Téměř deset měsíců po teroristických útocích Hamásu a zahájení izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy na Blízkém východě opět hrozí rozhoření širšího konfliktu. Židovský stát v době jednání o příměří v Gaze hledá způsob, jak odpovědět na útok na Golany, který přičítá Hizballáhu. Zásahem na podporu Palestinců mu zároveň pohrozil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Izrael k tomu musí řešit, zda změna demokratického kandidáta na post amerického prezidenta neohrozí jeho zájmy.

Izrael v pondělí provedl dronový útok na jižní Libanon v odvetě za sobotní raketový úder na drúzské město Madždal Šams na Izraelem obsazených Golanských výšinách. Židovský stát i Spojené státy tvrdí, že za smrt dvanácti dětí a mladistvých ve městě může libanonská šíitská organizace Hizballáh, nad kterou drží patronát Teherán. Má se za to, že Izrael plánuje i další kroky proti Hizballáhu a opět se spekuluje i o možném otevření severní fronty. „Blížíme se k okamžiku totální války proti Hizballáhu a Libanonu,“ řekl o víkendu izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac.

Vztahy mezi oběma stranami jsou vyhrocené od října, dosud se je však dařilo držet v mezích přeshraničního ostřelování. „Vždycky jsme říkali, že něco takového je možné. Že například může přijít útok, který zabije civilisty nebo jiným způsobem vytvoří na jedné straně situaci, kdy se bude cítit nucena velmi tvrdě vrátit úder,“ komentoval pro The Wall Street Journal současná rizika Heiko Wimmen z belgické organizace International Crisis Group.

Izrael je pod domácím i mezinárodním tlakem

Některé letecké společnosti včetně německé Lufthansy, Air France a Turkish Airlines z bezpečnostních důvodů ruší či odkládají lety do Bejrútu. Několik zemí také vydalo varování před cestami do Libanonu nebo přímo vyzvalo své občany k okamžitému odchodu ze země. V pondělí v obavě z dalšího vývoje také mírně a přechodně vzrostly ceny ropy.

VIDEO: Rozhovor s politoložkou Irenou Kalhousovou o situaci v Izraeli pro pořad FLOW

Spojenci židovského státu v čele s Washingtonem se však opět snaží kabinet Benjamina Netanjahua odradit od radikálních kroků ve snaze zabránit vyhrocení napětí v nestabilním regionu. „Vedeme rozhovory s izraelskou vládou. A znovu zdůrazňuji její právo bránit své občany a naše odhodlání zajistit, aby toho byli schopni,“ řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. „Ale také nechceme, aby konflikt eskaloval,“ zdůraznil.

Útok na Madždal Šams navíc přišel v kritickém okamžiku jednání o příměří v Gaze, ve kterém Spojené státy hrají aktivní roli. Boje s Hizballáhem by mohly tuto iniciativu pohřbít. Blinken přitom tvrdí, že příměří je nejlepší cestou ke zklidnění situace na severní izraelské hranici. Také libanonská vláda podle Reuters chtěla po Washingtonu, aby vyzval Izrael ke zdrženlivosti. Američané údajně požádali Bejrút, aby vyvinul podobný tlak na Hizballáh.

Izraelská vláda je navíc pod tlakem veřejnosti, která chce dohodu kvůli osvobození zbývajících zhruba 120 rukojmích, unesených v říjnu. A na armádu začíná dopadat únava z dlouhé operace v Gaze a pohotovosti na severu země a Západním břehu Jordánu. Objevují se proto názory, že i nyní bude reakce Izraele nejspíš omezená.

„Izrael pravděpodobně zasáhne vojenskou infrastrukturu Hizballáhu právě teď, ale nezahájí válku v plném rozsahu. Bylo by velkou chybou spěchat a jednat bez příslušné přípravy,“ řekl Bloombergu brigádní generál v záloze a předseda Izraelského obranného a bezpečnostního fóra Amir Avivi. Také dva izraelské zdroje Reuters hovořily o tom, že Netanjahu chce Hizballáh potrestat, ale nehodlá zatáhnout Blízký východ do širokého konfliktu.  

