Maďarsko, které má v Evropské unii dlouhodobě nálepku hlavního provokatéra a potížisty, se už v pondělí 1. července ujme rotujícího předsednictví v Radě EU. Příštích šest měsíců tedy bude řídit debaty mezi členskými státy a unijními institucemi a do značné míry může ovlivňovat skladbu témat, která se budou na evropské úrovni řešit. Mnozí politici proto vyjadřují obavy z toho, že Budapešť neodolá příležitosti a pokusí se v nadcházejícím půlroce protlačovat vlastní zájmy a některé klíčové celoevropské agendy bude naopak záměrně zdržovat. 

Maďarské předsednictví EU si docela příhodně zvolilo za své logo Rubikovu kostku – známý mechanický hlavolam. Celá unie si totiž aktuálně láme hlavu nad tím, co od svého problematického člena v klíčové pozici očekávat. Podle maďarského ministra pro evropské záležitosti Jánose Bóky se země zaměří na sedm priorit, mezi které patří například posílení konkurenceschopnosti EU či rozvoj evropského obranného průmyslu, což jsou témata, která nijak nevybočují ze širšího trendu a kterými se pravděpodobně budou zabývat i další státy a budoucí Evropská komise. 

Na druhé straně si Budapešť vybrala za své motto křiklavé heslo „Make Europe Great Again“, tedy „Udělejme Evropu opět skvělou“, které jasně odkazuje na kontroverzního amerického exprezidenta Donalda Trumpa. To může podle serveru Politico naznačovat, že se Maďaři chystají zavedeným systémem pořádně zatřást.    

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána se v posledních letech pravidelně dostává do ostrých střetů s ostatními 26 státy EU. Opakovaně blokovala zasílání vojenské pomoci napadené Ukrajině a rozšiřování protiruských sankcí. Dlouho bránila vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Je obviňována také z porušování pravidel právního státu ve vlastní zemi, za což Evropská komise Maďarům zmrazila a později částečně rozmrazila miliardy eur z unijních fondů. Právě kvůli chování Maďarska se v uplynulých měsících v sedmadvacítce rozproudily bouřlivé debaty o možném zrušení práva veta nebo o tom, zda by bylo možné věčnému potížistovi předsednictví odebrat.                 

Obavy z Maďarska v čele EU dokonce vybičovaly evropské politiky k tomu, aby se pokusili většinu důležitých věcí dokončit před koncem června. Tento týden například schválili v pořadí již čtrnáctý balík sankcí proti Rusku a zahájili přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. „Dobíhající belgické předsednictví bylo jednoznačně pod tlakem, aby dotáhlo všechny dohody, než nastoupí Orbán, aby se omezily škody, které může maďarský premiér napáchat,“ řekl serveru Politico unijní diplomat, jenž si nepřál být jmenován.    

Jeho slova potvrdil v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál i český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), jenž před pár týdny inicioval vznik dopisu, ve kterém dvanáct států EU vyzvalo Belgii, aby další jednání o vstupu Ukrajiny a Moldavska do evropského bloku urychlila. „Nejsme si úplně jistí, že by to pro Maďarsko byla tak vysoká priorita jako pro zbývajících 26 zemí,“ uvedl Dvořák a poukázal rovněž na to, že Maďarsko by jako předsednický stát mohlo rozhovory s Ukrajinou zpomalit jednoduše tím, že by bylo v této otázce půl roku zcela neaktivní.    

Milan Nič, výzkumný pracovník z německé organizace DGAP, se domnívá, že Orbán využije předsednictví především k tomu, aby se zviditelnil na mezinárodní scéně. „Bude mít silnější hlas při jednání s lídry mimounijních zemí, jako je ruský prezident Vladimir Putin nebo čínský vůdce Si Ťin-pching,“ míní Nič. Mohl by se také pokusit využít svého nového vlivu ke sjednocení evropských krajně pravicových stran, ačkoli jeho vlastní strana Fidesz po rozkolu s evropskými lidovci (EPP) zatím stále nenašla domov v žádné frakci Evropského parlamentu.  

Naproti tomu ředitel projektu České zájmy v EU Filip Hanka se snaží vidět maďarské předsednictví v optimističtějším světle: „Čekám od nich, že budou při vyjednáváních zastávat tvrdé pozice jako dosud, možná lehké upozadění jejich formální role nezávislého moderátora diskuzí, ale nikoliv sabotáž celého procesu.“ Hanka dále připomíná, že Maďarsko přebírá Radu EU v přechodné době po evropských volbách. V příštích měsících se v Bruselu bude řešit zejména sestavování nové Evropské komise. Nově zvolený Evropský parlament se poprvé sejde až v polovině července. „Z toho plyne, že vyjednávací trialogy o legislativách začnou až později na podzim, tedy ve chvíli, kdy bude už půlka maďarského předsednictví za námi,“ podotýká Hanka.   

I on je nicméně skeptický v otázce přístupových rozhovorů s Ukrajinou a s Moldavskem. „Je možné, že Maďarsko bude rozšiřovací proces s Ukrajinou zdržovat a prosazovat spíše rozhovory se zeměmi západního Balkánu. Vždy je však u tohoto rozhodování potřebná jednomyslnost, ať už na jedné, nebo na druhé straně. Dojde také k výměně eurokomisaře pro rozšíření, přičemž tuto funkci doposud drželo právě Maďarsko, takže záleží také na tom, kdo se postu nově ujme,“ odhaduje Hanka.   

VIDEO: Co jste nevěděli o Viktoru Orbánovi?

