kunrt každému radil, ať se do něj pustí až relativně krátkou dobu před spuštěním nového systému, před dnem D. „Ti lidé mají svoji práci a nejde je vytrénovat tři týdny dopředu a věřit, že si vše budou pamatovat.

Své vykonala i jazyková bariéra. Ač je dnes v sektoru informačních technologií běžné, že všichni mluví anglicky a pracují v angličtině, přece jen existují rozdíly. „Mexičan mluví angličtinou španělskou a Čech používá czenglish,“ podotýká Jan Kunrt. Při nedorozumění pak pomáhalo týmu, když si procesy rozkreslili.

A co by dnes udělal jinak? Především více prověřoval externí dodavatele. U některých věcí se zjistilo, že se měly v reportech za odzkoušené, ale ve skutečnosti nefungovaly podle představ, nebyly odladěné. Přesto je smířlivý. Neustálé testování podle něj nikoho nebaví. Proto radí jít do ostrého provozu, i když třeba věci nejsou otestované na sto procent. Protože ostrý provoz nejlépe ukáže, co je třeba doladit.

RELATED ARTICLES