Nejasná varování z Íránu i Turecka

Írán varoval Izrael, že případné vojenské aktivity v Libanonu budou mít nepředvídatelné důsledky. Teherán v dubnu provedl bezprecedentní útok na svého nepřítele za pomoci dronů a raket. Má také další možnosti, jak přispět Hizballáhu. Podporuje i milice v Iráku a Sýrii a v neposlední řadě jemenské povstalce Húsíe opakovaně útočící na Izrael. Ten nedávno provedl odvetný úder na jemenský přístav Hudajdá.

„Válka proti Libanonu by byla regionální válkou,“ varoval podle CNN libanonský ministr zahraničí Abdallah Bou Habíb. „Nebude to Hizballáh proti Izraeli. Máte Húsíe, máte irácké milice, v Sýrii máte milice, které netvoří Syřané, jsou pákistánské, afghánské. Všichni se do toho zapojí,“ dodal.

Nad židovským státem se navíc vznáší hrozba z Turecka, i když poměrně nejasná. „Musíme být velmi silní, aby Izrael nemohl dělat tyto věci Palestině,“ prohlásil v neděli Erdogan, jeden z nejostřejších kritiků Izraele na mezinárodní scéně. „Stejně jako jsme vstoupili do Náhorního Karabachu, stejně jako jsme vstoupili do Libye, můžeme jim udělat totéž,“ vzkázal.

Erdogan je známý svou ostrou rétorikou, kterou se chce zalíbit své voličské základně, zároveň se ale jeho pohrůžky vojenskou operací nedají brát na lehkou váhu. Turecko se pod ním v posledních letech angažovalo nejenom ve zmíněných zemích, ale také v Sýrii a Iráku.

Izrael při rozhodování o dalším postupu také musí zvažovat vývoj ve Spojených státech. Pokud demokraté vyšlou do souboje o Bílý dům viceprezidentku Kamalu Harrisovou a ta zvítězí, bude nejspíš Netanjahu v palestinské otázce pod silnějším americkým tlakem, než dosud. Je možné, že téma bude hrát velkou roli už během kampaně, protože část demokratických voličů byla silně nespokojena s postojem prezidenta Joea Bidena.

„Průzkumy v průběhu posledních měsíců ukázaly, že Bidenova politika v Gaze vážně poškodila listopadové šance demokratů,“ konstatoval ve svém komentáři pro Foreign Policy Matthew Duss z think tanku Centrum pro mezinárodní politiku.

Téměř deset měsíců po teroristických útocích Hamásu a zahájení izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy na Blízkém východě opět hrozí rozhoření širšího konfliktu. Židovský stát v době jednání o příměří v Gaze hledá způsob, jak odpovědět na útok na Golany, který přičítá Hizballáhu. Zásahem na podporu Palestinců mu zároveň pohrozil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Izrael k tomu musí řešit, zda změna demokratického kandidáta na post amerického prezidenta neohrozí jeho zájmy.

Izrael v pondělí provedl dronový útok na jižní Libanon v odvetě za sobotní raketový úder na drúzské město Madždal Šams na Izraelem obsazených Golanských výšinách. Židovský stát i Spojené státy tvrdí, že za smrt dvanácti dětí a mladistvých ve městě může libanonská šíitská organizace Hizballáh, nad kterou drží patronát Teherán. Má se za to, že Izrael plánuje i další kroky proti Hizballáhu a opět se spekuluje i o možném otevření severní fronty. „Blížíme se k okamžiku totální války proti Hizballáhu a Libanonu,“ řekl o víkendu izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac.

Vztahy mezi oběma stranami jsou vyhrocené od října, dosud se je však dařilo držet v mezích přeshraničního ostřelování. „Vždycky jsme říkali, že něco takového je možné. Že například může přijít útok, který zabije civilisty nebo jiným způsobem vytvoří na jedné straně situaci, kdy se bude cítit nucena velmi tvrdě vrátit úder,“ komentoval pro The Wall Street Journal současná rizika Heiko Wimmen z belgické organizace International Crisis Group.

Izrael je pod domácím i mezinárodním tlakem

Některé letecké společnosti včetně německé Lufthansy, Air France a Turkish Airlines z bezpečnostních důvodů ruší či odkládají lety do Bejrútu. Několik zemí také vydalo varování před cestami do Libanonu nebo přímo vyzvalo své občany k okamžitému odchodu ze země. V pondělí v obavě z dalšího vývoje také mírně a přechodně vzrostly ceny ropy.