Vášnivý fotbalista a amatérský herec. Těchto 7 věcí jste zaručeně o Viktoru Orbánovi nevěděli • Videohub

Maďarsko, které má v Evropské unii dlouhodobě nálepku hlavního provokatéra a potížisty, se už v pondělí 1. července ujme rotujícího předsednictví v Radě EU. Příštích šest měsíců tedy bude řídit debaty mezi členskými státy a unijními institucemi a do značné míry může ovlivňovat skladbu témat, která se budou na evropské úrovni řešit. Mnozí politici proto vyjadřují obavy z toho, že Budapešť neodolá příležitosti a pokusí se v nadcházejícím půlroce protlačovat vlastní zájmy a některé klíčové celoevropské agendy bude naopak záměrně zdržovat. 

Maďarské předsednictví EU si docela příhodně zvolilo za své logo Rubikovu kostku – známý mechanický hlavolam. Celá unie si totiž aktuálně láme hlavu nad tím, co od svého problematického člena v klíčové pozici očekávat. Podle maďarského ministra pro evropské záležitosti Jánose Bóky se země zaměří na sedm priorit, mezi které patří například posílení konkurenceschopnosti EU či rozvoj evropského obranného průmyslu, což jsou témata, která nijak nevybočují ze širšího trendu a kterými se pravděpodobně budou zabývat i další státy a budoucí Evropská komise. 

Na druhé straně si Budapešť vybrala za své motto křiklavé heslo „Make Europe Great Again“, tedy „Udělejme Evropu opět skvělou“, které jasně odkazuje na kontroverzního amerického exprezidenta Donalda Trumpa. To může podle serveru Politico naznačovat, že se Maďaři chystají zavedeným systémem pořádně zatřást.    

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána se v posledních letech pravidelně dostává do ostrých střetů s ostatními 26 státy EU. Opakovaně blokovala zasílání vojenské pomoci napadené Ukrajině a rozšiřování protiruských sankcí. Dlouho bránila vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Je obviňována také z porušování pravidel právního státu ve vlastní zemi, za což Evropská komise Maďarům zmrazila a později částečně rozmrazila miliardy eur z unijních fondů. Právě kvůli chování Maďarska se v uplynulých měsících v sedmadvacítce rozproudily bouřlivé debaty o možném zrušení práva veta nebo o tom, zda by bylo možné věčnému potížistovi předsednictví odebrat.                 

Obavy z Maďarska v čele EU dokonce vybičovaly evropské politiky k tomu, aby se pokusili většinu důležitých věcí dokončit před koncem června. Tento týden například schválili v pořadí již čtrnáctý balík sankcí proti Rusku a zahájili přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. „Dobíhající belgické předsednictví bylo jednoznačně pod tlakem, aby dotáhlo všechny dohody, než nastoupí Orbán, aby se omezily škody, které může maďarský premiér napáchat,“ řekl serveru Politico unijní diplomat, jenž si nepřál být jmenován.    

Jeho slova potvrdil v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál i český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), jenž před pár týdny inicioval vznik dopisu, ve kterém dvanáct států EU vyzvalo Belgii, aby další jednání o vstupu Ukrajiny a Moldavska do evropského bloku urychlila. „Nejsme si úplně jistí, že by to pro Maďarsko byla tak vysoká priorita jako pro zbývajících 26 zemí,“ uvedl Dvořák a poukázal rovněž na to, že Maďarsko by jako předsednický stát mohlo rozhovory s Ukrajinou zpomalit jednoduše tím, že by bylo v této otázce půl roku zcela neaktivní.    

Milan Nič, výzkumný pracovník z německé organizace DGAP, se domnívá, že Orbán využije předsednictví především k tomu, aby se zviditelnil na mezinárodní scéně. „Bude mít silnější hlas při jednání s lídry mimounijních zemí, jako je ruský prezident Vladimir Putin nebo čínský vůdce Si Ťin-pching,“ míní Nič. Mohl by se také pokusit využít svého nového vlivu ke sjednocení evropských krajně pravicových stran, ačkoli jeho vlastní strana Fidesz po rozkolu s evropskými lidovci (EPP) zatím stále nenašla domov v žádné frakci Evropského parlamentu.  

Naproti tomu ředitel projektu České zájmy v EU Filip Hanka se snaží vidět maďarské předsednictví v optimističtějším světle: „Čekám od nich, že budou při vyjednáváních zastávat tvrdé pozice jako dosud, možná lehké upozadění jejich formální role nezávislého moderátora diskuzí, ale nikoliv sabotáž celého procesu.“ Hanka dále připomíná, že Maďarsko přebírá Radu EU v přechodné době po evropských volbách. V příštích měsících se v Bruselu bude řešit zejména sestavování nové Evropské komise. Nově zvolený Evropský parlament se poprvé sejde až v polovině července. „Z toho plyne, že vyjednávací trialogy o legislativách začnou až později na podzim, tedy ve chvíli, kdy bude už půlka maďarského předsednictví za námi,“ podotýká Hanka.   

I on je nicméně skeptický v otázce přístupových rozhovorů s Ukrajinou a s Moldavskem. „Je možné, že Maďarsko bude rozšiřovací proces s Ukrajinou zdržovat a prosazovat spíše rozhovory se zeměmi západního Balkánu. Vždy je však u tohoto rozhodování potřebná jednomyslnost, ať už na jedné, nebo na druhé straně. Dojde také k výměně eurokomisaře pro rozšíření, přičemž tuto funkci doposud drželo právě Maďarsko, takže záleží také na tom, kdo se postu nově ujme,“ odhaduje Hanka.   

VIDEO: Co jste nevěděli o Viktoru Orbánovi?

Vášnivý fotbalista a amatérský herec. Těchto 7 věcí jste zaručeně o Viktoru Orbánovi nevěděli • Videohub