Kabinet Petra Fialy čeká zkraje léta nelehký souboj ve sněmovně. Poslanci se už ve čtvrtek sejdou nad návrhem ministra kultury Martina Baxy na zvýšení koncesionářských poplatků, který se chystá na plénu blokovat opozice, podle které je opatření neadekvátně plošné. Velká mediální novela rozšiřuje okruh poplatníků mezi domácnostmi a změnou pravidel chce také vybrat více peněz z firem, u kterých už nebude směrodatný počet přijímačů, ale zaměstnanců.

Že zvýšení koncesionářských poplatků nikdy nebylo politicky vděčné téma, dokazuje i fakt, že se televizní poplatky zvyšovaly naposledy v roce 2008 a ty rozhlasové dokonce v roce 2005. Výdaje na provoz veřejnoprávních médií přitom podle Baxy od té doby významně stouply. Zvýšení příjmů z koncesionářských poplatků je podle něj klíčové pro zajištění udržitelnosti financování a nezávislosti obou médií. Česká televize by měla díky novele získat až o 865 milionů korun ročně navíc, Český rozhlas 331 milionů korun. Televize letos hospodaří s téměř osmi miliardami korun, rozhlas s více než dvěma miliardami korun.

Rozhovor s generálním ředitelem ČT Janem Součkem pro FLOW:

Od příštího roku by se měl televizní poplatek zvýšit o patnáct korun na 150 korun měsíčně, rozhlasový poplatek má vzrůst o deset korun na 55 korun na domácnost měsíčně. Velká debata se povede ale spíše kolem opatření, kterým si vláda slibuje získání většího počtu poplatníků. Nově by je měly hradit i domácnosti, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale používají chytrý telefon, tablet, počítač nebo mají internetové připojení. Motivace předkladatelů je nasnadě, opatření reaguje na nárůst obliby online vysílání i zavedení zpravodajských webových portálů. Nadále platí, že se mohou lidé placení vyhnout čestným prohlášením, že žádné takové zařízení nevlastní.

Opoziční poslanci z hnutí ANO považují systém koncesionářských poplatků za přežitý a někteří se vyslovují pro financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Rozšíření povinnosti hradit poplatek je podle nich tak plošný, že zasáhne prakticky všechny domácnosti v Česku. „Navržená změna se reálně dotkne menšiny uživatelů veřejnoprávních služeb, protože pro naprostou většinu asi tří milionů stávajících koncesionářů budou změny znamenat pouze opravdu citlivé zvýšení poplatku,“ reagoval Baxa.

Pozornosti přitom mírně uniká další významná změna, která se dotkne firem. Zatímco podniky do 24 zaměstnanců a živnostníci se poplatku vyhnou úplně, větší firmy se musejí připravit na skokové zvýšení nákladů. „Firmy o 250 zaměstnancích by nově měly hradit až sedmdesátkrát více než doposud, roční poplatek za televizi a rozhlas se vyšplhal na 172 200 korun. U podniků s více než 500 zaměstnanci je to až stokrát více, tedy celkově 246 tisíc korun,“ upozorňuje Svaz průmyslu a dopravy, podle kterého většina jím oslovených firem a asociací s návrhem nesouhlasí.

Roční poplatky za televizi a rozhlas, které by firmy měly hradit

Dosud hradí firmy poplatky podle počtu televizí a rádií v provozovně. „Průmyslové podniky obvykle nepoužívají televizi nebo rádio jako součást svého provozu, bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prioritou,“ říká za Svaz výrobců vápna Lukáš Peřka. „Často jde navíc o hlučná místa, zaměstnanci v takovém pracovním prostředí opravdu nemají možnost sledovat televizi ani poslouchat rádio.“ Ředitel Elektrotechnické asociace Jan Prokš poplatek označil za nový druh firemní daně. „Sledování televize je v průmyslu naprosto vyloučené, tam lidé pracují, nesledují AZ-kvíz,“ dodal Prokš.

Podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy Mileny Jabůrkové je nesmyslné, aby firmy platily za služby, které nevyužívají. „Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy. A současně upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců, který není spravedlivě nastaven,“ doplnila.

