Čeští startupisté dlouhodobě volají po legislativní úpravě, která by zjednodušila pravidla pro zaměstnanecké akcie, vláda Petra Fialy (ODS) má zároveň tento krok v programovém prohlášení vlády a doporučuje ho i Národní ekonomická rada vlády. Nyní by tuto změnu chtěli dotáhnout Piráti, kteří chtějí daňová pravidla přiblížit představám startupového trhu. 

Podzimní úprava předložená poslanci z ODS, TOP 09, STAN A KDU-ČSL české startupisty nepotěšila, už od jejího přijetí se proto diskutuje o možných změnách. Ambice změnit pravidla pro zaměstnanecké akcie proto nyní převzali Piráti, kteří na návrhu spolupracují se soukromou sférou.

„V programovém prohlášení je zavedení zaměstnaneckých akcií a tento bod jde za námi, protože jsme ho tam při jednání s ministrem Stanjurou prosadili. Neseme za něj tedy tak trochu zodpovědnost, ačkoliv nesedíme ani na jednom z ministerstev, kterých se to týká,“ vysvětluje Martin Jiránek, který toto nové vyjednávání o podobě zákona za Piráty vede.

Podle něj byla loni prosazená úprava překvapivá, rychlá a ve výsledku více vyhovuje velkým firmám než startupům, které po zaměstnaneckých akciích dlouhodobě volaly. Jiránek to zároveň bere jako příležitost, jak rozproudit debatu právě o rozvoji českého startupového odvětví. 

Ve věci zaměstnaneckých akcií je podle Pirátů nutné položit vůbec jejich základ tak, aby firmy při jejich zavádění měly jistotu, že postupují podle platných zákonů. „Z pohledu legislativy nedojde k zásadní změně, ale jde o to, aby v zákoně byl pro firmy stručně a jasně definován postup při tvorbě opčních programů, a že když bude tento postup dodržován, nebudou za to firmy či zaměstnanci postihováni,“ uvedl Jiránek s tím, že právě tento faktor vyšel z debat se soukromým sektorem jako zásadní. „V diskuzích, které jsme v posledních měsících měli, zaznívalo, že pokud se toto neujasní, tak Finanční správa může na některé tyto věci nahlížet jako na pokusy o obcházení zdanění,“ vysvětlil. 

Dojít by mělo k úpravě samotných podmínek pro zaměstnanecké akcie. Základní myšlenkou pirátského návrhu je, aby bylo z pohledu zdanění nahlíženo na zaměstnanecké podíly jako na kapitálový příjem, čímž by se oprostily nutnosti odvádět z nich zdravotní a sociální pojištění. Dále by také mělo být možné, aby si zaměstnanci ponechali akcie i při změně práce a měli možnost je držet až třeba do momentu vstupu společnosti na burzu, tedy do chvíle, kdy bude možné podíl zpeněžit. „Základní myšlenka je opravdu v tom, že zaměstnance budeme vnímat jako investora,“ přibližuje Jiránek. 

Pirátský politik přiznává, že hlavní dlouhodobá překážka na cestě k zaměstnaneckým akciím, tedy postoj ministerstva financí, prozatím zcela vyřešena není. „Posvěcené ministerstvem to není, ale na druhou stranu jsme s nimi měli několik podrobných jednání. Zároveň průběžně jednáme i s experty z daňové oblasti a diskuze se za mě posouvá k vzájemnému porozumění a dobrému kompromisu,“ věří Jiránek. Ministerstvo v minulosti zastávalo postoj, že případné změny by mohly být považovány za další daňové výjimky, které se naopak snaží resort vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) redukovat. 

Piráti nejsou jedinou stranou, která by chtěla startupům vyjít vstříc. Na vlastním návrhu pracuje také resort ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09). Ta by chtěla úpravu zaměstnaneckých akcií zahrnout do reformy transferu technologií z akademického výzkumu do praxe. Nicméně stejně jako Piráti, ani tým Langšádlové doposud nedokázal najít shodu se Stanjurovým resortem. 

Proti dalším změnám pravidel pro zaměstnanecké akcie nejsou ani ostatní vládní strany, tedy ODS a STAN. „Nebráníme se dalším úpravám v oblasti zaměstnaneckých akcií a opčních programů. První kroky jsme v tomto již udělali,“ reagoval e15 poslanec ODS Vojtěch Munzar, obdobně se vyjádřil i šéf rozpočtového výboru Sněmovny za STAN Josef Bernard. Poslanec ODS nicméně upozorňuje na to, že příjem ze zaměstnaneckých akcií je odměna pro zaměstnance. „S jejich změnou na čistě kapitálový příjem je spojeno určité riziko daňových úniků a optimalizací, které se před definitivním rozhodnutím musí vyhodnotit,“ doplnil Munzar. 

Další osud zaměstnaneckých akcií je tak aktuálně nejistý, tlak na jejich úpravu ale roste. Jiránek motivaci Pirátů ke vstřícnějšímu režimu vysvětluje také tím, že pokud v Česku nebudou pro startupy příznivá pravidla, tak budou odcházet a odvádět daně v jiné zemi. To už se ostatně děje, jelikož mladé a nadějné firmy mají často investory ze zahraničí, kteří upřednostňují pro své firmy vhodnější prostředí. Právě tím jsou pověstné například pobaltské země, Holandsko nebo Spojené státy. 

