Podle odhadů člena dozorčí rady a šéfa odborové organizace Liberty Petra Slaniny by vstup Moravia Steel mohl udržet práci až třem tisícům zaměstnanců válcoven nebo rouroven, lidem z koksovny však pravděpodobně nepomůže. Většina zaměstnanců přitom v Liberty pracuje desítky let a výjimkou není, že jde o několikátou generaci v rámci jedné rodiny. Často se o nich mluví jako o „srdcařích“, to označení ale podle Roberta Köglera, který pracuje právě v koksovně, už neplatí. „Jsme teď spíš za pitomce než za srdcaře. Všichni nám říkají: proč jste na to, co se tady dělo, neupozorňovali? Ale my upozorňovali, demonstrovali. A co z toho? Nic.“
„Průměr odpracovaných let může být takových dvacet,“ odhaduje odborář Slanina. Někteří zaměstnanci do rozlehlého areálu přišli ve čtrnácti letech, vyučili se tu a zůstali až do důchodu. „Tak si to spočítejte. Mně je dnes šedesát let, přišel jsem jako učeň. V huti jsem přes 46 let,“ vypočítává Ivan Pěknica z válcovny.
Zaměstnanec Liberty Ostrava Ivan Pěknica.|
Hysterie se nenaplnila, říká primátor
Katastrofický sociální otřes pro celý region, jak mluví o možném konci Liberty hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO), ale podle ostravského primátora Jana Dohnala (ODS) region nezasáhne. „Některé přímo navázané podniky jsou už také v insolvenci nebo se do ní dostávají, ale současně víme, že ta úvodní hysterie se nenaplnila,“ říká. Řada firem, které byly na Liberty závislé, si podle něj se situací poradila a dokázala najít zakázky jinde. „Troufám si říct, že původní obavy z toho, že s krachem Liberty přijde o práci dalších čtyřicet tisíc lidí, jsou dnes prakticky vyloučené.“
Podle odborářů se ale problém týká nejen zhruba pěti tisíc zaměstnanců Liberty. Jak říká předseda odborů OS KOVO Liberty Petr Slanina, primátor neví o situaci v huti „zhola nic“. „Kromě toho, že návaznost prvovýroby na další podniky je obrovská, může to mít dopad i na firmy, které s Liberty zdánlivě nesouvisí,“ tvrdí Slanina a dodává, že už nyní má informace o tom, že zdejší podniky, které plánovaly zvyšovat mzdy, to nakonec neudělají. „Protože Liberty v tomto byla vždy lídrem. Takže nejen že se zvýší nezaměstnanost, ale ve velkých firmách v regionu zamrzne růst mezd.“
Právnička Miriam Foksová z Regionálního pracoviště Odborového svazu KOVO pro Moravskoslezský kraj a předseda odborů Liberty Petr Slanina.|
Ostravským primátorem zmiňovaných čtyřicet tisíc lidí, které by mohl zánik Liberty ohrozit, vyšlo z průzkumu neziskové organizace Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. „Aktivní obchod s Liberty mělo zhruba pět set výrobních firem. Při nejčernějším scénáři může stagnace výroby přivést do potíží téměř šest tisíc zaměstnanců těchto firem. Zde je nutno připočíst i jejich rodinné příslušníky, takže odhadem se mohou dopady opravdu dotknout až čtyřiceti tisíc lidí,“ vysvětluje mluvčí hejtmana Bělici Nikola Birklenová.
Podle primátora Dohnala si ale Ostrava poradila i s většími vlnami propouštění. „Město sice vyrostlo na uhlí a oceli, ale taky je třeba připomenout, že z těžkého průmyslu v devadesátých letech odešlo více než 100 tisíc lidí a zvládli jsme to.“ Dohnal připomíná například propouštění v OKD nebo ve Vítkovicích a podle něj jsou čísla zaměstnanosti v rámci Liberty v historickém kontextu „vlastně naprosto zanedbatelná“. „Je to samozřejmě obrovské psychické zemětřesení, ale kdo bude chtít, práci si najde,“ myslí si primátor.
Práce na celý život
Robert Kögler pracuje v koksovně přes třicet let. Je jedním z těch zaměstnanců, kterých se pravděpodobně dotkne oznámené propouštění a jimž nepomůže ani případný vstup společnosti Moravia Steel. Kögler už jen čeká, kdy přijde pokyn, že mají koksovnu odstavit. Což znamená definitivně ji vypnout, protože už nepůjde opět zprovoznit.