Kabinet Petra Fialy čeká zkraje léta nelehký souboj ve sněmovně. Poslanci se už ve čtvrtek sejdou nad návrhem ministra kultury Martina Baxy na zvýšení koncesionářských poplatků, který se chystá na plénu blokovat opozice, podle které je opatření neadekvátně plošné. Velká mediální novela rozšiřuje okruh poplatníků mezi domácnostmi a změnou pravidel chce také vybrat více peněz z firem, u kterých už nebude směrodatný počet přijímačů, ale zaměstnanců.

Že zvýšení koncesionářských poplatků nikdy nebylo politicky vděčné téma, dokazuje i fakt, že se televizní poplatky zvyšovaly naposledy v roce 2008 a ty rozhlasové dokonce v roce 2005. Výdaje na provoz veřejnoprávních médií přitom podle Baxy od té doby významně stouply. Zvýšení příjmů z koncesionářských poplatků je podle něj klíčové pro zajištění udržitelnosti financování a nezávislosti obou médií. Česká televize by měla díky novele získat až o 865 milionů korun ročně navíc, Český rozhlas 331 milionů korun. Televize letos hospodaří s téměř osmi miliardami korun, rozhlas s více než dvěma miliardami korun.

Rozhovor s generálním ředitelem ČT Janem Součkem pro FLOW:

Od příštího roku by se měl televizní poplatek zvýšit o patnáct korun na 150 korun měsíčně, rozhlasový poplatek má vzrůst o deset korun na 55 korun na domácnost měsíčně. Velká debata se povede ale spíše kolem opatření, kterým si vláda slibuje získání většího počtu poplatníků. Nově by je měly hradit i domácnosti, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale používají chytrý telefon, tablet, počítač nebo mají internetové připojení. Motivace předkladatelů je nasnadě, opatření reaguje na nárůst obliby online vysílání i zavedení zpravodajských webových portálů. Nadále platí, že se mohou lidé placení vyhnout čestným prohlášením, že žádné takové zařízení nevlastní.

Opoziční poslanci z hnutí ANO považují systém koncesionářských poplatků za přežitý a někteří se vyslovují pro financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Rozšíření povinnosti hradit poplatek je podle nich tak plošný, že zasáhne prakticky všechny domácnosti v Česku. „Navržená změna se reálně dotkne menšiny uživatelů veřejnoprávních služeb, protože pro naprostou většinu asi tří milionů stávajících koncesionářů budou změny znamenat pouze opravdu citlivé zvýšení poplatku,“ reagoval Baxa.

Pozornosti přitom mírně uniká další významná změna, která se dotkne firem. Zatímco podniky do 24 zaměstnanců a živnostníci se poplatku vyhnou úplně, větší firmy se musejí připravit na skokové zvýšení nákladů. „Firmy o 250 zaměstnancích by nově měly hradit až sedmdesátkrát více než doposud, roční poplatek za televizi a rozhlas se vyšplhal na 172 200 korun. U podniků s více než 500 zaměstnanci je to až stokrát více, tedy celkově 246 tisíc korun,“ upozorňuje Svaz průmyslu a dopravy, podle kterého většina jím oslovených firem a asociací s návrhem nesouhlasí.

Roční poplatky za televizi a rozhlas, které by firmy měly hradit

Dosud hradí firmy poplatky podle počtu televizí a rádií v provozovně. „Průmyslové podniky obvykle nepoužívají televizi nebo rádio jako součást svého provozu, bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prioritou,“ říká za Svaz výrobců vápna Lukáš Peřka. „Často jde navíc o hlučná místa, zaměstnanci v takovém pracovním prostředí opravdu nemají možnost sledovat televizi ani poslouchat rádio.“ Ředitel Elektrotechnické asociace Jan Prokš poplatek označil za nový druh firemní daně. „Sledování televize je v průmyslu naprosto vyloučené, tam lidé pracují, nesledují AZ-kvíz,“ dodal Prokš.

Podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy Mileny Jabůrkové je nesmyslné, aby firmy platily za služby, které nevyužívají. „Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy. A současně upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců, který není spravedlivě nastaven,“ doplnila.