Dnes přijede do Prahy argentinský prezident Javier Milei. Jsme s e15 součástí celého příběhu. A jsme za to velice rádi. Když jsme oznámili jeho návštěvu Prahy, psali mi někteří kolegové z médií i lidé z byznysu, proč ho sem zveme? Proč na Žofín vezu „blázna“, jak se mu v Argentině přezdívá.

Přestože Argentina leží daleko od nás a trpí svými vlastními socioekonomickými strastmi, Javier Milei je dnes pro debatu o české budoucnosti relevantnější než kdy dřív. Sepsal jsem proto pár důvodů, proč si to myslím a proč je pro mě právě jeho návštěva více než aktuální.

Začnu osobně. Stejně jako Milei, i já jsem část svého studentského života zasvětil Friedrichu Hayekovi a jeho teoriím. Na London School of Economics (pro spoustu finančníků „líheň socialismu“) to bylo něco jako povinná četba. Ostatně Hayek tam dvacet let přednášel. Právě na LSE jsem poprvé pochopil koncept, jak může fungovat libertariánská ekonomika, kterou nyní Milei v Argentině razí. „Pokud smícháte Miltona Friedmana, Roberta Lucase a Friedricha Hayeka, dostanete Javiera Mileie,“ poznamenal trefně v jednom rozhovoru pro web Vox blízký Mileiův přítel Pablo Schiaffino, profesor ekonomie na univerzitě Torcuata di Tella v Buenos Aires. Tento popis je mi vlastně blízký. 

Návštěva Javiera Mileie v Praze: Program, přenos, řečníci, vstupenky >>>

Teď však k samotné podstatě. Milei tvrdí pouze to, co si my všichni napravo od středu od státu přejeme, ale bojíme se vyslovit nahlas: nalákat do země více zahraničních investic, snížit daně (hlavně korporátní), splatit část dluhu (tedy zlevnit půjčky) a liberalizovat pracovní právo. Nezní vám to povědomě?

Je v podstatě jedno, jakým indexem nebo statistikou Česko proženete. Když se podíváte na údaje Světové banky a jejich projekt Doing Business, který srovnává regulace a bariéry pro firmy ve 190 ekonomikách, zjistíte, že jsme dobří jen v řešení insolvencí a stabilitě dodávek energií. To je tak všechno. V Indexu prosperity a finančního zdraví, společném projektu České spořitelny a portálu Evropa v datech, jsme někde v půlce s jedním z nejsložitějších daňových systémů v Evropské unii.

Aby výše uvedené změny mohly fungovat, jsou potřeba tři zásadní věci. Zaprvé získat politickou kompetenci a odvahu. Zadruhé deregulovat a zjednodušit fungování zemš. Zatřetí výrazně snížit státní výdaje. Jen tyto tři kroky mohou ve výsledku vést k zefektivnění české ekonomiky a zlepšení slabé výkonnosti českého státu. A tyto teze dnes Milei razí a snaží se je uplatňovat. I proto nese téma jeho pražské přednášky i celé naší konference název „Jak na neefektivní stát“. 

Argentinský prezident Javier Milei navštívil továrnu Tesly v Austinu a setkal se s Elonem Muskem • APF News

Nelze samozřejmě srovnávat Argentinu s Českem. Země na jihu amerického kontinentu je v ekonomických troskách, trápí ji 150procentní inflace a neustále rostoucí míra chudoby. Její HDP má letos klesnout bezmála o čtyři procenta. Proč si ale diskusi kolem vzdálené země nevzít jako odrazový můstek k širší debatě o tom, jaké konkrétní reformy k zefektivnění českého státu potřebujeme udělat my? Jaké domácí úkoly si odpracovat? Také proto na setkání s argentinským prezidentem zveme špičky české politiky i byznysu.

Nejsou to však pouze ekonomická témata, ale i geopolitika, kde můžeme hledat analogii mezi námi a Argentinci. Velké téma posledních evropských voleb bylo (opětovné) snížení závislosti Evropy na Číně prostřednictvím zavedení dalších cel, tentokrát na dovoz například elektromobilů. Argentinci řeší vysokou závislost na Pekingu a také na jeho půjčkách. Milei plánuje – podobně jako my – byznysové vztahy s Čínou opět zpřísnit, a naopak se více otevřít podnikatelům ze Spojených států. A v neposlední řadě je to Mileiova podpora Ukrajiny a kritika Ruska, která je mi sympatická. Ne náhodou přijel na inauguraci argentinského prezidenta Volodymyr Zelenskyj, a ne Vladimir Putin. 

„Milei je Argentina. Je to místní mediální postava. A to, co dělá, je velmi domácí. Vychází z kolapsu politického a ekonomického systému a říká věci, které jsou relevantní a pocházejí z historie Argentiny a jejích selhání. To je důvod, proč rezonuje,“ uvedl na Mileiovu adresu Gregory Makoff, vedoucí pracovník Mossavar-Rahmani Center for Business and Government na Harvardu. I to je pro mě důvod, proč si Mileiovy myšlenky poslechnout. I kdybys s nimi člověk nesouhlasil.