Čeští startupisté dlouhodobě volají po legislativní úpravě, která by zjednodušila pravidla pro zaměstnanecké akcie, vláda Petra Fialy (ODS) má zároveň tento krok v programovém prohlášení vlády a doporučuje ho i Národní ekonomická rada vlády. Nyní by tuto změnu chtěli dotáhnout Piráti, kteří chtějí daňová pravidla přiblížit představám startupového trhu. 

Podzimní úprava předložená poslanci z ODS, TOP 09, STAN A KDU-ČSL české startupisty nepotěšila, už od jejího přijetí se proto diskutuje o možných změnách. Ambice změnit pravidla pro zaměstnanecké akcie proto nyní převzali Piráti, kteří na návrhu spolupracují se soukromou sférou.

„V programovém prohlášení je zavedení zaměstnaneckých akcií a tento bod jde za námi, protože jsme ho tam při jednání s ministrem Stanjurou prosadili. Neseme za něj tedy tak trochu zodpovědnost, ačkoliv nesedíme ani na jednom z ministerstev, kterých se to týká,“ vysvětluje Martin Jiránek, který toto nové vyjednávání o podobě zákona za Piráty vede.

Podle něj byla loni prosazená úprava překvapivá, rychlá a ve výsledku více vyhovuje velkým firmám než startupům, které po zaměstnaneckých akciích dlouhodobě volaly. Jiránek to zároveň bere jako příležitost, jak rozproudit debatu právě o rozvoji českého startupového odvětví. 

Ve věci zaměstnaneckých akcií je podle Pirátů nutné položit vůbec jejich základ tak, aby firmy při jejich zavádění měly jistotu, že postupují podle platných zákonů. „Z pohledu legislativy nedojde k zásadní změně, ale jde o to, aby v zákoně byl pro firmy stručně a jasně definován postup při tvorbě opčních programů, a že když bude tento postup dodržován, nebudou za to firmy či zaměstnanci postihováni,“ uvedl Jiránek s tím, že právě tento faktor vyšel z debat se soukromým sektorem jako zásadní. „V diskuzích, které jsme v posledních měsících měli, zaznívalo, že pokud se toto neujasní, tak Finanční správa může na některé tyto věci nahlížet jako na pokusy o obcházení zdanění,“ vysvětlil. 

Dojít by mělo k úpravě samotných podmínek pro zaměstnanecké akcie. Základní myšlenkou pirátského návrhu je, aby bylo z pohledu zdanění nahlíženo na zaměstnanecké podíly jako na kapitálový příjem, čímž by se oprostily nutnosti odvádět z nich zdravotní a sociální pojištění. Dále by také mělo být možné, aby si zaměstnanci ponechali akcie i při změně práce a měli možnost je držet až třeba do momentu vstupu společnosti na burzu, tedy do chvíle, kdy bude možné podíl zpeněžit. „Základní myšlenka je opravdu v tom, že zaměstnance budeme vnímat jako investora,“ přibližuje Jiránek. 

Pirátský politik přiznává, že hlavní dlouhodobá překážka na cestě k zaměstnaneckým akciím, tedy postoj ministerstva financí, prozatím zcela vyřešena není. „Posvěcené ministerstvem to není, ale na druhou stranu jsme s nimi měli několik podrobných jednání. Zároveň průběžně jednáme i s experty z daňové oblasti a diskuze se za mě posouvá k vzájemnému porozumění a dobrému kompromisu,“ věří Jiránek. Ministerstvo v minulosti zastávalo postoj, že případné změny by mohly být považovány za další daňové výjimky, které se naopak snaží resort vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) redukovat. 

Piráti nejsou jedinou stranou, která by chtěla startupům vyjít vstříc. Na vlastním návrhu pracuje také resort ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09). Ta by chtěla úpravu zaměstnaneckých akcií zahrnout do reformy transferu technologií z akademického výzkumu do praxe. Nicméně stejně jako Piráti, ani tým Langšádlové doposud nedokázal najít shodu se Stanjurovým resortem. 

Proti dalším změnám pravidel pro zaměstnanecké akcie nejsou ani ostatní vládní strany, tedy ODS a STAN. „Nebráníme se dalším úpravám v oblasti zaměstnaneckých akcií a opčních programů. První kroky jsme v tomto již udělali,“ reagoval e15 poslanec ODS Vojtěch Munzar, obdobně se vyjádřil i šéf rozpočtového výboru Sněmovny za STAN Josef Bernard. Poslanec ODS nicméně upozorňuje na to, že příjem ze zaměstnaneckých akcií je odměna pro zaměstnance. „S jejich změnou na čistě kapitálový příjem je spojeno určité riziko daňových úniků a optimalizací, které se před definitivním rozhodnutím musí vyhodnotit,“ doplnil Munzar. 

Další osud zaměstnaneckých akcií je tak aktuálně nejistý, tlak na jejich úpravu ale roste. Jiránek motivaci Pirátů ke vstřícnějšímu režimu vysvětluje také tím, že pokud v Česku nebudou pro startupy příznivá pravidla, tak budou odcházet a odvádět daně v jiné zemi. To už se ostatně děje, jelikož mladé a nadějné firmy mají často investory ze zahraničí, kteří upřednostňují pro své firmy vhodnější prostředí. Právě tím jsou pověstné například pobaltské země, Holandsko nebo Spojené státy.