VIDEO: Rozhovor s politoložkou Irenou Kalhousovou o situaci v Izraeli pro pořad FLOW

Spojenci židovského státu v čele s Washingtonem se však opět snaží kabinet Benjamina Netanjahua odradit od radikálních kroků ve snaze zabránit vyhrocení napětí v nestabilním regionu. „Vedeme rozhovory s izraelskou vládou. A znovu zdůrazňuji její právo bránit své občany a naše odhodlání zajistit, aby toho byli schopni,“ řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. „Ale také nechceme, aby konflikt eskaloval,“ zdůraznil.

Útok na Madždal Šams navíc přišel v kritickém okamžiku jednání o příměří v Gaze, ve kterém Spojené státy hrají aktivní roli. Boje s Hizballáhem by mohly tuto iniciativu pohřbít. Blinken přitom tvrdí, že příměří je nejlepší cestou ke zklidnění situace na severní izraelské hranici. Také libanonská vláda podle Reuters chtěla po Washingtonu, aby vyzval Izrael ke zdrženlivosti. Američané údajně požádali Bejrút, aby vyvinul podobný tlak na Hizballáh.

Izraelská vláda je navíc pod tlakem veřejnosti, která chce dohodu kvůli osvobození zbývajících zhruba 120 rukojmích, unesených v říjnu. A na armádu začíná dopadat únava z dlouhé operace v Gaze a pohotovosti na severu země a Západním břehu Jordánu. Objevují se proto názory, že i nyní bude reakce Izraele nejspíš omezená.

„Izrael pravděpodobně zasáhne vojenskou infrastrukturu Hizballáhu právě teď, ale nezahájí válku v plném rozsahu. Bylo by velkou chybou spěchat a jednat bez příslušné přípravy,“ řekl Bloombergu brigádní generál v záloze a předseda Izraelského obranného a bezpečnostního fóra Amir Avivi. Také dva izraelské zdroje Reuters hovořily o tom, že Netanjahu chce Hizballáh potrestat, ale nehodlá zatáhnout Blízký východ do širokého konfliktu.  

Nejasná varování z Íránu i Turecka

Írán varoval Izrael, že případné vojenské aktivity v Libanonu budou mít nepředvídatelné důsledky. Teherán v dubnu provedl bezprecedentní útok na svého nepřítele za pomoci dronů a raket. Má také další možnosti, jak přispět Hizballáhu. Podporuje i milice v Iráku a Sýrii a v neposlední řadě jemenské povstalce Húsíe opakovaně útočící na Izrael. Ten nedávno provedl odvetný úder na jemenský přístav Hudajdá.

„Válka proti Libanonu by byla regionální válkou,“ varoval podle CNN libanonský ministr zahraničí Abdallah Bou Habíb. „Nebude to Hizballáh proti Izraeli. Máte Húsíe, máte irácké milice, v Sýrii máte milice, které netvoří Syřané, jsou pákistánské, afghánské. Všichni se do toho zapojí,“ dodal.

Nad židovským státem se navíc vznáší hrozba z Turecka, i když poměrně nejasná. „Musíme být velmi silní, aby Izrael nemohl dělat tyto věci Palestině,“ prohlásil v neděli Erdogan, jeden z nejostřejších kritiků Izraele na mezinárodní scéně. „Stejně jako jsme vstoupili do Náhorního Karabachu, stejně jako jsme vstoupili do Libye, můžeme jim udělat totéž,“ vzkázal.

Erdogan je známý svou ostrou rétorikou, kterou se chce zalíbit své voličské základně, zároveň se ale jeho pohrůžky vojenskou operací nedají brát na lehkou váhu. Turecko se pod ním v posledních letech angažovalo nejenom ve zmíněných zemích, ale také v Sýrii a Iráku.

Izrael při rozhodování o dalším postupu také musí zvažovat vývoj ve Spojených státech. Pokud demokraté vyšlou do souboje o Bílý dům viceprezidentku Kamalu Harrisovou a ta zvítězí, bude nejspíš Netanjahu v palestinské otázce pod silnějším americkým tlakem, než dosud. Je možné, že téma bude hrát velkou roli už během kampaně, protože část demokratických voličů byla silně nespokojena s postojem prezidenta Joea Bidena.

„Průzkumy v průběhu posledních měsíců ukázaly, že Bidenova politika v Gaze vážně poškodila listopadové šance demokratů,“ konstatoval ve svém komentáři pro Foreign Policy Matthew Duss z think tanku Centrum pro mezinárodní politiku.