Dnes přijede do Prahy argentinský prezident Javier Milei. Jsme s e15 součástí celého příběhu. A jsme za to velice rádi. Když jsme oznámili jeho návštěvu Prahy, psali mi někteří kolegové z médií i lidé z byznysu, proč ho sem zveme? Proč na Žofín vezu „blázna“, jak se mu v Argentině přezdívá.

Přestože Argentina leží daleko od nás a trpí svými vlastními socioekonomickými strastmi, Javier Milei je dnes pro debatu o české budoucnosti relevantnější než kdy dřív. Sepsal jsem proto pár důvodů, proč si to myslím a proč je pro mě právě jeho návštěva více než aktuální.

Začnu osobně. Stejně jako Milei, i já jsem část svého studentského života zasvětil Friedrichu Hayekovi a jeho teoriím. Na London School of Economics (pro spoustu finančníků „líheň socialismu“) to bylo něco jako povinná četba. Ostatně Hayek tam dvacet let přednášel. Právě na LSE jsem poprvé pochopil koncept, jak může fungovat libertariánská ekonomika, kterou nyní Milei v Argentině razí. „Pokud smícháte Miltona Friedmana, Roberta Lucase a Friedricha Hayeka, dostanete Javiera Mileie,“ poznamenal trefně v jednom rozhovoru pro web Vox blízký Mileiův přítel Pablo Schiaffino, profesor ekonomie na univerzitě Torcuata di Tella v Buenos Aires. Tento popis je mi vlastně blízký. 

Návštěva Javiera Mileie v Praze: Program, přenos, řečníci, vstupenky >>>

Teď však k samotné podstatě. Milei tvrdí pouze to, co si my všichni napravo od středu od státu přejeme, ale bojíme se vyslovit nahlas: nalákat do země více zahraničních investic, snížit daně (hlavně korporátní), splatit část dluhu (tedy zlevnit půjčky) a liberalizovat pracovní právo. Nezní vám to povědomě?

Je v podstatě jedno, jakým indexem nebo statistikou Česko proženete. Když se podíváte na údaje Světové banky a jejich projekt Doing Business, který srovnává regulace a bariéry pro firmy ve 190 ekonomikách, zjistíte, že jsme dobří jen v řešení insolvencí a stabilitě dodávek energií. To je tak všechno. V Indexu prosperity a finančního zdraví, společném projektu České spořitelny a portálu Evropa v datech, jsme někde v půlce s jedním z nejsložitějších daňových systémů v Evropské unii.

Aby výše uvedené změny mohly fungovat, jsou potřeba tři zásadní věci. Zaprvé získat politickou kompetenci a odvahu. Zadruhé deregulovat a zjednodušit fungování zemš. Zatřetí výrazně snížit státní výdaje. Jen tyto tři kroky mohou ve výsledku vést k zefektivnění české ekonomiky a zlepšení slabé výkonnosti českého státu. A tyto teze dnes Milei razí a snaží se je uplatňovat. I proto nese téma jeho pražské přednášky i celé naší konference název „Jak na neefektivní stát“. 

Argentinský prezident Javier Milei navštívil továrnu Tesly v Austinu a setkal se s Elonem Muskem • APF News

Nelze samozřejmě srovnávat Argentinu s Českem. Země na jihu amerického kontinentu je v ekonomických troskách, trápí ji 150procentní inflace a neustále rostoucí míra chudoby. Její HDP má letos klesnout bezmála o čtyři procenta. Proč si ale diskusi kolem vzdálené země nevzít jako odrazový můstek k širší debatě o tom, jaké konkrétní reformy k zefektivnění českého státu potřebujeme udělat my? Jaké domácí úkoly si odpracovat? Také proto na setkání s argentinským prezidentem zveme špičky české politiky i byznysu.

Nejsou to však pouze ekonomická témata, ale i geopolitika, kde můžeme hledat analogii mezi námi a Argentinci. Velké téma posledních evropských voleb bylo (opětovné) snížení závislosti Evropy na Číně prostřednictvím zavedení dalších cel, tentokrát na dovoz například elektromobilů. Argentinci řeší vysokou závislost na Pekingu a také na jeho půjčkách. Milei plánuje – podobně jako my – byznysové vztahy s Čínou opět zpřísnit, a naopak se více otevřít podnikatelům ze Spojených států. A v neposlední řadě je to Mileiova podpora Ukrajiny a kritika Ruska, která je mi sympatická. Ne náhodou přijel na inauguraci argentinského prezidenta Volodymyr Zelenskyj, a ne Vladimir Putin. 

„Milei je Argentina. Je to místní mediální postava. A to, co dělá, je velmi domácí. Vychází z kolapsu politického a ekonomického systému a říká věci, které jsou relevantní a pocházejí z historie Argentiny a jejích selhání. To je důvod, proč rezonuje,“ uvedl na Mileiovu adresu Gregory Makoff, vedoucí pracovník Mossavar-Rahmani Center for Business and Government na Harvardu. I to je pro mě důvod, proč si Mileiovy myšlenky poslechnout. I kdybys s nimi člověk nesouhlasil.