Zaměstnanec koksovny Liberty Ostrava Robert Kögler.|
„Na bezpečné odstavení potřebujeme 25 dní a potom dalších 60 až 90 na dokončení režimu vypnutí. Je tam totiž plno chemikálií a dalších látek a my to musíme zlikvidovat tak, aby nedošlo k havárii, třeba k výbuchu nebo zamoření plynem,“ popisuje. Vůbec si ale není jistý, jestli za tuto práci dostanou zaplaceno – náhradu mzdy od státu dostávali zaměstnanci Liberty od Úřadu práce jen do konce července. „Ale pořád jsou tam tací, kteří prostě přijdou, i když vědí, že zaplaceno nedostanou,“ říká Robert Kögler.
Co bude po skončení koksovny dělat on nebo jeho kolegové, neví. „Část z nich už třeba někde pracuje a samozřejmě se po práci koukáme. Ale kdo chce jít z kvalifikované pozice na začátečnickou se mzdou kolem třiceti tisíc a stoupnout si někam k pásu?“ pokládá Kögler řečnickou otázku.
Proč si ale zaměstnanci nezačali hledat práci už v době, kdy bylo zřejmé, že má podnik potíže? Robert Kögler uvádí dva důvody: „Zaprvé bychom šli všichni dolů s platem, na kterém jsou závislé naše rodiny. A zadruhé když někde pracujete celý život, nechcete se tak snadno vzdát. Doufali jsme, že se to nějakým způsobem uživí, protože my víme, že ta huť tady má svůj potenciál.“
Se slovy o potenciálu hutě souhlasí i Köglerovi kolegové z válcoven. Ivan Pěknica a Stanislav Travniček pracují každý na jiné válcovně, oba provozy ale zatím zakázky dostávají. „Máme celkem velké portfolio výrobků, válcujeme teď třeba závitové tyče,“ uvádí příklad výroby Pěknica. I ve válcovnách je ale v tuto chvíli jen malá část zaměstnanců, většina je doma na sedmdesáti procentech mzdy a do práce jdou, jen když jsou kvůli konkrétní zakázce potřeba.
Zaměstnanci Liberty Ostrava Stanislav Travniček a Robert Kögler.|
„Vláda pořád mlžila, že má nějaké investory. Takže ano, lidé jí slepě věřili a nedávali výpovědi,“ stěžuje si Kögler. Stejná výtka tu podle Slaniny často míří i na odbory, protože stejně jako vláda zaměstnance přesvědčovaly, aby zatím z podniku neodcházeli. „Byla tady snaha to udržet, protože hrozilo, že se Liberty rozpadne zevnitř. Používat teď argument, že už si zaměstnanci mohli dávno najít jinou práci, je laciné,“ je přesvědčen šéf odborů.
Billboard před areálem Liberty Ostrava slibuje světlé zítřky a bezemisní budoucnost.|
Takové vztahy tady teď máme
To, že je areál o velikosti téměř čtvrtiny rozlohy celé Ostravy v útlumu, nutně zaznamená každý, kdo vystoupí z autobusu na zastávce Nová Huť. Za brány Liberty se ale bez povolení nikdo nedostane. „Ukázal bych vám to tam rád, protože teoreticky mám možnost vzít si s sebou dovnitř doprovod,“ vítá nás kousek od vstupu do areálu šéf odborů Petr Slanina. Dodává ale, že to bohužel není možné. „Když jsem to udělal naposledy, přišel mi vytýkací dopis. Což je trochu zvláštní, když jsem předseda odborů a k tomu ještě člen dozorčí rady. Ale budiž, takové vztahy tady teď máme.“
Do areálu se bez svolení vedení Liberty Ostrava nedá dostat.|
Redakce e15 oslovila s oficiální žádostí o vstup do areálu také přímo vedení Liberty Ostrava. S tiskovým oddělením řešila možný přístup do koksovny a zprostředkování setkání s několika zaměstnanci, nakonec ale přišlo zamítavé stanovisko. „Snažili jsme se to zajistit, nicméně situace na koksovně je velmi vypjatá a zaměstnanci nemají vůbec náladu se s kýmkoliv bavit a cokoliv komentovat. Návštěvu proto musíme zrušit,“ napsal v e-mailu zástupce ředitele pro komunikaci Ivo Štěrba. Pak už komunikaci zcela přerušil. Redakce e15 žádala vedení Liberty také o vyjádření, jaké konkrétní dopady by mohlo mít možné převzetí některých částí závodu společností Moravia Steel a kolika zaměstnanců by se mohlo týkat, do uzávěrky tohoto textu ale nepřišla žádná odpověď.
V areálu Liberty, kam nebylo redaktorům e15 povoleno vstoupit, nejsou jen výroby. Jeho součástí zůstává také zdravotní středisko, jehož služby využívají současní, ale také bývalí zaměstnanci. „Předpokládám, že pokud sem už nebudou jezdit tisíce zaměstnanců do práce, jako tomu bylo doposud, město pravděpodobně zruší nějaké autobusové linky. Pro naše bývalé pracovníky, kteří jsou nyní v důchodu, se tak zhorší dostupnost zdravotní péče,“ uvádí Slanina další příklady toho, jak podle něj může konec Liberty ovlivnit místní, kteří v podniku pracovali.
Vylidňování areálu potvrzuje i servírka z pivnice U Sýpky, kam chodí převážně pracující z huti a dalších provozů. Ve čtvrtek kolem půl třetí odpoledne jsou z poloviny obsazené dva stoly. „Je to tu znát, lidi moc nechodí. Snad maximálně pravidelně pár místních,“ říká. V týdnu se ještě občas někdo zastaví po konci směny, o víkendu je ale v hospodě prázdno. „Divím se, že tady ještě někdo nespáchal atentát jako na Slovensku,“ komentuje situaci rozhořčeně muž, který nedaleko hospody vyklízí dům zděděný po tchýni. S lidmi, kteří v Liberty pracují, prý „občas zajde na pivo“.
V hotelu Kovák jsou dnes ubytovaní hlavně uprchlíci z Ukrajiny.|
Naproti ředitelství Liberty stojí hotel Kovák, který společnosti patří a kde v současnosti pracuje sedm zaměstnanců. Část funguje jako hotel, část jako ubytovna pro zaměstnance nebo pro uprchlíky z Ukrajiny. Ti dnes ale převažují. Podle personálu je tu nyní ubytovaných kolem dvou set lidí. „Co s hotelem bude, nevíme,“ říká recepční, který dřív v huti pracoval. Kvůli zranění ale nakonec musel odejít a uplatnění našel právě ve firemním hotelovém zařízení.
Vstup státu? Drahé a riskantní
Primátor se s hejtmanem neshodne ani na tom, jakou roli by měl v řešení situace kolem Liberty hrát stát. Hejtman a opoziční poslanec Bělnica opakovaně označuje přístup vlády za laxní, koalice podle něj „opět hodila Moravskoslezský kraj přes palubu“ a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) vyzval k tomu, aby se stát společnost pokusil převzít. „Bylo by to strašně riskantní a strašně drahé,“ oponuje primátor Dohnal. „Nedává smysl, aby stát kupoval podnik, který je soukromý a který byl v posledních letech, prakticky za přihlížení všech, vytunelován.“
Primátor Ostravy Jan Dohnal|
Určitou naději vzbudil zájem třineckých železáren Moravia Steel, jakkoli se netýká Liberty jako celku. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS existují reálné plány na to, jak by mohla vstupující firma zachovat alespoň část pracovních míst. I proto apeloval ředitel Třineckých železáren Roman Heide na současné zaměstnance, aby s výpovědí počkali. „Chápeme, v jak těžké situaci se zaměstnanci Liberty Ostrava nacházejí, ale s ohledem na jejich odbornost je jejich setrvání v současné chvíli klíčové,“ uvedl po setkání s vládou. „Bavíme se o zachování podstatné části firmy,“ těší Slaninu. „Vnímáme to jako velice dobrou nabídku, a to z toho důvodu, že se o to zajímá vlastník, který má zkušenosti s ocelařinou v Česku a věděl by, co s podnikem dělat.“
Město, hejtman a odboráři se shodnou alespoň v ocenění rychlé pomoci ze strany Úřadu práce. V Liberty otevřel deset mobilních pracovišť, kde zaměstnancům pomáhají s vyplacením příspěvků nebo nabízejí poradenství v otázkách rekvalifikace a hledání jiného zaměstnání. „V první vlně během dvou týdnů pracovníci mobilních pracovišť pokryli skoro pět tisíc žádostí a dokázali za den obsloužit klidně osm set lidí. Zaměstnanci Liberty tohle dokážou ocenit,“ říká Slanina.
V pondělí ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Úřadem práce navíc oznámilo spuštění programu Outplacement II určeného zaměstnancům, kterých se hromadné propouštění dotkne. Zaregistrovat se ale mohou i ti, kteří se sami chystají ukončit svůj pracovní poměr do 31. července. Kromě červencové výplaty by podle generálního ředitele Úřadu práce Daniela Krištofa měli získat nárok i na dvě průměrné mzdy. Také tuto agendu si mohou pracovníci Liberty vyřídit do konce měsíce v mobilních pobočkách Úřadu práce přímo v areálu hutě.
Na místě ale pro ně bude připravena také psychologická pomoc, kterou zajišťuje Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. Lidé, kteří v podniku pracovali celý život a ztráta zaměstnání pro ně představuje velkou psychickou zátěž, ji budou potřebovat.
VIDEO:Jak se vyrábí ocel v Liberty Ostrava
Jak se vyrábí ocel v Liberty Ostrava? • Liberty Ostrava
